Zvláštní pocity nad sjezdem hnutí ANO, který jsem ignoroval

18. 2. 2019 / Boris Cvek

Volební sjezd Hnutí Ano jsem ignoroval. Kdyby mi někdo před deseti lety řekl, že budu ignorovat sjezd politické formace, která suverénně vyhrála volby a podle všeho vyhraje i ty další, formace, která má premiéra, měl bych ho za blázna.

 

Ten rozdíl je samozřejmě v tom, že když v minulosti nejsilnější strany jako ODS nebo ČSSD pořádaly volební sjezdy, tak v těch stranách probíhal vnitřní boj. Žádný z předsedů nebyl nikdy de facto vlastník ani jedné z těch stran. U Hnutí Ano není co řešit. A proto samozřejmě Hnutí Ano není demokratickou stranou.

Nicméně tím mé úvahy nekončí. Nazývat totiž to, co probíhalo v ČSSD nebo ODS za kulisami v souvislosti s volbou předsedy, demokracií, je také obtížné. Připomínalo to spíše nějaké pakty regionálních kmotrů, a to nemluvím o tzv. velrybářství, které spočívalo de facto v nakupování členů strany. Co z toho plyne? Pro mne je to čekání na demokracii. Ale rozhodně ne na návrat předbabišovské společenské a politické rakoviny, která ho zplodila.

0
Vytisknout
3430

Diskuse

Obsah vydání | 21. 2. 2019