Izrael v odvetném útoku zasáhl vojenské cíle v Íránu

26. 10. 2024

 

Íránská protivzdušná obrana uvedla, že Izrael zaútočil na vojenské cíle v provinciích Teherán, Chuzestán a Ilám a že na některých místech byly způsobeny „omezené škody“.
 

Vysoce postavený americký představitel popsal údery jako „rozsáhlé“, „přesné“ a namířené proti vojenským cílům po celém Íránu. USA se úderů neúčastnily, uvedl úředník, ale spolupracovaly s izraelskou vládou, aby podpořily útok s nízkým rizikem a bez civilních škod. „Výsledkem byla přiměřená sebeobranná reakce. Účinek má odradit od budoucích útoků a snížit schopnost Íránu provádět budoucí útoky.“

Úředník zdůraznil, že USA považují operaci za „ukončení výměny palby mezi Izraelem a Íránem“.

„Mělo by to být ukončení přímé vojenské výměny mezi Izraelem a Íránem - v dubnu jsme měli přímou výměnu, která byla ukončena, a nyní jsme měli opět tuto přímou výměnu.“

V sobotu krátce po půl třetí ráno místního času bylo zaznamenáno nejméně sedm výbuchů nad hlavním městem Teheránem a nedalekým Karádžem, jakož i nad východním městem Mašhad, když izraelská letadla zasáhla vojenské cíle v zemi.

Íránské sdělovací prostředky zpočátku nálety bagatelizovaly s tím, že teheránské letiště funguje normálně. Státní televize informovala o několika silných explozích v okolí hlavního města, zatímco státní tisková agentura IRNA uvedla, že nedošlo k žádným obětem. Nebyl vydán žádný bezprostřední oficiální komentář ke zdroji výbuchů, které jsou podle íránských zpravodajských agentur předmětem vyšetřování. V celé zemi byly aktivovány systémy protivzdušné obrany.

Izraelské obranné síly (IDF) ve svém prohlášení učinily vzácný krok a přiznaly útok na Írán, čímž potvrdily, že desítky let trvající stínová válka mezi znepřátelenými státy se nyní pevně přenesla na veřejnost.

Izraelská veřejnoprávní televize Kan uvedla, že do operace byly zapojeny desítky stíhaček.

„V reakci na měsíce trvající nepřetržité útoky íránského režimu proti státu Izrael - právě nyní Izraelské obranné síly provádějí přesné údery na vojenské cíle v Íránu,“ uvedly IDF v prohlášení zveřejněném na Twitteru.

Útoky byly všeobecně očekávány jako odveta za raketovou palbu, kterou Írán zahájil 1. října a při níž bylo na Tel Aviv a vojenské základny vypáleno odhadem 180 balistických raket v bezprecedentním přímém střetu mezi oběma znepřátelenými regionálními státy.

Teherán uvedl, že bezprecedentní salva byla vypálena na podporu jeho libanonského spojence Hizballáhu po izraelské pozemní invazi a také v reakci na zabití Ismaila Haníji, vůdce Hamásu, v íránském hlavním městě v červenci.

Většina raket byla sice sestřelena, ale desítkám se podařilo zasáhnout leteckou základnu Nevatim, což dokazuje, že Írán mohl alespoň částečně proniknout sofistikovanými systémy protivzdušné obrany Izraele na některých z nejlépe chráněných míst v zemi. Na okupovaném Západním břehu Jordánu byl zabit jeden člověk.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Izrael by neměl útočit na íránská jaderná nebo ropná zařízení ve snaze zabránit eskalaci konfliktu, která by mohla vést k přímé válce.

Chybný odhad by mohl Írán a Izrael přivést k plnohodnotnému válečnému konfliktu; USA, věrný spojenec Izraele a jeho hlavní dodavatel zbraní, se obávají, aby nebyly zataženy do bojů a aby to nemělo negativní dopad na světový ropný průmysl.

Předtím, než Izrael v sobotu zahájil letecké údery, Írán opakovaně varoval, že pro něj v otázce obrany „neexistují žádné červené linie“. Minulý týden ministr zahraničí země Abbás Aragčí rovněž nepřímo pohrozil americkým silám, že nebudou působit v Izraeli poté, co Washington vyslal baterii pokročilého systému protiraketové obrany Thaad a 100 vojáků na pomoc svému spojenci uprostřed napětí.

Velitel íránských Revolučních gard však ve čtvrtek ve svých výrocích nepřímo uvedl, že Teherán pravděpodobně nebude podnikat další odvetné kroky, pokud bude izraelský útok považován za „omezený“ a nezpůsobí oběti na životech.

Americký zpravodajský server Axios v sobotu uvedl, že američtí a izraelští představitelé odhadují, že Írán odpoví vojensky, ale omezeně.

V sobotním prohlášení izraelská armáda uvedla, že útoky byly odvetou za řadu útoků proti Izraeli, včetně náletu palestinské skupiny Hamás, která je spojencem Íránu, ze 7. října 2023, při němž bylo zabito 1 200 Izraelců a dalších 250 uneseno.

Izrael reagoval zahájením války v pásmu Gazy, která zpustošila region a zabila nejméně 42 000 Palestinců. Izrael rovněž zahájil letecké a pozemní operace proti Hizballáhu, další mocné milici v teheránské „ose odporu“, v Libanonu po roce přeshraniční palby, která vyhnala z domovů statisíce lidí na obou stranách hranice. Boje v Gaze přilákaly další íránské zástupce působící v Sýrii, Iráku a Jemenu.

„Íránský režim a jeho zmocněnci v regionu od 7. října neúnavně útočí na Izrael - na sedmi frontách - včetně přímých útoků z íránského území. Stejně jako každá jiná suverénní země na světě má i stát Izrael právo a povinnost reagovat.“

Izrael se obává nákladné opotřebovávací války s Íránem, zatímco bojuje v Gaze a Libanonu. Poté, co Teherán v dubnu v odvetě za zabití vysokého velitele íránských revolučních gard v Sýrii vypálil na Izrael svou vůbec první přímou salvu, Izrael vyslyšel výzvy Západu ke zdrženlivosti a udeřil na baterii protivzdušné obrany na íránské letecké základně.

Izraelský ministr obrany Yoav Gallant tento týden prohlásil, že nepřátelé „zaplatí vysokou cenu“ za pokusy poškodit Izrael.

Bílý dům byl informován krátce před tím, než Izrael provedl nálety na Írán, uvedl jeho mluvčí. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu uvedl, že izraelská odveta by neměla vést k větší eskalaci.

„Chápeme, že Izrael provádí cílené údery proti vojenským cílům v Íránu v rámci sebeobrany a v reakci na íránský útok balistickou raketou proti Izraeli z 1. října,“ uvedl Sean Savett, mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu.