Proč tolik amerických lídrů mlčí, když Musk a Trump posilují svou moc?

17. 3. 2025

Začněme u kdysi mocné rodinné dynastie Bushů. Ti prezidentem Donaldem Trumpem pohrdají stejně jako on jimi. Bohatý a pohodlný bývalý prezident George W. Bush je velmi hrdý na to, že jeho administrativa financovala léky proti AIDS, které zachraňují životy v Africe i jinde. Trump, hnán pomstychtivostí a megalomanstvím, okamžitě přikročil k likvidaci tohoto programu. Začala okamžitá újma milionům obětí v Africe i jinde, které jsou na tuto americkou pomoc odkázány (včetně programů na snížení zdravotní zátěže lidí postižených tuberkulózou a malárií).

George W. Bush, který se věnuje malování krajinek a možná občasným výčitkám svědomí z masakru v Iráku, ani nepípne. Jeho signální program se řítí do záhuby a on drží jazyk za zuby, jak to z velké části dělá od doby, kdy výrostek Trump ukončil moc rodiny Bushů nad Republikánskou stranou.

Pak jsou tu Clintonovi a bývalý prezident Barack Obama. Jsou velmi bohatí a nemají žádné politické ambice. Přesto, ačkoli jsou zděšeni tím, co Trump dělá s vládou a jejími službami, které kdysi ovládali, mlčí.

Čeho se tito politici bojí, když sledují svržení naší vlády a nastupující policejní stát? Trump přece nebyl zvolen proto, aby se stal diktátorem - vyhlašujícím válku americkému lidu svými vyhazovy a rozbíjením kritických „lidových programů“, z nichž mají prospěch liberálové i konzervativci, obyvatelé červených i modrých států.

Bojí se snad, že Trump a Musk rozpoutají nenávist a hrozby vůči nim a že se nechají pošpinit Trumpovými tirádami a násilnickými podněty? Žádné výmluvy. Úcta k naší zemi musí mít přednost, aby pomohla aktivizovat jejich vlastní voliče k odporu proti tyranii a boji za demokracii.

A co bývalá viceprezidentka Kamala Harrisová - nešťastná poražená Trumpa v listopadových prezidentských volbách? Určitě si myslí, že má co říci jménem 75 milionů lidí, kteří hlasovali pro ni nebo proti Trumpovi. Ticho! Je dokonalou návnadou pro Trumpovu zastrašovací taktiku. Bojí se s Trumpem utkat navzdory jeho klesající podpoře, rostoucí inflaci, klesajícímu akciovému trhu a protilidovému krácení rozpočtu, které poškozuje ekonomickou prosperitu, zdraví a bezpečnost jejích příznivců a Trumpových voličů.

Tento fenomén odchodu do temnoty je rozšířený. Regulátoři a státní zástupci, kteří byli buď vyhozeni, nebo odešli sami, se nezvedli, aby bránili své vlastní agentury a resorty.

Proč neslyšíme mnohem více od Samanthy Powerové, bývalé šéfky americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) za bývalého prezidenta Joea Bidena?

Proč neslyšíme od Michaela Regana, šéfa americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) za Bidena, o sabotérovi Lee Zeldinovi, Trumpově šéfovi EPA, který nyní dává zelenou smrtícím znečišťovatelům a dalším ničitelům životního prostředí?

Všichni tito a mnozí další bývalí vládní úředníci mají své kruhy - v některých případech miliony lidí -, kteří je nyní potřebují slyšet.

Mohou si vzít odvahu od sedmi bývalých komisařů daňového úřadu (IRS) - z republikánské i demokratické administrativy -, kteří odsoudili snížení počtu zaměstnanců IRS na polovinu a napomáhání velkým daňovým únikům ze strany málo zdaněných superbohatých a obřích korporací. Bylo mi řečeno, že by byli ochotni svědčit, pokud by demokraté v Kongresu měli energii uspořádat neoficiální slyšení jako členové senátních výborů pro finance a výborů Sněmovny reprezentantů pro daně..

Spojení je jedním ze způsobů, jak snížit faktor strachu. Poté, co Trump provedl v Pentagonu čistku v kariérních armádních kruzích, aby do čela dosadil své vlastní „yes meny", zaslalo pět bývalých ministrů obrany, kteří sloužili za demokratických i republikánských prezidentů, Kongresu dopis, v němž odsoudili Trumpovo propouštění vysokých vojenských důstojníků a požádali o „okamžité“ slyšení ve Sněmovně reprezentantů a Senátu, aby „posoudili důsledky propouštění pana Trumpa pro národní bezpečnost“. Tamní většina Republikánské strany nemá šanci. Ale mohli by požádat demokraty, aby jako řadoví členové výborů pro ozbrojené služby uspořádali NEOFICIÁLNÍ SLYŠENÍ!

Šéfka washingtonské kanceláře deníku The New York Times, Elisabeth Bumillerová, 6. března 2025 připojila svůj vzácný podpis pod naléhavou zprávu s názvem „‚Lidé mlčí‘: V obavách z odplaty se Trumpovi kritici sami umlčují“.

Píše:

Ticho je každým dnem hlasitější. Propuštění federální zaměstnanci, kteří se obávají ztráty domova, žádají, aby nebyli citováni jmenovitě. Rektoři univerzit [jednou z výjimek je prezident Wesleyanské univerzity Michael Roth], kteří se obávají, že by mohly zmizet miliony dolarů z federálního financování, se drží zpátky. Šéfové firem znepokojení cly, která by mohla poškodit jejich podniky, mlčí.

Státní zaměstnanci a další odbory se pro jistotu ozývají a podávají žaloby u federálního soudu. Stejně tak národní občanské skupiny jako Public Citizen a Centrum pro ústavní práva, kterým však v upozorňování širokého publika brání to, že noviny jako Times o jejich iniciativách informují jen zřídka.

Ano, paní Bumillerová, věnujte pozornost tomuto aspektu své odpovědnosti. Navíc redakční stránka Timesů (op-eds a editorialy) neodráží dostatečně naléhavost jejích zpráv. Ani její reportéři nepokrývají informovanou otevřenost a akce občanských organizací.

Copak autocenzura neví, že tím pomáhá trumpovské mašinérii strachu, hrozeb a obav, aby se ještě zhoršila? Nastudujte si Německo a Itálii ve třicátých letech minulého století.

V našem Bílém domě vládne trumpovsko-muskovský bezprávný, krutý, arogantní a diktátorský režim. Jejich infrastruktura policejního státu je zavedena. Mlčení je spoluúčast!

 

Celý text v anglickém originále ZDE