Lidskoprávní organizace žaluje britskou vládu za to, že dronem usmrtila v Sýrii dva britské džihádisty

9. 9. 2015

Organizace Rights Watch (UK) zahájila soudní procedury, jejichž cílem je donutit britskou vládu, aby zveřejnila právní názor, na jehož základě usmrtila dva britské džihádisty v Sýrii.

Kritikové obviňují britskou vládu, že začíná vyvražďovat své odpůrce v zahraničí pomocí dronů, jak to běžně dělá americká vláda.

Konstatování konzervativního ministra zahraničí Michaela Fallona, že "vláda nebude váhat provést takovou akci znovu" vyvolalo nové otázky ohledně legálnosti této vládní politiky.

Britský premiér David Cameron v pondělí oznámil, že britské letectvo usmrtilo v Sýrii dva britské občany, Reyaada Khana a Ruhula Amina. Třetí Brit, Junaid Hussain, byl usmrcen při americké operaci za spolupráce britské rozvědky.

Premiér řekl v parlamentně, že smrtící akce je právně ospravedlnitelná jako akt sebeobrany, protože hrozba životům v Británii od těchto mladých mužů byla "bezprostřední". V úterý Downing Street přiznala, že má seznam několika britských džihádistů k případnému usmrcení.

Právníci, kritičtí vůči tomuto smrtícímu útoku, obvinili britskou vládou, že rozmělnili dlouho etablované právní definice ohledně toho, co je to bezprostřední hrozba zemi a jaké jsou přijatelné akty sebeobrany.

Obamova vláda ve Washingtonu už čelí soudnímu procesu ohledně toho, co kritici označují za seznam "osob určených k vyvraždění" v zahraničí prostřednictvím bezpilotních letadel.

Britská vláda při nynějším usmrcení džihadistů v Sýrii spoléhá na článek 51 Charty OSN, která zaručuje státům právo na sebeobranu. Způsob, jímž má být právo na sebeobranu realizováno, závisí na principech, formulovaných v případě Caroline z roku 1837.

Toho roku britské jednotky v Kanadě vnikly na území Spojených států, zmocnily se parníku jménem Carline - který zásoboval protikoloniální vzbouřence v Kanadě, zapálily ho a poslaly ho dolů niagarskými vodopády.

Británie argumentovala, že jejich reakce byla legitimní. Případ ustavil zásadu, že sílu lze užít pouze v tom případě, jde-li o bezprostřední hrozbu a mírová alternativa není k dispozici. Reakce na hrozbu musí být přiměřená. Tyto zásady byly pak potvrzeny norimberským tribunálem, který soudil válečné zločiny.

Avšak po 11. září 2001 vznikl od americké vlády intenzivní tlak na rozmělnění principů případu lodi Caroline. Americký návrh zákona radikálně zrevidoval pojem bezprostředního nebezpečí. V dokumentu se praví, že k "bezprostřednímu" útoku nemusí dojít v bezprostřední budoucnosti, aby byl "bezprostřední".

Britské humanitární organizace vyjádřily znepokojení, že Británie zřejmě přechází k rozmělněnému americkému pojetí tohoto zákona.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2365

Diskuse

Obsah vydání | 11. 9. 2015