TAK TROCHU JINÁ ARGUMENTACE V TISKU:

Přístup britského premiéra k uprchlíkům je ostudný

10. 9. 2015

Hlavním argumentem pro přijímání takzvaných ekonomických migrantů je, že je to ekonomická sankce proti jejich zemi původu.

Německo získává chválu nejen pro svůj soucit - je ochotno přijmout 500 000 většinou schopných a kvalifikovaných Syřanů ročně. Dávejte pozor, jak to povede k novému německému hospodářskému oživení.

Britové nenávidí imigranty, Britové imigranty potřebují. Historie tento paradox řeší prostřednictvím občasných britských výlevů slitování, když je země obležena zoufalými lidmi hledajícími útočiště. Slitování vítězí nad averzí a země vždycky v důsledku přijetí imigrantů posílila, míní konzervativní komentátor Simon Jenkins.

Prezident Evropské komise, Jean-Claude Juncker přivítal skutečnost, že "je dnes Evropa vnímána jako útočiště a exil, jako maják naděje a přístav stability". To by mělo být zdrojem hrdosti, ne strachu. Má pravdu. Přesto však jsou podle něho syrští uprchlíci politickou zkouškou pro Evropskou unii, zkouškou, v které EU selhává. Na hranicích Řecka a Německa nejsou uprchlíci zkouškou. Je to lidská vlna, která prosí o pomoc - a o pomoc bezodkladnou.

Británie nemá žádnou výmluvu k tomu, aby se obrátila k těmto prosbám zády, nejméně v důsledku toho, že si její politikové hrají na machisty a bombardují země původu uprchlíků. Zvedá se mi žaludek z toho, když slyším premiéra v Dolní sněmovně, že prosazuje "politiku rozumu, nikoliv srdce... že jde o příčiny, nikoliv o příznaky ... musíme udělat víc pro svržení Asada... musíme přimět ostatní, aby dělali víc".

Britové bývali vzornými hosty pro lidi v nouzi. Židé, vyhnaní za Edwarda I., se začali vracet za Cromwella, a City of London z toho mělo velký prospěch. Hugenoti v 16. a 17. století přistávali v Doveru, tak jako dnes Syřané na ostrově Lesbos. Britové darovali obrovskou částku, 50 000 liber, v dnešních cenách asi 8 miliard liber, pro jejich pomoc. Uprchlíci byli tak populární, že města jako Colchester chtěla ještě další.

Reakce v 19. století na hladomor v Irsku a na východoevropské pogromy nebyly tak přátelské, ale uprchlíci nebyli odmítáni. Za pouhé dva roky, v letech 1846 a 1848, přijal Liverpool ohromujících půl milionu lidí z Irska. O půl století později, v roce 1914, našlo útočiště v londýnské čtvrti Whitechapel a v Manchesteru 700 000 evropských židů. Došlo k pár případům nepokojů, ale nikdo se nehádal o počty ani nehovořil o "politice rozumu, nikoliv srdce".

Příliv uprchlíků pokračoval. Podle vládních statistik přišlo za druhé světové války do Británie 25 000 Němců, 15 000 Belgičanů, 12 000 Francouzů a 10 000 Norů. Poválečné Polsko bylo svědkem exodu syrských rozměrů, ze země uprchlo 8 milionů lidí. V padesátých letech bylo v Londýně registrováno 35 000 Poláků, vydávali 50 různých polských novin.

Tyto počty byly překonány od šedesátých let statisíci příchozích z Asie ze subkontinentu a z východní Afriky. V roce 1972 Británie v podstatě během jediného dne přijala 27 000 Asijců z Ugandy. Důsledkem byl obrovský prospěch pro britské hospodářství. Ano, hlavním argumentem pro přijímání takzvaných ekonomických migrantů je, že je to ekonomická sankce proti jejich zemi původu.

Minulý týden britská vláda bědovala, že nemá dostatek kvalifikovaných pracovních sil a dostatek zdravotníků. Přesto odmítá přijmout nejmladší, nejpodnikavější a relativně bohaté uprchlíky ze Sýrie. Německo získává chválu nejen pro svůj soucit - je ochotno přijmout 500 000 většinou schopných a kvalifikovaných Syřanů ročně. Dávejte pozor, jak to povede k novému německému hospodářskému oživení. 4000 uprchlíků ročně, které je Británie ochotna přijmout, mají pocházet z táborů v Libanonu a v Jordánsku - budou to nezletilé děti, které se pravděpodobně vrátí domů, až hrůza pomine.

Je zjevně životně důležité vypracovat koordinovaný evropský plán pro rozmisťování přijíždějících uprchlíků. Je nesprávné, aby před tím Británie zavírala oči jen proto, že ten plán přichází z Evropské unie

Jinými slovy, přístup Británie je nesmyslný z ekonomického, diplomatického i číselného hlediska. Ze sčítání lidu r. 2011 vyplynulo, že do Británie ročně přichází 182 000 lidí. Asi 70 000 z nich přichází z východní Evropy. Většina těchto lidí se začlení do ekonomiky bez pomoci vlády. Tvrdit, že 4000 Syřanů je "příliš mnoho", je statistický vtip.

Cameron nejprve nechtěl přijmout žádné uprchlíky, pak jen trochu a jen z táborů. Prý se řídí průzkumy veřejného mínění a "politickou atmosférou". To není státnický postoj.

Takhle nefunguje charita. Po celé Evropě stojí v čele nikoliv vlády, ale místní dobrovolníci, úřady, charitativní organizace a církve. Německé městečko Landshut přijalo během jediného víkendu 1000 uprchlíků. Stan pivního festivalu byl proměněn v přístřešek pro 250 nových hostů. Lidé nabízeli šatstvo, boty, ubytování a jídlo. Dávali a pomáhali. Uprchlíci vyvolávají v politicích to nejhorší, v lidech to nejlepší.

Myslí si Cameron opravdu, že se Britové nedokáží chovat tak slušně jako Němci? Proč se nechce dotázat, co by mohlo podnikout 400 komunálních úřadů a 9000 farností? Proč nepožádá o pomoc 40 000 kostelů a mešit, kromě množství dalších charitativních organizací?

Tento národ zachraňoval během staletí hugenoty, židy i uprchlíky z Asie. Skutečně nedokáže v této chvíli udělat víc?

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3032

Diskuse

Obsah vydání | 11. 9. 2015