Írán zřídil kliniku duševního zdraví pro "léčbu" žen, které odmítají nosit hidžáb
15. 11. 2024
Centrum, nazvané Klinika pro odvykání odstranění hidžábu, je nejnovějším pokusem islámské republiky potlačit ženský nesouhlas, který se přehnal zemí od povstání "Žena, život, svoboda" v roce 2022.
Mehri Tálebi Darestaní, která bude centrum vést, řekla, že "bude pro vědeckou a psychologickou léčbu odstranění hidžábu, konkrétně pro dospívající generaci, mladé dospělé a ženy hledající sociální a islámskou identitu".
Řekla, že projekt je zaměřen na podporu "důstojnosti, skromnosti, cudnosti a hidžábu" a tvrdila, že účast bude "dobrovolná".
Na kliniku bude dohlížet íránské Ústředí pro Nařízení dobra a zákaz zla, což je vládní orgán zodpovědný za prosazování přísných náboženských norem ve společnosti.
Ministerstvo je pod sankcemi Spojeného království a dalších zemí za porušování lidských práv a brutální sankce vůči ženám, které nedodržují íránská islámská pravidla oblékání.
V jejím čele stojí Muhammad Sálih Hášemí Golpajágání, který byl přímo jmenován nejvyšším vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím.
Začátkem tohoto měsíce se univerzitní studentka z islámské univerzity Azad v Teheránu svlékla do spodního prádla na protest proti požadavkům, aby ženy nosily hidžáb. Byla označena za duševně nemocnou a převezena do psychiatrického zařízení.
Hnutí proti hidžábu nabralo na síle po smrti Mahsy Amíníové ve vazbě mravnostní policie v Teheránu v roce 2022. 22letá dívka byla zatčena za to, že neměla správně nasazený hidžáb.
Teherán od té doby pokračoval v potlačování žen opatřeními včetně zvýšeného skrytého dohledu, silnější přítomnosti mravnostní policie a zákazu vstupu nezahalených žen do veřejných prostor, jako jsou nákupní centra a parky.
OSN označila tento zásah za "genderový apartheid".
Po protestech v roce 2022 dostaly celebrity, které zveřejnily své fotografie bez hidžábu, soudem nařízený mandát k týdenním návštěvám psychiatrických center.
Herečky jako Afsaneh Bajegan, Azadeh Samadi a Lejla Bolukat byly nuceny předložit certifikáty o duševním zdraví. Mezi další tresty patřilo zmrazení bankovních účtů a zákaz cestování.
Systémový útlak žen
V loňském roce vydaly čtyři íránské psychiatrické asociace společné prohlášení, v němž odsoudily vládní systematické označování žen, které nenosí hidžáb, za duševně nemocné.
"Diagnóza duševních poruch je v kompetenci psychiatra, nikoli soudce, stejně jako diagnostika jiných nemocí je v kompetenci lékařů, nikoli soudců," napsali psychiatři v dopise Golamhusejnu Mohseni Edžejovi, předsedovi íránského Nejvyššího soudu, který byl zveřejněn íránskými médii v červenci.
V březnu Amnesty International, skupina pro lidská práva, odsoudila íránskou vládu za systematický útlak žen prostřednictvím zákonů o hidžábu.
Diana Eltahawy, ředitelka Amnesty International pro Blízký východ a severní Afriku, uvedla: "Ve zlověstném pokusu snížit odpor k povinnému zahalování v důsledku povstání za "svobodu ženského života" íránské úřady terorizují ženy a dívky tím, že je vystavují neustálému dohledu a policejnímu dohledu, narušují jejich každodenní životy a způsobují jim nesmírné duševní utrpení.
"Jejich drakonické taktiky sahají od zastavování řidiček na silnicích a provádění masových konfiskací jejich vozidel až po uvalení nelidského bičování a trestů odnětí svobody."
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse