Globální oteplování: Vlna veder? Ne, jde o stav nouze, který narušuje životy a ohrožuje naše zdraví

17. 7. 2022

čas čtení 9 minut
Kreslený komentář v pondělních Timesech (o postoji konzervativních kandidátů na funkci nového britského premiéra k problému globálního oteplování): 
"Začne se měnit politika klimatických změn. Doposud byli hnací silou zelené argumentace mladí, pokrokoví a ekologicky zapálení lidé, přičemž většina sice argumentaci přijímala, ale bez velkého nadšení. Je v pořádku být zelený, pokud jsou náklady a změny v našem životním stylu daleko v budoucnosti a pokud se v naší blízkosti nebudou stavět žádné větrné elektrárny - což je příležitost, kterou využívá klimaskeptická pravice, aby se pokusila zastavit to, co považuje za zadní vrátka socialismu."



Británie se s obrovskými obavami připravuje na vlnu veder, která má zasáhnout velkou část země začátkem příštího týdne. Až skoro do severní Anglie má být Anglie postižena vedrem až do čtyřiceti stupňů Celsia. Bezprecedentně norský meteorologický ústav na stránkách yr.no předpovídá na pondělí 18.7. i pro severský Glasgow, kde NIKDY není tak horko, teplotu 26 a na úterý 19.7. 28 stupňů. Česko mají horka zasáhnout až ke konci příštího týdne.

Angličané urgentně natírají železniční koleje bílou barvou, aby nepopraskaly. Zdravotníci upozorňují, že vedro bude vážným ohrožením života lidí. Poukazují na to, že při loňské vlně veder, která byla slabší než letošní, zemřelo v Británii nadbytečně dalších 1600 lidí.

V západní Evropě dosáhla vlna veder až 45 stupňů Celsia a Portugalsko, Francie a Španělsko jsou zasaženy vlnou divokých požárů. Britští odborníci poukazují na to, že divoké požáry jsou i v Británii za dané situace nevyhnutelné.

Ekonomický komentátor Will Hutton upozorňuje, že jde o naprostý kulturní předěl. Globální oteplování je zde a přímo ohrožuje naše životy. Avšak jsou pravicoví politikové, kteří mají tendenci všechno nechávat na "volném trhu" schopni jednat tak, abychom nezahynuli? Jeho úvahy jsou přímo aktuální i pro situaci v České republice:

Will Hutton:

 
 
Až zítra budeme hledat úkryt před žhavým sluncem, změna klimatu se nám bude zdát až příliš reálná. Británie v posledních letech trpěla stále prudšími bouřemi a záplavami, ale příštích pár dní nám přiblíží hrozivý nesoulad s naší představou o normálu. Je to zásadní změna v našem kolektivním povědomí. Očekávaná vedra - teploty, které mohou přesáhnout 40 °C, varuje meteorologický úřad - jsou nejen rekordní, ale i životu nebezpečné.

Začne se měnit politika klimatických změn. Doposud byli hnací silou zelené argumentace mladí, pokrokoví a ekologicky zapálení lidé, přičemž většina sice argumentaci přijímala, ale bez velkého nadšení. Je v pořádku být zelený, pokud jsou náklady a změny v našem životním stylu daleko v budoucnosti a pokud se v naší blízkosti nebudou stavět žádné větrné elektrárny - což je příležitost, kterou využívá klimaskeptická pravice, aby se pokusila zastavit to, co považuje za zadní vrátka socialismu.

V Austrálii sžíravá zkušenost se suchem, extrémními vedry, nezastavitelnými požáry buše a úmrtími změnila národ klimatických skeptiků v mainstreamový  proud zelených a donedávna sílící pravici postavila do defenzivy. Zítra začne Británie následovat jejího příkladu.
 
Nebude to totiž tradiční vlna veder, kdy se můžeme radostně opalovat v parku. Místo toho se držte dál od vražedného slunce. V létě 2020 zemřelo na následky veder 2 500 lidí, letos to bude ještě více. Dusivě horké noci nabídnou jen malou úlevu. Nikdo také neví, jak obstojí naše infrastruktura, která nebyla budována s ohledem na odolnost nebo extrémy počasí. Pravděpodobně dojde ke zrušení vlaků, autobusů a metra. Vydrží elektrické a vodovodní sítě extrémní poptávku? A i kdyby ano, přečkáme bez problémů červenec a srpen, kdy se nad Evropou usadí tepelná kupole?

