Kreativní třída – elita dneška, odolá robotizaci

1. 11. 2022 / Karel Červený

čas čtení 13 minut

Chytrá města budou soupeřit o chytré lidi

V poslední době se čím dál více píše o chytrých městech. Bohužel, chytré město netvoří jen digitální sloupy veřejného osvětlení či lavičky s nabíječkou. Chytrá města budou chytrá konceptuálně. Budou si budovat nápadité a spravedlivé principy fungování a navazující modulární systémy. Chytrá města vyřeší to, co nevyřeší politikové na vládní úrovni.

 

Dnešní města změní na tzv. chytrá několik věcí: technologie, kultivace veřejného prostoru a nadšení obyvatelé, kteří tam budou nejen platit daně, ale také se iniciativně zapojovat do různých projektů. Podle serveru e15, Elaine Trimble k tomu říká: „Lidé ve městech mají nové zájmy. Chtějí být aktivnější, sdílet informace, vyrábět si vlastní energii, mít zdravé potraviny i životní prostředí, pěstovat spolkový život. Města se tomu musí přizpůsobit, aby schopné obyvatele přitáhla. Hlavně na Západě se lidé mění, jak si více váží svého času.“ To je východisko pro budování chytrých měst.“

Nadšení obyvatelé změní vše

Jak bude pokračovat deglobalizace a decentralizace, tak se postupně budou města stávat nezávislá na centrech států. Do jisté míry si budou moci dělat, co budou chtít, protože si vymohou větší autonomii. Lze předpokládat, že uvědomění lidé a pokročilé technologie změní pojetí demokracie a všichni konečně pochopí, že v 21. století nepotřebujeme politické strany, že většina politiků neřeší problémy občanů, ale myslí jen na obohacení své a těch mafiánů, kteří je tam dostali. Občané změní ústavu, volební řád a vrátí se k nějaké modifikaci řecké demokracie, kde se volili vážení občané. Tento trend nelze zastavit, ale je velmi pomalý.

Když v takových volbách zvítězí poctiví nezávislí občané, tak potom nadšeně pracují pro své město a nerozkrádají jej. Nenechávají se uplácet developery, aby prznili veřejný prostor ani nikým jiným. Slouží občanům podobně, jako se to již třicet let děje v hlavním městě státu Paraná – v Curitibě, které má 2,5 miliónu obyvatel. Již 30 let jej vedou architekti a urbanisté. Curitiba má prý nejlépe propracovaný systém dopravy na světě, vynikající školství, kulturu i zdravotnictví. Občané města se angažují v desítkách programů a jejich komunitní systém je neuvěřitelný. Curitiba je po stránce vztahů občanů k městu a k sobě navzájem patrně nejlepším městem na světě. Přečtěte si o tom více v knize Přírodní kapitalismus. Podobných příkladů komunitního způsobu života je na světě více. Jednou se mnohé komunity slejí do větších celků – kreativních neboli chytrých měst.

Urbanistika a architektura

Chytrá města budou mít chytré zelené domy. Jako vzor zelených staveb uvádí urbanistka Trimble londýnskou budovu The Crystal. „Je to zelená budova v reálném městě, která je krásná, přímo ikonická. Snažíme se ukázat, že zelená budova nemusí být divná, že to může být umělecké dílo.

Budova byla navržena tak, aby měla co nejnižší spotřebu energií, aby co nejvíce využívala přirozeného světla a zároveň uvnitř nefungovala jako skleník. Energii, kterou potřebuje, si vyrábí z obnovitelných zdrojů. Na střeše máme solární panely, maximálně využíváme dešťovou vodu. Budova má výstavní prostory a kanceláře. V kancelářích spotřebováváme o něco více elektřiny, ale ve výstavních prostorách je spotřeba o 75 procent nižší než v budově podobné velikosti a zaměření.“

Podle paní Trimble je Crystal typická budova pro chytrá města budoucnosti. „Lidé čím dál víc přemýšlejí, jak stavět budovy, jejichž provoz bude levný. Občas dokonce můžete vydělávat, když budete prodávat přebytečnou energii. Chytří architekti o těchto aspektech přemýšlejí.

