Můj dědeček byl nacista. Vím, proč potřebujeme EU
20. 2. 2019
Evropská unie je dnes těžce vydobytou kulminací dlouhých
desetiletí budování míru a politické integrace. Vůbec není dokonalá, ale
je to jediný úspěšný formát demokratické, mezinárodní integrace. V
globalizovaném světě posiluje národní suverenitu prostřednictvím
sloučení hospodářské a politické moci svých členů. Přitom zajišťuje svým
občanům bezprecedentní míru svobody a stability.
Až do své
smrti začátkem devadesátých let byl můj dědeček přesvědčený nacista.
Většina jeho starších bratrů zahynula během jediné noci v bitvě v
Hartmannsweilerkopfu za první světové války. V těžce ztraumatizovaném
meziválečném Německu, definovaném nenávistí proti cizincům, židům a
demokracii, stejně jako falešnou představou německé národní výlučnosti a
velikosti, byl dědeček po celá dvacátá léta nezaměstnaný. Stal se
jedním z prvních členů NSDAP a dobrovolně se r. 1940 přihlásil do války.
Byl důstojníkem wehrmachtu a vedl takzavnou "protipartyzánskou"
jednotku na východní froně a účastnil se dobytí Kyjeva, píše Matthias Bergmann, právník působící v Hamburku.