Jak se Anthony Blinken vyhnul "krutému hladomoru" v Gaze?

11. 1. 2024

čas čtení 5 minut

Kombinace bombardování, vysídlení a blokády uvrhla již tak zranitelné obyvatelstvo Gazy do závažného a rozsáhlého hladovění. Nejedná se o náhodný vedlejší produkt konfliktu. Kritické hlasy, jako je organizace Human Rights Watch, tvrdí, že je to důsledek záměrné politiky izraelské vlády, jejímž cílem je potrestat veškeré palestinské obyvatelstvo v Gaze za zločiny Hamásu.

Nyní jsme svědky katastrofálních důsledků této politiky pro více než dva miliony lidí, z nichž 90 % bylo za poslední tři měsíce vyhnáno ze svých domovů, píše Daniel Larison.

Minulý měsíc vydala iniciativa Integrated Food Security Classification (IPC) zprávu o Gaze, ve které varuje, že čtvrtina obyvatelstva se nyní nachází v nejhorší, katastrofické fázi hladovění a že celé obyvatelstvo trpí v důsledku velké potravinové nejistoty a hrozí mu hladomor. Podle zprávy se jedná o nejvyšší úroveň akutní potravinové nejistoty, jakou kdy IPC na určitém území naměřila. Příklad: všude jinde na světě je v IPC 5, tedy v katastrofické fázi, zhruba 130 000 lidí, v Gaze je jich více než půl milionu.

"Byl jsem v podstatě v každém konfliktu, ať už to byl Jemen, ať už to byl Jižní Súdán, severovýchodní Nigérie, Etiopie, na co si vzpomenete. A nikdy jsem neviděl nic podobného, jak z hlediska rozsahu, tak z hlediska závažnosti, ale také tempa, jakým se to odehrávalo," sdělil Arif Hussain ze Světového potravinového programu (WFP) začátkem tohoto měsíce deníku New York Times.

WFP uvádí, že téměř každý Palestinec v Gaze je více než den bez jídla, a když už se naskytne příležitost se najíst, zbývá jen nepatrné množství potravin, které se rozdělí mezi rozvětvené rodiny. Podle spolehlivých zpráv je jídla tak málo, že se lidé uchylují k pojídání jakýchkoli zkažených potravin, které jsou schopni najít. Matky s kojenci jsou tak podvyživené, že nemohou kojit své děti, a to málo jídla, které je k dispozici, se stalo neúnosně drahým.

Blokáda komerčního dovozu znamená, že není možné uspokojit základní potřeby obyvatelstva. V severní části Gazy, kde byla zničena infrastruktura a kde není možné dodávat pomoc, jsou podmínky ještě horší než ve zbytku pásma. , Koordinátor pomoci OSN při mimořádných událostech Martin Griffiths konstatuje: "Gaza se jednoduše stala neobyvatelnou. Její obyvatelé jsou denně svědky ohrožení své existence - zatímco svět tomu přihlíží."

Tuto katastrofu způsobuje politika izraelské vlády. Na základě analýzy kroků izraelské vlády a oficiálních prohlášení od 7. října dospěla organizace Human Rights Watch k závěru, že izraelská vláda používá hladomor jako válečnou zbraň, což je podle Ženevských konvencí válečný zločin. Deník New York Times citoval Omara Shakira, ředitele organizace Human Rights Watch pro Izrael a Palestinu: "Již více než dva měsíce Izrael připravuje obyvatelstvo Gazy o potraviny a vodu, což je politika, kterou vyvolávají nebo schvalují vysoce postavení izraelští představitelé a která odráží záměr vyhladovět civilisty jako metodu vedení války."

Izraelská vláda odmítá obvinění, že brání přísunu humanitární pomoci a poukazuje na dodávky, které byly realizovány, ale tato obhajoba je nedůvěryhodná. Malé množství potravin a pohonných hmot, které je posláno do Gazy, musí nejprve projít náročným a zdlouhavým kontrolním procesem, a pomoc, která se dostane dovnitř, nestačí k uspokojení potřeb milionů vykořeněných lidí na území, které je jinak odříznuto od okolního světa.

Výzkumník Alex de Waal ve svém novém článku napsal, že "katastrofální humanitární krize v Gaze je záměrným činem. Vysvětluje, že "rozsah a rychlost ničení OIS [věcí nezbytných k přežití] a vynucování obléhání překonává jakýkoli jiný případ hladomoru způsobeného člověkem za posledních 75 let".

De Waal napsal důležitou historii moderního hladomoru Mass Starvation (Masové hladovění), v níž se věnuje nedávným krutým hladomorů, které vypukly v tomto století v Jemenu, Jižním Súdánu, Súdánu, Ugandě, Nigérii, Sýrii a Somálsku.

Reakce americké vlády na to, co je novým "krutým hladomorem" v Gaze, je slabá a nedostatečná. Ministr zahraničí Antony Blinken, který byl v úterý v Izraeli, uznal, že je třeba, aby se pomoc dostala do Gazy, a prohlásil, že v Gaze je "příliš mnoho" mrtvých. Vinu však Izraeli nepřisoudil. Pokračující bezpodmínečná podpora izraelské vojenské kampaně a tvrdohlavý odpor Washingtonu vůči jakékoli rezoluci vyzývající k příměří v OSN znamenají, že na izraelskou vládu není vyvíjen žádný nebo jen malý tlak, aby změnila svůj kurz.

Spojené státy jako hlavní mecenáš a dodavatel zbraní Izraeli nesou značnou odpovědnost jak za tuto kampaň, tak za politiku kolektivního trestu.

Jediným způsobem, jak zabránit rozsáhlým ztrátám na životech v důsledku hladu a nemocí v Gaze, je vyhlášení okamžitého příměří a zrušení blokády. Čím déle bude trvat zajištění příměří, tím více nevinných lidí v Gaze zemře smrtí, které lze předejít. Odvrácení hladomoru v Gaze by mělo být hlavní prioritou Washingtonu. Pokud USA nezasáhnou včas, bude to černá skvrna na americké národní pověsti a jedno z největších zahraničněpolitických selhání v americké historii.

Celý text v anglickém originále ZDE