Většina přelomových léků pochází z období před rokem 2000

10. 9. 2015 / Boris Cvek

Občas slýcháme o tom, jak jsou soukromé společnosti na rozdíl od veřejných institucí inovativní, schopné prosadit řešení obtížných problémů a využít nejlepších mozků. Výsledky týmu harvardských vědců, publikované nedávno v časopise Health Affairs, jsou z tohoto pohledu celkem překvapivé (článek nese název „The role of academia, rare diseases, and repurposing in the development of the most transformative drugs“).

Analyzovali 26 léků, které byly uvedeny na trh mezi roky 1984 a 2009 a které jsou obecně vnímány jako přelomové („transformativní“). Většina z těchto léků pochází z období před rokem 2000, což nasvědčuje tomu, že v této oblasti příliš k „vědeckému pokroku“ nedochází. Pouze 4 léky byla povoleny po roce 2000.

Nejčastější způsob vývoje přelomové léku spočíval v práci akademických badatelů, placených z veřejných peněz, na niž pak navázaly investice farmaceutických firem do rozsáhlého klinického testování. Devět z oněch 26 léků (35 %) bylo vyvinuto původně pro jinou nemoc, než pro kterou se nakonec prosadily a dokonce deset (38 %) bylo vyvinuto pro „vzácná onemocnění“, než našly mnohem širší aplikaci. Podotýkám, že vývoj léků pro „vzácná onemocnění“, tedy pro nemoci, jimiž trpí velmi málo lidí, bývá považován za neprofitabilní a určený spíše pro charitativní účely. Zjištění, že z tohoto minoritního a podle měřítek investic zcela bezvýznamného segmentu celosvětového úsilí o vývoj nových léků, pochází tak velké množství přelomových léků, je téměř šokující.

V závěrečném shrnutí autoři píšou (překlad je můj): „Tato analýza nejvíce přelomových léků za posledních 25 let ukazuje, že takové produkty často vznikají jako výsledek procesů, které současní tvůrci pravidel a předáci byznysu podceňují, počítaje v to vládní investice do akademického výzkumu a znovuvyužití starých léků, které dříve neprošly testováním a konec jejichž patentové ochrany se blíží.“

0
Vytisknout
2924

Diskuse

Obsah vydání | 11. 9. 2015