Gruzie: Nový prezident chce posílit vztahy s EU

29. 10. 2013

Nový gruzínský prezident Georgi Margvelašvili v pondělí oznámil, že bude prosazovat prohloubení vztahů bývalé sovětské republiky se Západem - navzdory výhradám, které proti tomu zaznívají z Ruska.

Evropští představitelé a pozorovatelé přivítali nedělní "jasné" volební vítězství Margvelašviliho, který je spojencem miliardářského premiéra Bidziny Ivanišviliho. Považují to za známku dozrávání demokracie v této kavkazské zemi.

Margvelašvili získal podle předběžných výsledků více než 60% hlasů, což v hlavním městě Tbilisi vyvolalo oslavy jeho příznivců. Ivanišviliho vládnoucí koalice Gruzínský sen nyní kontroluje úřad prezidenta, vládu a parlament, nicméně premiér Ivanišvili plánuje po dvou letech v politice skončit.

Tvrdí, že jeho práce je nyní hotova, když po tvrdém boji sesadil deset let vládnoucího prezidenta Michaila Saakašviliho. Ale Gruzie dosud čelí velkým výzvám, včetně ekonomických potíží a trvající nedůvěry zahraničních investorů, které odrazuje politická nejistota.

Saakašviliho odchod odstraňuje hlavní problém ve vztazích s Moskvou. Gruzie za jeho vlády v roce 2008 vedla katastrofální pětidenní válku s Ruskem, která upevnila kontrolu Moskvy nad dvěma separatistickými regiony Gruzie. Ivanišvili byl hlavním motorem pokusů vztahy s Ruskem zlepšit a současně s tím také prohloubit integraci se Západem. Jde o zahraničněpolitické vyvažování, které se ukázalo být tvrdým oříškem.

Gruzie má pro Evropu strategický význam, protože ta přes její území dostává zemní plyn z kaspických ložisek. Tbilisi doufá, že by mohla nakonec vstoupit do EU a NATO, ačkoliv spíše později než dříve.

Ale Moskva stále přistupuje ke Gruzii stejně jako k většině postsovětských republik, tedy jako ke sféře svého vlivu. A prezident Vladimir Putin po loňském návratu do úřadu vyostřil svou zahraničněpolitickou rétoriku.

Gruzíni tvrdí, že Rusko prokázalo své záměry postavením plotu z ostnatého drátu kolem administrativní hranice Jižní Osetie a Abcházie, dvou provincií kontrolovaných Moskvou, které ale většina mezinárodního společenství nadále považuje za součást Gruzie.

I Ivanišvili uznal, že jednání s Ruskem budou tvrdá. Komentáře ruských expertů i médií jsou navzdory gruzínské vstřícnosti nepřátelské a dosud nedošlo k obnovení diplomatických vztahů. Není také jasné, kdo se vztahům s Ruskem bude věnovat, pokud Ivanišvili skončí. prezident má nyní podle novelizované ústavy menší pravomoce.

Ivanišvili dosud neoznámil, kdo by měl být premiérem, který je nyní v Gruzii nejsilnější politickou figurou. Na funkci aspirují ministr vnitra Irakli Garibašvili a ministr zdravotnictví David Sergejenko.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3937

Diskuse

Obsah vydání | 29. 10. 2013