Proč jsou volby v Brazílii tolik důležité i pro ČR? Vyhraje-li Bolsonaro, zničí amazonský prales

1. 10. 2022

čas čtení 7 minut
Osud Amazonie závisí na brazilských volbách, tvrdí odborníci

Další ničení deštných pralesů pod vedením Bolsonara by mohlo posunout životně důležitý prales za nevratný bod zvratu

Nekupujte brazilské hovězí!
 
Osud Amazonie závisí na nedělních národních volbách v Brazílii, tvrdí odborníci, podle nichž by pokračování v bezuzdném ničení za vlády prezidenta Jaira Bolsonara mohlo největší deštný prales na světě posunout za nevratný bod zvratu.

Naopak vítězství bývalého prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy, který v době, kdy byl u moci, dohlížel na prudký pokles odlesňování, by mohlo vést k tomu, že kácení pralesů klesne o 90 %, odhadují vědci.

Amazonský deštný prales hraje zásadní roli v globálním klimatu jako rozsáhlá zásobárna oxidu uhličitého, ale nedávný výzkum ukázal, že požáry a kácení stromů způsobily, že tato oblast vypouští více CO2, než absorbuje. V březnu vědci ukázali, že se Amazonie blíží bodu zvratu, po jehož dosažení by prales zanikl, což by mělo hluboké důsledky pro globální klima a biologickou rozmanitost.

 
Bolsonaro se stal prezidentem na začátku roku 2019 a omezil ochranu životního prostředí a podpořil kolonizaci pralesa. Výzkum ukazuje, že emise CO2 se v letech 2019 a 2020 zdvojnásobily ve srovnání s průměrem za předchozí desetiletí, což bylo způsobeno prudkým nárůstem odlesňování a požárů v důsledku zhroucení vymáhání práva.

Nejnovější údaje ukazují, že v uplynulém roce byl vypálen téměř milion hektarů deštného pralesa. V měsíci do 26. září se počet požárů vyšplhal na nejvyšší úroveň za posledních deset let. Brazilská národní agentura pro výzkum vesmíru INPE zaznamenala 36 850 požárních poplachů v regionu, což je více než dvojnásobek oproti celému měsíci v roce 2021.

Podle amazonských výzkumníků může být nárůst způsoben tím, že ti, kdo nelegálně ničí les, využívají poslední příležitosti k záboru půdy před volbami.

"Bolsonaro zatáhl Brazílii zpět do dob divokého západu, o kterých jsme si mysleli, že jsme je nechali za sebou," řekla Adriana Ramosová z brazilského Instituto Socioambiental, který se zabývá ochranou původních obyvatel a jejich lesních domovů. "Není tedy přehnané říci, že osud Amazonie závisí na výsledku našich voleb 2. října. Pokud Bolsonaro vyhraje další volební období, může největší deštný prales na světě překročit bod zlomu. Pokud prohraje, máme šanci ji - a Brazílii - vrátit z okraje propasti."
 
Ramosová uvedla, že od doby, kdy se Bolsonaro stal prezidentem, prudce vzrostl počet násilných konfliktů a vražd domorodých obyvatel a ochránců pralesa ze strany záborů půdy. Řekla: "Ti, kteří byli vnímáni jako překážky v jejich aktivitách - včetně [zavražděných aktivistů a novinářů] Bruna Pereiry a Doma Phillipse a mnoha domorodých obyvatel, jako byl například ochránce lesů Paulo Paulino Guajajara - zaplatili cenu nejvyšší."

Dr. Erika Berenguerová, odbornice na odlesňování Amazonie z Oxfordské univerzity ve Velké Británii, řekla časopisu New Scientist: "Jako vědec to neříkám lehce, ale pro Amazonii a její přežití jsou to nejdůležitější volby, jaké kdy v Brazílii proběhly."

Luciana Gattiová z INPE, jejíž výzkum ukázal zdvojnásobení emisí CO2 v Amazonii za Bolsonara, uvedla, že deštný prales se dramaticky mění kvůli kolapsu vymahatelnosti práva a agresivnímu odlesňování během prezidentova působení. "Je to velké riziko nejen pro Brazílii, ale pro celou planetu," řekla. "Snížení vymahatelnosti práva podporuje pocit beztrestnosti za zločiny proti životnímu prostředí."

