Nový školní rok z pohledu rodiče

4. 9. 2018 / Petr Chaluš


Jako rodič dětí různého věku a předseda Fóra rodičů, který diskutuje s rodiči a sleduje novinky, bych vás rád provedl školním rokem 2018/2019. Od nejmenšího dítěte po největší, co nás v systému školství nového čeká a s čím se už nějakou dobu potýkáme.



Předškolní věk - je vůbec kde se vzdělávat a za kolik?

Od letošního září rodiče dětí od 3 let mají vždy najít pro dítě místo ve školce, mají na to nárok ze zákona. Přesto to místo někteří nenacházejí, některé obce/městské části reagují tak, že nabídnou příspěvek na soukromou školku, některé otálejí nabídnout cokoli. I když věřím, že nakonec se podaří nárok na školku od 3 let státu i zřizovatelům naplnit, i tak v příliš plných školkách s učitelkami s příliš malými platy dětem nemusí být nejlépe.

Pro dítě mladší 3 let místo pro dítě ve školce najít nemusíte, podpora rodičů s dětmi do 3 let není téměř žádná. Nejde o nárok na školku od 2 let, jde o celkovou podporu různých forem předškolní péče, včetně té v rodině. Vzdělávat dítěte doma je pro mnoho rodin přiliš drahá varianta, ačkoli by jí rádi poskytli. Přitom je to minimálně podobně hodnotná jako péče instituce, na kterou stát přispívá. Navíc flexibilita zaměstnání je u nás stále hodně nízká, za kratší pracovní úvazek vám hrozí málo peněz a někdy je rozsah práce, jako byste měli celý úvazek, jen to musíte stihnout za kratší dobu.

V oblasti předškolního vzdělávání je mnoho soukromých projektů a služeb, i proto, že mnoho rodičů má jinou představu o vzdělávání a komunikaci se školkou, než je přístup některých veřejných školek. Jenže jen některé nestátní formy jsou komunitní a levné, mnoho z nich je dost drahých a někdy prodávají jen značku bez obsahu. A hodně rodičů nemůže tolik platit.

Některým rodičům stále nedochází, že od 5 let věku dítěte musí povinně dojít k zápisu do mateřské školy, někteří k němu nejdou záměrně, protože nesouhlasí s tím, že to po nich nově stát chce. Mohou po zápisu sice vzdělávat dítě doma, nicméně musí přijít na “přezkoušení”, a pokud by nedorazili, domácí vzdělávání jim bude zrušeno. Sankce čekají na rodiče s dětmi od 5 let ve školce i za nedodržování povinných 4 hodin přítomnosti denně, pokud školka posoudí, že dítě dostatečně podle zákona a školního řádu neomlouvají.

Při stanovení této povinnosti předškolního vzdělávání minulá vláda a zákonodárci zapomněli přidat do zákona rozšíření školských rad i na mateřské školy (kromě základní a středních, kde už jsou). Petici za jejich vznik můžete podepsat zde https://e-petice.cz/petitions/za-vznik-skolskych-rad-pri-materskych-skolach.html

Školské rady umožní širší dialog rodičů, učitelů a zástupců obce o pravidlech chodu školky, které se rodičů a děti týkají.


Na základce - na jaké a až do konce?

Mnoho rodičů hledá pro své dítě dobrou základní školu a čím dál více volí soukromou základní školu a jsou ochotni platit i vysoké školné. Při současném trendu hrozí dvě koleje školství už od malička, to inovativní soukromé pro děti rodičů, co na to mají. A ten zbytek pro děti rodičů, co na soukromou školu nemají. Navíc některé projekty soukromých škol se dostávají do potíží s udržením kvality a to je asi dost frustrující pro rodiče, za něco si připlácíte a stejně není záruka, že to bude pro vaše dítě ideální prostředí.

Výuka na všech úrovních veřejných škol, se kterými někteří z rodičů už nechtějí mít nic společného, se může také rozvíjet, inovovat, sledovat trendy požadovaných dovedností. Používat méně známek a více objevování nového. První stupeň základní školy na tom bývá ve veřejných školách docela dobře, obecně nabízí poměrně více prostoru pro více inovací, učení v souvislostech. Na druhém stupni už je více učitelů a souvislosti hrozí se vytratit.

Mnoho rodičů zvažuje přechod dítěte na 8 leté gymnázium po prvním stupni nejen pro potřebu dostat dítě do elitního klubu a tlačit ho k výkonu, dělají to i proto, že chtějí lepší atmosféru. Pokud zaplatíte dost doučování, každé dítě ty přijímačky nakonec dá. Otázka je, co děti, které rodiče nepodpoří, dost nespravedlivě nedostanou šanci, i když mohou mít lepší studijní předpoklady. A otázka je, co víceleté gymnázium nakonec přinese dětem, které rodiče v přijímačkách podpoří., ne všichni učitelé na gymnáziích bývají inovativní.

Česká veřejná základní škola může přesvědčit rodiče, že na prvním stupni udrží motivaci dítěte se učit, chodit do školy s radostí. Na druhém stupni pak zajistí individualizované formy výuky, aby i talentovaní a ambiciózní neviděli jako jedinou variantu pro přežití, víceleté gymnázium. Rodiče oceňují dobrou atmosféru, dobré vztahy mezi učiteli a dětmi, zajímavé způsoby výuky, které rozvíjí dítě. Není pravda, že vyžadují dril a známky, jak se snaží někteří alibisticky hodit nemožnost změny na konzervativní rodiče. Pro ty rodiče, kteří mají konzervativní přístup nakonec také sledují to nejlepší pro svoje dítě a chytrý ředitel nebo třídní učitel dokáže většinu rodičů nadchnout pro inovace, pokud je důvěryhodně informuje o pozitivním vlivu na rozvoj dítěte.


