Země EU v pondělí přijaly mandát pro konferenci OSN o klimatu, adekvátní cíl pro rok 2030 ale na COP27 nepovezou
25. 10. 2022
27. 10. 2022
Přestože odvrácení odlesňování do roku 2030 je klíčem k zastavení nejhorších důsledků
klimatické krize a krize
biologické rozmanitosti, svět
není na cestě k dosažení těchto kritických cílů a je třeba
přijmout naléhavá mezinárodní opatření, varuje
nová analýza.
Během klimatického summitu OSN COP26 v listopadu loňského roku podepsalo 145 zemí deklaraci lídrů z Glasgow, jejímž cílem je "zastavit a zvrátit úbytek lesů a degradaci půdy" do konce desetiletí, informuje web commondreams.org
O rok později
„ani jeden globální ukazatel není na cestě ke splnění těchto cílů do roku 2030,
tedy zastavení úbytku a degradace
lesů a obnovení 350 milionů hektarů
lesní krajiny", uvádí se ve výročním hodnocení o
stavu lesů.
"Abychom byli na dobré cestě k úplnému zastavení odlesňování do roku 2030, je
zapotřebí každoroční snížení
o 10%," uvádí se ve zprávě. "Míra odlesňování na celém světě však klesla jen mírně, v roce 2021 o 6,3
% ve srovnání s výchozím stavem v letech
2018-20. V roce 2021 se však míra odlesňování snížila o 2,5 %. Ve
vlhkých tropech se úbytek nenahraditelného primárního lesa snížil pouze o 3,1
%."
"Tropická Asie je v
současnosti jediným regionem, který je na dobré cestě zastavit odlesňování do roku 2030,"
a to díky "výjimečnému pokroku"
Indonésie a Malajsie, které v roce 2021 snížily kácení o 25 %, uvádí zpráva. "V tropické Latinské Americe a Africe se
sice míra odlesňování v roce 2021 oproti
výchozímu stavu v letech 2018-20 snížila, ale toto snížení stále nestačí k dosažení cíle pro rok
2030."
Celosvětově bylo v roce 2021
zničeno 26 000 čtverečních mil lesa - což je
plocha zhruba odpovídající rozloze Irska. Toto odlesňování zdecimovalo
biologicky rozmanité ekosystémy a do atmosféry uvolnilo 3,8
miliardy tun emisí skleníkových plynů, což je
přibližně tolik, kolik vypouští Evropská unie.
Odborníci již dlouho varují, že bude prakticky
nemožné udržet planetu obyvatelnou, pokud svět nepřestane kácet stromy, aby
uvolnil místo pro chov dobytka,
pěstování monokultur a další škodlivé praktiky.
Přestože "pozoruhodný pokrok v úsilí o zalesňování a obnovu lesů v
posledních dvou desetiletích vedl ke vzniku
nových lesních ploch o rozloze
Peru a k čistému přírůstku lesních porostů ve 36 zemích... celkové ztráty ve stejném období převýšily přírůstky, což vedlo k
čisté ztrátě 100 milionů hektarů
na celém světě," uvádí se ve zprávě.
Kromě toho "přírůstky lesního porostu
prostřednictvím zalesňování a zalesňovacích aktivit
nekompenzují úbytek lesů z
hlediska ukládání uhlíku, biologické rozmanitosti nebo
ekosystémových služeb,"
vysvětluje zpráva. "Proto by mělo být úsilí s nejvyšší prioritou zaměřeno především na ochranu primárních lesů před ztrátami."
Závěrečná část věnovaná správě lesů tvrdí, že k omezení odlesňování, degradace půdy a
porušování lidských práv je zapotřebí důkladnějších politických a právních rámců.
Nástroje, jako jsou "moratoria, posílené kapacity pro prosazování práva, inteligentní politiky ochrany přírody a lepší transparentnost a odpovědnost, jsou při ochraně lesů účinné - jak dokládá pozoruhodné snížení odlesňování v různých obdobích od roku 2004, kdy byly tyto nástroje použity v Indonésii, Ghaně, Pobřeží slonoviny, Gabonu, Guyaně a Brazílii," uvádí zpráva.
Zpráva však upozorňuje, že "některé z těchto úspěchů byly zvráceny - zejména v Brazílii - nebo hrozí, že budou zvráceny, protože země ruší dosažené výsledky politiky
prostřednictvím nedávných nebo navrhovaných
změn."
Celá zpráva v angličtině ZDE
Diskuse