Ani jeden globální ukazatel není na dobré cestě k odvrácení odlesňování do roku 2030

27. 10. 2022

čas čtení 4 minuty

Přestože odvrácení odlesňování do roku 2030 je klíčem k zastavení nejhorších důsledků klimatické krize a krize biologické rozmanitosti, svět není na cestě k dosažení těchto kritických cílů a je třeba přijmout naléhavá mezinárodní opatření, varuje nová analýza.

Během klimatického summitu OSN COP26 v listopadu loňského roku podepsalo 145 zemí deklaraci lídrů z Glasgow, jejímž cílem je "zastavit a zvrátit úbytek lesů a degradaci půdy" do konce desetiletí, informuje web commondreams.org

 

O rok později „ani jeden globální ukazatel není na cestě ke splnění těchto cílů do roku 2030, tedy zastavení úbytku a degradace lesů a obnovení 350 milionů hektarů lesní krajiny", uvádí se ve výročním hodnocení o stavu lesů.

"Abychom byli na dobré cestě k úplnému zastavení odlesňování do roku 2030, je zapotřebí každoroční snížení o 10%," uvádí se ve zprávě. "Míra odlesňování na celém světě však klesla jen mírně, v roce 2021 o 6,3 % ve srovnání s výchozím stavem v letech 2018-20. V roce 2021 se však míra odlesňování snížila o 2,5 %. Ve vlhkých tropech se úbytek nenahraditelného primárního lesa snížil pouze o 3,1 %."

"Tropická Asie je v současnosti jediným regionem, který je na dobré cestě zastavit odlesňování do roku 2030," a to díky "výjimečnému pokroku" Indonésie a Malajsie, které v roce 2021 snížily kácení o 25 %, uvádí zpráva. "V tropické Latinské Americe a Africe se sice míra odlesňování v roce 2021 oproti výchozímu stavu v letech 2018-20 snížila, ale toto snížení stále nestačí k dosažení cíle pro rok 2030."

Celosvětově bylo v roce 2021 zničeno 26 000 čtverečních mil lesa - což je plocha zhruba odpovídající rozloze Irska. Toto odlesňování zdecimovalo biologicky rozmanité ekosystémy a do atmosféry uvolnilo 3,8 miliardy tun emisí skleníkových plynů, což je přibližně tolik, kolik vypouští Evropská unie.

Odborníci již dlouho varují, že bude prakticky nemožné udržet planetu obyvatelnou, pokud svět nepřestane kácet stromy, aby uvolnil místo pro chov dobytka, pěstování monokultur a další škodlivé praktiky.

Přestože "pozoruhodný pokrok v úsilí o zalesňování a obnovu lesů v posledních dvou desetiletích vedl ke vzniku nových lesních ploch o rozloze Peru a k čistému přírůstku lesních porostů ve 36 zemích... celkové ztráty ve stejném období převýšily přírůstky, což vedlo k čisté ztrátě 100 milionů hektarů na celém světě," uvádí se ve zprávě.

Kromě toho "přírůstky lesního porostu prostřednictvím zalesňování a zalesňovacích aktivit nekompenzují úbytek lesů z hlediska ukládání uhlíku, biologické rozmanitosti nebo ekosystémových služeb," vysvětluje zpráva. "Proto by mělo být úsilí s nejvyšší prioritou zaměřeno především na ochranu primárních lesů před ztrátami."

Závěrečná část věnovaná správě lesů tvrdí, že k omezení odlesňování, degradace půdy a porušování lidských práv je zapotřebí důkladnějších politických a právních rámců.

Nástroje, jako jsou "moratoria, posílené kapacity pro prosazování práva, inteligentní politiky ochrany přírody a lepší transparentnost a odpovědnost, jsou při ochraně lesů účinné - jak dokládá pozoruhodné snížení odlesňování v různých obdobích od roku 2004, kdy byly tyto nástroje použity v Indonésii, Ghaně, Pobřeží slonoviny, Gabonu, Guyaně a Brazílii," uvádí zpráva.

Zpráva však upozorňuje, že "některé z těchto úspěchů byly zvráceny - zejména v Brazílii - nebo hrozí, že budou zvráceny, protože země ruší dosažené výsledky politiky prostřednictvím nedávných nebo navrhovaných změn."

 

Celá zpráva v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5072

Diskuse

Obsah vydání | 1. 11. 2022