Iráčané: Nepoužívejte naši zemi jako zástupné bojiště

11. 1. 2024

"Jedná se o hrubé porušení suverenity a bezpečnosti Iráku," uvedl irácký prezident Rašíd v příspěvku na X. "Odsuzujeme také útoky na irácký Kurdistán. Irák se nesmí a nebude měnit v zástupné bojiště. Prioritou musí být dialog jako prostředek ke zmírnění napětí." 

"Irácké ozbrojené síly považují jednotky mezinárodní koalice za odpovědné za tento útok," sdělil v prohlášení úřad premiéra Mohammeda Shia al-Sudáního, který útok rovněž označil za "nebezpečnou eskalaci a agresi".

Abú Taqwa byl operačním velitelem Íránem podporované organizace Harakat al-Nujaba, kterou Trumpova administrativa v roce 2019 označila za teroristickou organizaci. Je však také součástí širších Lidových mobilizačních sil (PMF), zastřešující skupiny polovojenských organizací, které jsou napojeny na bezpečnostní aparát irácké vlády a které se významně podílely na kampani proti Daeši (neboli ISIS) v letech 2014-2017. 

Kritici tvrdí, že tento úder, který přišel v návaznosti na podobný americký útok o necelých 10 dní dříve, byl porušením irácké suverenity a pravomoci vlády řídit vojenské operace ve vlastní zemi. Ať už Washington tvrdí o respektování irácké autonomie a svých vztazích s Bagdádem cokoli, zdá se, že útoky naznačují opak. 

Za druhé, Spojené státy důsledně informují o tom, že si nepřejí rozšíření války mezi Izraelem a Gazou. Tato politika údajně směřuje k omezení konfliktu, ale čtvrteční operace jako by tento cíl nebezpečným způsobem oddálila. Izrael má plné ruce práce s útoky Hizballáhu a Húsíů, přičemž logika provokace iráckých PMF je záhadou.

Zatřetí, Spojené státy nadále operují proti Daeši v Sýrii, ale velká část této operace je řízena a zásobována z Iráku. Odděleně Washington pokračuje v konvenčním programu spolupráce s iráckými bezpečnostními silami ve výcviku. Tento útok celý tento vztah zpochybňuje a znovu rozvířil debatu o vyhoštění amerických sil - otázku, kterou Sudání sám nastolil teprve před týdnem.

Debata se však vrací k hlasování parlamentu v roce 2020, které se uskutečnilo po zavraždění Kásima Sulejmáního a Abú Mahdího al-Muhandího, velitele iráckých Lidových mobilizačních sil a člena iráckého parlamentu. 

Za čtvrté, úder nastal v den po čtyřletém výročí zabití Sulejmáního a v době teroristického útoku v Íránu, při němž zahynulo více než 100 civilistů na obřadu u jeho hrobu. Těžko si lze představit horší dobu pro popravu dalšího vůdce PMF. Emoce mezi Iráčany a Íránci byly již dříve na vzestupu. 

Za páté, útoky zvyšují riziko pro americké diplomaty, vojáky a civilisty v Iráku. V celé zemi rezonují výzvy k pomstě a je těžké ignorovat vysokou pravděpodobnost, že po čtvrtečním úderu budou následovat nové odvetné útoky.

Při provádění vojenských operací v zemi spojence musí být rozhodnutí respektována hostitelskou zemí a musí být dobře koordinována. Je třeba důkladně zvážit politiku, veřejné mínění a základní otázky, jako je suverenita.

Washington musí vyvinout lepší způsoby koordinace s Iráčany před těmito operacemi, zejména když mluvčí Pentagonu generál Patrick Ryder jasně řekl, že si USA "zachovávají přirozené právo na sebeobranu, pokud jsou jejich síly ohroženy". Dodal však, že "budeme i nadále úzce komunikovat, tak jako po celou dobu, s našimi iráckými partnery, pokud jde o bezpečnost a ochranu našich sil v Iráku". 

Je těžké pochopit, jak se to stalo v případě útoku dronu na al-Sajdího.

 

Celý text v anglickém originále ZDE