Ukrajina teď může využít ruského zmatku, ale musí pečlivě plánovat

14. 9. 2022

čas čtení 5 minut
Zatímco lepší výzbroj ze Západu umožnila překvapivý protiútok a zanechala ruské síly v nepořádku, při formulování strategie pro nadcházející drsné měsíce je nutná opatrnost, upozorňuje Jack Watling.

Po pěti měsících v defenzivě se Ukrajina chopila iniciativy od ruských ozbrojených sil a je v ofenzivě. Na jihu ukrajinské síly zatlačují nejschopnější ruské bojové jednotky zpět k Chersonu a fixují je na západním břehu řeky Dněpr, kde je lze zničit dělostřelectvem.

Na severovýchodě zahájily ukrajinské síly překvapivou protiofenzívu, aby přerušily pozemní komunikační linie severně od Izjumu, základny, ze které se ruské síly pokoušely tlačit na Donbas, což si vynutilo stažení Ruska. Tyto úspěchy umožnilo několik klíčových schopností. V červnu Ukrajinci nemohli soustředit své síly kvůli mase ruského dělostřelectva namířeného proti nim a snažili se získat včasné taktické zpravodajské informace z bezpilotních letounů – dronů – kvůli rozsáhlým ruským komplexům elektronického boje a protivzdušné obrany.

Poskytování salvových raketometů s naváděnou municí ze Západu umožnilo Ukrajině systematicky útočit na ruské sklady munice, narušit zásobování pro ruské zbraně a velitelská stanoviště, což snižuje schopnost reakce a koordinaci ruských sil.

Vybavení ukrajinských letadel vysokorychlostními protiradiačními střelami spolu s poskytnutím moderních dělostřeleckých systémů umožnilo ukrajinským jednotkám v lokálním měřítku narušit ruské komplexy vzdušného a elektronického boje, posílit vlastní průzkumné schopnosti a používat přesné zbraně proti široké škále taktických cílů. Výsledkem bylo, že se ukrajinská pěchota opět dostala k boji zblízka se svými ruskými protivníky. Rozdíl v morálce a soudržnosti jednotek zde dává Ukrajině rozhodující výhody.

Pro analytiky se o útočných operacích píše mnohem hůř než o obranných. Pokud externí komentátoři přesně předpovídají záměr a směr útoku, musí protivník buď pokračovat ve svém plánu proti lépe připravenému obránci, nebo svůj plán přerušit, pokud si přeje změnit svůj přístup.

Úspěšné útočné operace však závisí na koncentraci, tempu a překvapení. Pokud analytici diskutují o skutečném záměru, riskují, že podkopou základ pro úspěšné operace. Je proto nevhodné, aby ti, kdo mají jakýkoli přehled o ukrajinském plánování, komentovali, co mohou dělat dál.

Pro Rusy však situace představuje několik výzev. Za prvé, zprávy o porážkách a nezdarech se šíří ruskými ozbrojenými silami, podkopávají důvěru v řetězec velení a podrývají už tak špatnou morálku mezi ruskými jednotkami. I když ani chersonská ofenziva, ani nápor severně od Izjumu nejsou samy o sobě přesvědčivé, obě mají širší dopad na ruské schopnosti a pravděpodobně způsobí rostoucí hněv nad řízením války mezi ruskými vojenskými a politickými elitami.

Největší otázkou pro ruské velení je, zda použít zálohy k protiútoku a pokusit se znovu dobýt půdu na severovýchodě, nebo přemístit síly z jiných os, aby vytvořilo lépe hajitelnou linii.

Ruské síly mobilizovaly nové jednotky, které byly v procesu výcviku a vybavení pro obnovené útočné operace proti Donbasu. Pokud budou nasazeny brzy, nejenže riskují těžké ztráty, ale také již nebudou k dispozici pro další zisky v Donbasu, čímž ztratí schopnost převzít iniciativu zpět od Ukrajinců.

Případně mohou Rusové přemístit jednotky z jiných os na Ukrajině. Vzhledem k ohrožení jejich logistiky však riskují, že přesun bude chaotický a otevře další mezery v jejich liniích, které mohou místní ukrajinská velení využít.

Bezprostřední vyhlídky na podzimní období bojů jsou tedy takové, že ruské jednotky utrpí značné neúspěchy, protože místní ukrajinští velitelé využívají zmatku a demoralizace k dosažení zisků. Zároveň však i ukrajinské jednotky utrpěly značné ztráty, jak je to při útočných operacích nevyhnutelné.

V této souvislosti je důležité, aby ukrajinské politické vedení netlačilo na své vojenské velitele, aby nebyli přetíženi. Ukrajina se také musí snažit udržet si bojovou sílu pro ofenzivy většího rozsahu v budoucnu.

V ideálním případě ruské síly vstoupí do zimy poté, co utrpěly velké ztráty, musely se výrazně přesouvat, s malým počtem připravených pozic a zranitelnou logistikou. Neustálé ohrožování jejich zásobovacích linií a zároveň nezbytnost vynakládat zdroje na potyčky by mělo zajistit, že zůstanou v zimě, vlhku a zranitelné vůči vyčerpání a kolapsu. Pokud se toho podaří dosáhnout, může Ukrajina v roce 2023 věrohodně usilovat o dosažení významných zisků.

Pro mezinárodní partnery Ukrajiny existují tři nezbytné linie úsilí. Za prvé, musejí udržovat stálý přísun vojenského materiálu přes zimu. Za druhé se musejí chránit před ruským nekonvenčním válčením ve svých vlastních státech a zvládat humanitární výzvy, které vyplynou ze zimních podmínek mezi ukrajinským civilním obyvatelstvem. Za třetí, je životně důležité ukázat Kremlu, že čelí vyhlídce na vojenskou porážku, a začít přesvědčovat ruské elity, že stažení je jediný způsob, jak se vyhnout ještě horšímu výsledku.

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
4157

Diskuse

Obsah vydání | 20. 9. 2022