Pravice a levice a "odborníci"

27. 10. 2013 / Boris Cvek

Já sám se nestavím ani napravo, ani nalevo -- patří k té skupině voličů, která tím, že jednou volí pravici, jednou levici umožňuje změnu vlády a trestání politiků za to, že vládli špatně. Myslím, že i v takovém Bavorsku CSU vládne tak dlouho proto, že vládne dobře a že ví, že by při velkých chybách mohla skončit. Kdyby všichni volili stále stejnou stranu bez ohledu na její chování, demokracie je nemožná. Pravo-levé schéma umožňuje systém střídání u moci a také střídání různých důrazů, geneze nových myšlenek a debat, jak je vyžaduje měnící se doba. Strany se musí měnit a obnovovat, vyrůstat ze široké členské základny a na škále od místní politiky po politiku státní naslouchat společnosti.

Nyní se však u nás stalo, že především ti "pohybliví" voliči -- a to už ve volbách 2010 -- přestali důvěřovat schopnosti levicových i pravicových stran se reformovat a udělat něco dobrého pro tento stát. A já se tomu vůbec nedivím. Místo potrestání pravice po roce 1997 došlo k její stabilizaci, vznikaly slabé vlády, levice ani pravice neměly jasnou vládní zodpovědnost ani důvod hledat v nějaké kruté volební porážce důvod k sebereflexi -- místo střídání se u moci velkých, zavedených stran mnoho spoluobčanů už v roce 2010 zvolilo projekt nějakého podnikatele, který tvrdil, že vymete nepořádek, protože to prostě umí. Je schopný manažer, odborník. To se nakonec nepodařilo, jeho strana se rozpadla a odštěpená frakce držela při moci strašlivě nepopulární vládu, prorostlou korupcí a skandály.

Tehdy společnost byla na straně levice a zdálo se, že dojde konečně a poprvé v našich polistopadových dějinách k demokratické výměně u moci, přičemž pravice v opozici projde sebereflexí a obnoví se. Klíčové bylo především to, že i středoví a pravicoví voliči byli ochotní volit proti vládě levici jako pomstu a potřebu změny. Neoblíbená pravicová vláda ovšem padla a prezident místo ní jmenoval "vládu odborníků", kteří se nakonec z velké části stali kandidáty jedné politické strany.

Polarizace společnosti, způsobená starou vládou, přestala sjednocovat ty, kteří byli proti, pod levicovým praporem a objevil se nový "odborník", miliardář "který to přece umí". Ti, kdo by předtím volili levici, byť jsou sami ve středu nebo napravo, jako protest proti strašné pravicové vládě, nakonec vsadili na "odborníka", jen si nezvolili "odborníky" ze současné vlády, kteří ve volbách naprosto propadli, ale "odborníka", který svou odbornost prokázal tím, že si v našem kapitalismu dokázal přijít k miliardám a koupit si za ně mimo jiné významné noviny.

Pokud už se někdo takový dostal s tak velkým mandátem do Sněmovny, jako se to podařilo hnutí ANO, pak logicky patří do pravé části spektra a měl by být součástí pravicové vlády, tím spíše pokud má součet pravicových a nelevicových stran ve Sněmovně jasnou většinu (levicové strany mají jen 83 mandátů). ČSSD už zkoušela vládnout s KDU a US-DEU za premiéra Špidly a dopadlo to Grossem a 13% preferencí.

Jsem si osobně téměř jist, že vládní spolupráce s ANO, kde navíc ČSSD není tím hegemonem (šéf hnutí ANO si žádá v budoucí vládě s ČSSD ministerstvo financí!), povede k obrovskému propadáku pro ČSSD v příštích volbách.

Myslím, že to by už nepomohl ani nový Paroubek s pastelkovným a zvyšováním důchodů. ANO, které je ve své podstatě echt pravičáckým produktem jednoho miliardáře a mediálního magnáta, by se naopak mělo zdiskreditovat vládou s pravicí a ČSSD a KSČM by se měly reformovat a znovu pokusit využít nenávist veřejnosti k budoucí pravicové vládě k uchopení moci.

Prezident Zeman ostatně v dnešních Otázkách V. Moravce položil důraz na programovou jednotu příští vlády a spolu s výrazem osobního obdivu k M. Thatcherové a A. Merkelové připustil, že by mohl pověřit šéfy pravicových stran vyjednáváním o vládě, postavené na pravicovém půdorysu.

Koalice s ČSSD a lidovci je možná, byl bych ministrem financí, říká Babiš ZDE

Zemanovy výroky v OVM: pověření v pořadí Kalouska, Němcové a Babiše: stopáž po 21:00, obdiv k Thatcherové a Merkelové: stopáž po 46:30. ZDE

0
Vytisknout
5106

Diskuse

Obsah vydání | 29. 10. 2013