Bodláky Václava Duška

Kam se valej, když jsou malej

10. 9. 2015 / Václav Dušek

Běženci v nemilosti - máme rady i porady; zapomněli jsme, jak utíkali naši do svobodného světa v památném roce bratrské výpomoci. Tábor v Rakousku, kde nejednomu ouzko. Co bude? Kam se podějeme, kde skončíme. Srovnání prý nesmyslné - nu, stávali dva inženýři u brány, kde se nabíralo do práce, leč neměli štěstí, slabší to chtěl po pár dnech vzdát, ale silnější druh mu pravil: k čertu, přece na nás musí přijít také řada! Přišla, pak odjeli do nových domovů.

My rádi zapomínáme. Byla doba, kdy vyjet za hranice chtělo mít hroší kůži. V marketech vzkazy pro našince: Nekraďte! Všichni nekradli, hrome, ale měšťácký brandeburáci házejí do jednoho pytle cizáky pro jistotu i z čirého sadismu - čím menší ratlík, jak známo, tím více rámusu a kousanců. Není ani pravda, že všichni zelináři, řezníci, taxikáři a číšníci byli zloději a veksláci.

Čekal jsem na kolegu před marketem, kde se nechalo sehnat vše potřebné ke kutilství. Nešel, vejdu a koukám, řvou na něho, cloumají s ním a že prý chtěl krást n zapomenul jsem na matčina slova, že se mám chovat slušně a naprosto neslušně, silně hovornou němčinou, posílal jsem vašnosty, však víte kam...

Nebyli jsme a nejsme ani nebudeme všude vítáni. S tím nelze nic udělat. Můžeme se ovšem doma chovat k nešťastníkům lidsky a zanechat hovadismů! Nekádrovat zaujatě, nepodezírat primitivně. O Islámu většina populace má mlhavé informace - tedy, v Teplicích nehrozí, že budou obyvatelům řezány hlavy, ale prý bubačky hlučí, dělají bordel... Nu, znám hlučné spoluobyvatele městečka stačí přebrat a hrdinové okamžiku řičí, jak smyslů zbavení a k tomu hází petardy, převracejí koše... bordel na kolečkách není výsadou "arabášů". A něco pro pousmání. Muž prodával dům - Vietnamec měl zájem, třináct milionů se mu zdálo příliš, dal by jedenáct... Pak našel vhodnější objekt, muž prodával dál, nabízel, nabídka od arabáše sedm milionů, to je málo, nu tak nic. Prodal. Nadává na "arabáše", za peníze povolil. Máme holt slabé nátury, jaksi od přírody.

Proboha, kdo je skutečný nešmrncnutý Čech?! Krve by se v nás nedořezali, vědět přesně, jak se geneticky vynacházíme. A kdo je rodilý pražák? Většina obyvatel Prahy - náplava. Dáma promine, že nekomunikativní primátorko Adrieno Krnáčová, do Prahy cesta dlouhá, i když stromkami sázená. I můj přítel herec byl náplava z Podůlší, kde jim vyhořelo stavení a tatík zachránil akorát kozu a už se přivandrovalo na Smíchov...

Na Petřínské rozhledně milá rodinka - tatík ukazuje manželce a dětem stověžatou matičku a povídá: Já su tak rád, že sú z Prahy. Proč ne, přátelé? Svět bez hranic rozkoš a nádhera. Ploty se zbouraly, a hle, už se staví. Možná přijdou i Péesáci. Bohatý svět si rozvracet ani pozvracet nedáme.

Tak dlouho jsme se nezajímali o vzdálené sousedy, až je máme na prahu domovů - a teď, babo raď.

Jo, jo, bratře, kam se valej, když jsou malej, když se nikam nedovalej!

Z ostudy budeme mít pomalu kabát, ale situaci musíme hrotit. Běženec - nepřítel.

0
Vytisknout
2868

Diskuse

Obsah vydání | 11. 9. 2015