Teď jde o to, aby i developeři uznali, že v takovém přístupu se skrývá hodnota, kterou je možné prodat. A tady se dostáváme k otázce, jestli jsou lidé už dnes ochotni zaplatit něco navíc za to, že žijí nebo pracují v zelené budově. Trh už to začíná vnímat. Cena technologií šla hodně dolů a energií nahoru. Architekti také lépe vědí, jak technologie používat. Na Západě se mnohé zelené budovy stavějí za stejnou, nebo jen mírně vyšší cenu než konvenční budovy. Byty by se měly stavět buď podél existujících tras veřejné dopravy, nebo tyto trasy zřídit ještě předtím, než se byty začnou stavět. Protože když není veřejná doprava vyřešena v době nastěhování obyvatel, tak si pořídí auto, jehož se pak nechtějí vzdát“, tvrdí paní Trimble.

Doprava

Jsem si jist, že města či jejich historická centra budou čím dál častěji bez aut. Rozšiřuje se hnutí Slow-Food, které si cení pěších zón, klidových ulic s předzahrádkami kaváren, parků a květin, klidného života s tradicemi a místní originální kulturou. Lze očekávat, že mnoho betonových ploch ve městech se v příštích letech osází keři a květinami. Chytrá města budou lákat chytré lidi na jiný životní styl poskytující vzdělání, zábavu, klid a bezpečí. A tito kultivovaní chytří lidé budou své radní tlačit například k tomu, aby se posílila veřejná doprava na úkor soukromé. Radnice těchto měst budou vypisovat výběrová řízení na vypracování dopravní koncepce na 20 – 30 let. Firma, která to ve veřejné soutěži vyhraje, získá i možnost koncepci zrealizovat a provozovat. Mohou to být automobilky či jiné firmy, sdružení umělců a architektů. Ukázky prvních vlaštovek jsou už ve světě k vidění. Důležitým precedentem pro všechny hlavní města či megapole je rozhodnutí Osla, že zakáže autům vjezd do města.

Technologie

Domnívám se, že řídící technologie chytrých měst bude mít spíše podobu tzv. Smart Dustu. Podle filmu Svět budoucnosti (Discovery Science) půjde o miliardy mikročipů, které budou v povrchu cest, chodníků, v pláštích budov, na jejich střechách, v parcích, ve vodovodním, plynovém i odpadním potrubí - prostě všude. Vytvoří dohromady tzv. inteligentní systém města, který bude regulovat dopravu - parkování, klimatizaci v budovách a veřejných prostorách, regulovat využívání srážkových vod, větru a slunce, bude lokalizovat požáry, havárie, kriminální činy. Hasičům i policii okamžitě nabídne plány budov i záběry utíkajících zločinců či ztracených dětí. Každý bude moci celého systému chytrého města využívat a kdykoliv se od něj odpojit. Občané si budou umět pohlídat, aby se systém nestal velkým bratrem. Systém by měl být provozován městem a nějak bezpečně izolovaný od celosvětových sítí – nezávislý na celosvětovém internetu.

Kreativita lidí vytvoří kreativní města

Profesor Richard Florida již před třiceti lety napsal, že chytří lidé – tzv. kreativní třída - bude vytvářet kreativní města a regiony. (cs.wikipedia.org/wiki/Kreativní_třída). Kreativní třída je vlastně nová společenská třída, která zahrnuje řadu profesí a povolání: učitele, umělce, poradce, architekty, designéry, vývojáře apod. Prostě všechny profese, které nemají rutinní práci, ale tvoří. Dříve se společnost dělila na třídu rolníků, dělníků, živnostníků a pracující inteligenci. Jak se mění technologie a výrobní prostředky, ekonomika, společenské vlastnictví, přístup k informacím, mění se i pohled na pracovní sílu. Přibyla nová skupina lidí, tzv. „kreativní třída“, jež se pomalu stává společenskou elitou. Lidstvo počátkem 21. století vstoupilo do éry kreativity – do doby konceptuální a tím se vše kolem nás mění. Poptávka po nových konceptech, výrobcích a službách zvyšuje nároky na kreativitu lidí. Richard Florida konstatuje, že pokud evropské země chtějí zůstat konkurenceschopné, budou muset najít způsob, jak přilákat a jak si udržet talentované lidi.