Na střední škole - která nezavře další cesty

Státní přijímací testy v 9. třídě mohou vyloučit vaše dítě z toho moci studovat maturitní obor. Současný ministr, podobně jako ti předchozí, se obává, že všichni chtějí maturitu. Já se nedivím, že jí skoro každý chce, přijde mi to jako docela rozumné uvažování rodičů a dětí. Mnoho oborů se neustále rozvíjí a potřebujete mít širší přehled, není možné uměle propagovat nematuritní obory. Ideální je flexibilní střední školství s mnoha formami s cílem podpořit každého, kdo chce v tom mít mimo jiné i maturitu, a mít otevřené dveře k bakalářskému studiu, které je čím dál více běžnou kvalifikací na mnoho profesí.

U maturitní státní zkoušky proběhne další státem organizované testování. Za podmínek přísných jako při ohrožení státního tajemství se připravují maturitní testy. Které budou více kontrolovat, aby v nich nebyly chyby, jenže celkově je nijak nezmění. Ty testy nezjistí, jaké kompetence máte, na co máte talent, jestli je pro vás dobré pokračovat na VŠ nebo ne. Přesto vás mohou zastavit v dalším studiu na VŠ nebo v možnosti mít živnost, kde u některých je maturita podmínka. Současný ministr naznačuje, že je třeba vytvořit více úrovní nebo některé k maturitě vůbec nepustit. Více úrovní nedává smysl, když nedokážeme ani zajistit tu jednu, budeme mít dvě fiktivní a nepřesné úrovně kromě jedné, to situaci ještě zhorší. A co kdybychom maturitu udělali více kreativní a každý mohl prokázat kompetence u maturit více individualizovaně, podle toho na co má talent?


Na vysoké - kde vás co nejvíce podpoří

Bakalářské studium se v zahraničí stává tou nejběžnější formou kvalifikace, a i u nás by mělo absolvování bakalářského studia mít větší význam než maturita. Vzdělávat se potřebujeme déle, potřebuje více času na specializaci a ta často přichází výběrem bakalářského studia. A pro mnoho profesí pokračuje specializace samozřejmě dále, dalším studiem a praxe. Bylo dobré si trend uvědomit a rozvoji bakalářských oborů studia věnovat zásadní pozornost. Posílit poradenství mladým lidem, jaké bakalářské studium si mají vybrat, posílit propojení studia s praxí, posílit možnost změnit obor, pokud mi nevyhovuje, flexibilně kombinovat napříč obory, vytvořit si své unikátní kariérové portfolio, síťovat se a orientovat se na trhu práce.

Vysoké školy mají různou kvalitu, někde jsou studenti součástí systému, jsou masou, která systémem prolézá. Jinde mají individuálnější přístup a se studenty i osobnější komunikace o jeho plánech, o tom co by chtěl, co mu jde nebo nejde. Studium na vysoké škole je zřejmě nejdůležitější částí vzdělávání, kde se hodně rozhoduje o tom, jaké možnosti se vám otevřou nebo zavřou. Univerzity si zatím drží svou autonomii, váží si a sdílejí pravdu a vědomosti ve prospěch všech. Je potřeba jejich svobodu chránit a zároveň zajistit, aby studenti měli co nejlepší péči v tak zásadním životním období.


Vzděláváme se po celý život - a můžeme?

Moc ne. Vzdělávání dospělých také moc nepokročilo, podpora vzdělávání po celý život je u nás malá. Zákon vás v tom nepodporuje, v některých zemích na další vzdělávání máte ze zákona právo. Pokud chcete během života měnit profesi, hrozí vám, že budete muset zpátky do školy za podmínek, jako byste nic neuměli, a budete se muset učit i věci, které z praxe znáte. Cestou je rozpracovat národní rámec kvalifikací a umožnit každému praxí si zvyšovat kvalifikaci. Vysoké školy více otevřít dospělým lidem, tak aby studium se přizpůsobilo co nejvíce jejich praxi, dovednostem a životní situaci. Posílit v zákonech právo na další vzdělávání a poradenství během celého života.


Zvyšovat kvalitu vzdělávání má být priorita

Vzdělávání pořád není priorita politiků, ačkoli v mnoha kampaních o tom mluví. Jako příklad je to vidět na dlouholeté hře s názvem “zvýšení platů učitelů”. Současné zvedání platů startuje příliš zvolna, odkládá se na další rok. Motivace stát se učitelem neroste a ve školách kvalitní učitelé chybí. A co teprve jiné zvýšení peněz než jsou peníze na platy učitelů? Vůbec se nedozvídáme od posledních vlád, ani od té současné, jak a kolik chtějí investovat do podpory kvality práce učitelů a do kvality škol. Nedozvídáme se, jakou podporu dostanou rodiče, kteří pečují o děti doma, a sotva stíhají rostoucí tlak na výkon a péči o rodinu. Jakou podporu dostanou komunity na svůj rozvoj, kde probíhá neformální vzdělávání a vzájemná podpora účinnější než poskytují instituce. Je toho hodně co bychom měli chtít v oblasti vzdělávání zlepšit a podpořit, a jít si zatím.


Autor je předseda Fóra Rodičů, odborník ve vzdělávání, kandidát do Senátu v obvodě Praha-východ, západ a Benešovsko, nestraník za Piráty s podporou hnutí Senátor21.



0
Vytisknout
3157

Diskuse

Obsah vydání | 6. 9. 2018