Výzkum týmu Gattiové, který recenzuje časopis Nature, vychází ze stovek vzorků vzduchu odebraných v malých letadlech nad Amazonií za posledních deset let a ukázal "alarmující" výsledky. Emise CO2 vzrostly v roce 2019 o 89 % a v roce 2020 o 122 % v porovnání s průměrem let 2010-18.

V roce 2020 byl nárůst emisí způsoben především 74% nárůstem odlesňování a 42% nárůstem plochy vypálené požáry. Ve stejném roce klesl počet pokut zaplacených za trestné činy proti životnímu prostředí o 89 % a počet přestupků zaznamenaných úřady se snížil o 54 %, přičemž podobná situace bude i v roce 2019.

Tým Gattiové také vypracoval dřívější výzkum, který ukázal, že amazonský deštný prales se změnil z pohlcovače uhlíku na jeho zdroj, což znamená, že globální oteplování urychluje, místo aby ho zpomaloval. Nejvíce amazonský prales ničí produkce hovězího masa, dalšími faktory jsou pěstování sóji a těžba.

"Amazonie se nebezpečně blíží k rozhodujícímu bodu zlomu, který by mohl způsobit, že se rozsáhlé oblasti změní z odolného, vlhkého deštného pralesa v suchý, požáry ničený a nevratně degradovaný stav," řekl Mike Barrett z WWF.

"Jsme svědky konce Amazonie," řekla Angela Kuczachová, ředitelka Rede Pro UC - Národní sítě chráněných území v Brazílii. "Přímo zde, v srdci jižní Amazonie, vyměňujeme prales za poušť a biologickou rozmanitost za popel. Už nemůžeme říkat, že o Amazonii přijdeme za 20 nebo 30 let; přicházíme o ni právě teď." 

Bolsonaro minulý týden na Valném shromáždění OSN řekl světovým lídrům, že Brazílie je "referencí pro svět" v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje. "Dvě třetiny brazilského území stále pokrývá původní vegetace, která se zde nachází přesně tak, jak tomu bylo v době, kdy byla Brazílie v roce 1500 objevena [španělskými kolonisty]," řekl. "V brazilské Amazonii zůstává více než 80 % pralesa nedotčeno, v rozporu s tím, co uvádějí hlavní národní a mezinárodní média."

Brazilské ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že od roku 2021 provádí policejní operaci zaměřenou na boj proti nelegálnímu ničení pralesů a na ochranu domorodých oblastí.

Většina průzkumů veřejného mínění naznačuje, že Lula je blízko k tomu, aby si v nedělním prvním kole zajistil celkovou většinu hlasů potřebnou k tomu, aby se koncem října vyhnul druhému kolu voleb proti Bolsonarovi. Lula prohlásil, že zvrátí Bolsonarovy právní změny, reformuje agentury pro ochranu životního prostředí a vyžene nelegální těžaře z domorodých území. Za prezidentství Luly a jeho nástupkyně ze Strany pracujících Dilmy Rousseffové kleslo odlesňování v letech 2004 až 2016 o 72 %.

Podle Izabelly Teixeiry, Lulovy poradkyně pro životní prostředí a brazilské ministryně životního prostředí v letech 2010-2016, bude nicméně zvrácení Bolsonarova vlivu náročné.

"Je to obrovská výzva a je úplně jiná než v minulosti," řekla časopisu New Scientist.

Pokud Lula vyhraje prezidentské volby a zopakuje úspěšné snížení odlesňování v předchozím funkčním období, klesne podle analýzy zveřejněné časopisem Carbon Brief ničení lesů v příštím desetiletí o 90 %. Podle odhadů vědců by se zachránilo více než 75 000 km2 amazonského deštného pralesa.

Podle Gattiové by mohly pomoci i země a spotřebitelé mimo Brazílii. "Potřebujeme mezinárodní závazek vůči zemím, aby nekupovaly výrobky, které vedou k ničení přírody," řekla.

1
Vytisknout
4510

Diskuse

Obsah vydání | 5. 10. 2022