Pokud mají být evropská města v soutěži o lidský kapitál úspěšná, budou muset svést dohromady „kritické“ množství kreativních pracovníků, vybudovat struktury umožňující transfer technologií a podporovat bohémské a multikulturní prostředí, říká kanadský profesor Richard Florida. Pokud chtějí být města v „kreativním věku“ úspěšná, jsou pro ně podle Floridy klíčová tři slova. Jelikož všechna začínají na T, Florida tomuto konceptu říká přístup 3T. Jedná se o talent, technologie a toleranci. „Hnacím motorem každé efektivní hospodářské strategie jsou talentovaní lidé. Žijeme v daleko mobilnější době než kdykoliv předtím. Lidé, a to platí zejména o nejkreativnějších a nejtalentovanějších lidech, hodně cestují. Schopnost komunity přilákat a udržet si špičkové talenty je to, co kreativní věk definuje,“ říká Florida.

Zaměstnavatelé se budou podle něj muset snažit eliminovat vše, co by jejich kreativní pracovníky mohlo přimět k odchodu. Zaměstnavatelé i města budou usilovat o vytváření „kampusů“, jejichž součástí budou školy, školky nebo obchody. Kreativní pracovníky prý přilákají i výtvarné prvky ve veřejném prostoru nebo vhodná úprava krajiny tak, jak se o to snaží radní v Singapuru. Tím že firmy budou usilovat o to, aby jim kreativní zaměstnanci z pracovních týmů neodcházeli, budou zároveň investovat do vytváření „kreativního kapitálu“. Čím déle spolu totiž podle Floridy lidé pracují, tím kreativnější jsou.

„Pokud mají být komunity a organizace úspěšné, musí mít cesty, jimiž budou výzkum, myšlenky a inovace převádět do podoby tržně uplatnitelných a zároveň udržitelných produktů. Nejdůležitější roli zde budou hrát univerzity, které zároveň poskytnou inovační infrastukturu nezbytnou pro přenos kreativity a technologií,“ říká Florida.

Gay index“ a bohémský index

Některé z Floridových prací vyvolaly mezi sociology a odborníky na plánování měst bouřlivou diskusi. Patří k nim i myšlenka, že úspěšnost měst lze posuzovat podle toho, jak se v nich vede homosexuálům (komunitě LGBT). Florida v této souvislosti přišel dvěma hodnotícími systémy, které označuje jako „Gay index“ a „Bohémský index“ na jejichž základě určuje míru kulturní rozmanitosti daného místa.

„Tolerance, sociální začlenění a otevřenost jsou pro budoucí úspěch komunity nebo organizace zcela zásadní. Výzkumy opětovně potvrdily, že tolerantní komunity přilákají vytoužený kvalitní lidský kapitál a technologické inovace s větší pravděpodobností než ostatní,“ říká. Podobné názory lze najít u autora knihy Odkud se berou dobré nápady, Stevena Johnsona, který propaguje zapojení vývojářů do tzv. tekutých sítí, které tvoří tolerantní lidé nejrůznějších názorů a profesí, kteří se často setkávají. Právě rozmanitost podnětů vede naše mozky k lepším nápadům.

Florida odmítá, že by jeho přístup, v němž se zaměřuje na „kreativní třídu“ zaváněl elitářstvím. Ve své poslední knize „Kdo je vaše město?“ (Who's Your City?) argumentuje ve prospěch využití tvůrčího talentu všech občanů. „Největší výzva, která před námi stojí, je rozšířit struktury kreativní ekonomiky a využít kreativitu daleko větších segmentů pracovní síly a to jak ve službách, tak ve výrobě. Hospodářský růst je tažen kreativitou, takže pokud jej chceme zvýšit, musíme využít kreativitu každého člověka. Všichni jsme kreativní bytosti a všichni máme možnost ke kreativní ekonomice přispět,“ říká Florida. Chytrá města těchto rad využijí a začnou lákat více a více chytrých lidí. Ostatní města budou chátrat, protože budou mít nízkou daňovou výtěžnost a pasivní obyvatele.

Jak se stát kreativním?

Neustále se o vše zajímat. Často přemýšlet, proč věci fungují tak a tak, a zda by mohly fungovat jinak. Chodit do dlouhodobých kurzů rozvoje tvořivosti. Číst chytré knížky o tvořivosti. Stýkat se s tvořivými lidmi. A něco jednoduchého – každý večer před spaním si přečtěte jednu náročnou báseň. Celý rok. Uvidíte, co to s vámi udělá.

PhDr. Karel Červený, MSc., MBA, DBA

Zdroj:

Elaine Trimble: Chytrá města budou soupeřit o chytré lidi | E15.cz

0
Vytisknout
5262

Diskuse

Obsah vydání | 3. 11. 2022