Na prezentaci o změně klimatu, kterou minulý týden vedl v Británii sir Patrick Vallance a další vědečtí pracovníci, přišlo jen asi 70 poslanců. Nebyl mezi nimi žádný z kandidátů na předsedu toryů. Přijatá moudrost toryů, řízená jejich pravicí, je taková, že závazky týkající se změny klimatu by měly být v nejlepším případě odloženy do doby, než skončí krize životních nákladů - v nejhorším případě by měly být omezeny na neurčito nebo zcela přeformulovány. A konečně, v páteční debatě na Channel 4 se jen  tři kandidáti veřejně přihlásili k právně zakotvenému cíli nulové, čisté energetické spotřeby do roku 2050: Rishi Sunak, Tom Tugendhat a Penny Mordauntová. Liz Trussová, lídryně pravice, nabídla závazek, ale opatrně ne k určitému datu, a Kemi Badenochová, povstalecká kandidátka pravice, chtěla celou otázku přehodnotit.
 
Kdyby Badenochová a Trussová sledovaly Vallanceovu prezentaci, jistě by změnily názor. Globální teploty rostou. Stejně jako kumulativní množství uhlíku v atmosféře. Polární ledovce tají závratnou a zrychlující se rychlostí. Hladiny moří se zvyšují. Stejně tak extrémní výkyvy počasí. Podle meteorologického úřadu jsou všechny tyto jevy jednoznačně důsledkem lidského vlivu. Globální závazek k nulovému čistému znečištění do roku 2050 by mohl omezit nárůst teploty na 1,5 °C.

Ve Velké Británii bylo dosaženo pokroku, a to především díky dekarbonizaci dodávek energie. Existují nadějné vyhlídky - každý čtvrtý nový automobil zakoupený v prosinci 2021 byl poháněn bateriemi a v současnosti je k dispozici 30 000 dobíjecích míst - ale zbývá ještě udělat obrovský kus práce.
 Je tu spousta pracovních míst - modernizace našich děsivě špatně izolovaných 30 milionů domů a transformace energetického systému. Každý rok, o který se opatření odloží, je však dalším rokem, kdy se do atmosféry vypustí další uhlík, který se přidá ke kumulativní zásobě, což zvyšuje pravděpodobnost výskytu týdnů, jako je tento. Jak je uvedeno v prezentaci, nečinnost znamená, že se v příštích 50 letech vystavujeme mnohonásobným hospodářským a sociálním rizikům. A co hůř, tento nádherný svět, který jsme zdědili, bude v celé své majestátnosti a kráse zničen.

Akce však bude stát peníze. Jak zdůraznil Vallance, samotné technické inovace situaci nezachrání. Nezávislý výbor pro změnu klimatu odhadl roční náklady na 50 miliard liber, podle ministerstva financí by to mohlo být 70 miliard liber. A to je pro politickou pravici neoddiskutovatelná námitka. Kolektivní akce jsou jim nepříjemné:  zavánějí rozšiřováním státu a samozřejmě znamenají další  argument pro zvyšovábní daní, což je vrcholný donucovací zásah do osobní volby. O vědě je tedy třeba pochybovat.

Takže těžit ropu a plyn a spalovat je budeme dále, protože je to snadné a protože jsme to dělali vždycky - i když obnovitelné zdroje energie jsou mnohem levnější. Osobní svoboda je prvořadou povinností. Daně musí být omezeny a sníženy. Potřeby planety jsou až na druhém místě.

V tomto případě se pravice masivně rozchází s vědou, vyvíjejícím se veřejným míněním a obchodními příležitostmi - trojnásobný nesoulad, který se ukáže jako smrtící. Věda je nezpochybnitelná. Stejně jako naše každodenní zkušenost. Méně se však hovoří o tom, že jednání představuje obrovskou příležitost. Nejlepší podnikatelé a finančníci se již zavázali k nulové spotřebě do roku 2050. Mezi lidmi se vedou spory, zda je nejlepší zcela se zbavit investic do společností vyrábějících fosilní paliva, nebo je podpořit při přechodu na nový obchodní model; ve světě vzdáleném pravicovým thinktankům, publicistům a chatům se uznává, že změna musí být provedena.
 

Částečná reindustrializace je možná kolem elektrifikace, obnovitelných zdrojů energie, vodíku, nových forem zemědělství, automobilů na baterie a modernizace nemovitostí. Obnovený kapitalismus organizovaný kolem dosahování velkých cílů by mohl současně směřovat k čisté nule a zvyšovat úroveň - vize, která je nezbytná a inspirativní a kterou podporuje veřejné mínění. A také by to znamenalo nižší účty.

Až se budete v příštích dnech potácet v horku a budete mít strach, uklidněte se. Tato zkušenost vyvolává  miliony soukromých rozhovorů, které nakonec vyvolají kolektivní reakci. Pokud jde o skepsi ke klimatickým změnám, pravice se jednoznačně mýlí - možná se ani neukáže, že je to cesta k vedení toryů. Rozhodně to není cesta k vítězství v parlamentních volbách.

Podrobnosti v angličtině ZDE

2
Vytisknout
5641

Diskuse

Obsah vydání | 19. 7. 2022