Je to zvláštní. NYT argumentuje, že vám sice někdo zničil byt a zabíjí členy vaší rodiny, ale je to vaše vina. Máte mu dovolit další vraždění

24. 5. 2022

Článek kritizoval USA a NATO za to, že se podílejí na pomoci Ukrajině a "nerealisticky očekávají",  že se Ukrajina ubrání zahraniční agresi, která by mohla Západ zatáhnout "stále hlouběji do nákladné a vleklé války".

Proto podle New York Times Ukrajina "bude muset učinit bolestivá územní rozhodnutí, která si vyžádá  kompromis (s Ruskem)".

Deník navíc trvá na tom, že jeho návrh sklonit se před gargantuovskými nároky zahraničního agresora vůči celistvosti, bezpečnosti, demokracii a nezávislosti Ukrajiny není aktem ústupků.

Úvodník částečně odráží postoj ruského vedení, které opakovaně požaduje, aby Západ okamžitě přestal poskytovat pomoc Ukrajině, která hraje důležitou roli při vojenských neúspěších Ruska.

V návaznosti na všechny ohlasy ohledně úvodníku se deník Kyiv Independent zeptal bývalého ukrajinského ministra obrany, ředitele kyjevského Centra pro obranné strategie Andrije Zagorodňuka, zda Ukrajina skutečně nemůže nad Ruskem zvítězit.

Kyiv Independent: Jaká je vaše obecná reakce na úvodník New York Times?

Andrij Zagorodňuk: Jaký je můj názor na deník New York Times? V americké komunitě stále chybí pochopení toho, jak (ruská válka) může dopadnout a kam směřuje. Ta nejinformovanější část obyvatelstva, která spolupracuje s armádou, má jasnější představu. Mají jasné pochopení pro to, že přes veškeré úsilí a investice Ruska je výsledek mnohem méně efektivní, než se očekávalo.

Američtí a britští ministři obrany konstatují, že Ukrajina zvítězí; totéž platí pro  generály a předsedu sboru náčelníků štábů USA Marka Mileyho. Obecně je jejich politikou udělat vše pro to, aby Ukrajina zvítězila.

Kyjevský nezávislý deník: Co přesně je podle vás špatně?

Andrij Zagorodňuk: Co se děje? Klíčovým chybným předpokladem je, že Ukrajina nemůže vyhrát, a proto se musí dohodnout. Domníváme se, že je to slabý argument ze dvou důvodů.

Za prvé - Ukrajina dokáže vyhrát, a to v mnoha ohledech závisí na tom, jak budou naši partneři, včetně USA, posílat zbraně, techniku a munici. A za druhé - nevidíme absolutně žádné šance na vyjednávací proces. Rusko neprojevilo sebemenší známky toho, že by změnilo své strategické cíle týkající se Ukrajiny. Stále prosazuje své narativy, stále vede válku a přechází do ofenzivy. O nějakém kompromisu a vyjednávání nemá smysl mluvit.

Spoustu věcí oni už udělali a nyní je nelze vzít zpět - válečné zločiny, věci, které můžeme s jistotou označit za akty státního terorismu. Vždy budeme říkat, že (Vladimir) Putin a jeho armáda jsou váleční zločinci a musí opustit naše území. Pokud budou nakonec ochotni jednat, může potenciálně dojít k rozhovorům. Ale v tuto chvíli nejsou, takže nemáme o čem mluvit.

Když se nám někteří zahraniční novináři nebo pozorovatelé snaží namluvit, že stejně musíme jednat, znamená to, že situaci nerozumějí.

The Kyiv Independent: Myslíte si tedy, že Rusko lze porazit?

Andrij Zagorodňuk: Situace se mění velmi rychle a  zdá se, že mnoho lidí neví, co se děje. A oni přesto začali dávat rady a vyjadřovat své názory na to, co by se mělo dělat. Existuje psychologická bariéra, která jim brání uvěřit, že Rusko lze tvrdě porazit. Je postavena na dlouhodobém předpokladu, že Rusko je vojenská velmoc, neporazitelná síla.

Tato myšlenka je v nich tak hluboce zakořeněná, že nemohou uvěřit, že ruská "super armáda" neexistuje. Dokonce ani ruské vedení to nechápe kvůli nedostatku demokratické, civilní kontroly nad armádou.  

Musíme jim vysvětlit, že Rusko lze porazit. Stejným způsobem, jakým byla poražena  irácká armáda Saddáma Husajnaspolu s dalšími. Rusové mohou a mohou být poraženi, protože jsou slabí. Je jasné, že mají hodně techniky a hodně lidí. Ale technika je špatná, lidé jsou špatně vycvičení a jediné, co dělají, je, že na nás vyvíjejí tlak svou masou.
 
The Kyiv Independent: A proč si myslíte, že mnozí na Západě trvají na tom, že Ukrajina nemůže vyhrát?

Andrij Zagorodňuk: V Americe už dlouho panuje názor, že NATO by nemělo vstupovat do boje proti Rusku, aby se situace nevyhrotila ve světovou válku. Také existuje to slovo "eskalace", kterého se obávají. Existuje termín třetí světová válka. Jsme si naprosto jisti, že v tuto chvíli je slovo "eskalace" zcela nepřesvědčivé. Už jen proto, že zcela jasně vidíme, že Rusko již dosáhlo hranic svých možností. Nemohou udělat nic drasticky horšího.

Už čerpají poslední rezervy. Teď je zajímavá věc - mobilizují nevycvičené rezervy. Vytvářejí některé roty a praporní taktické skupiny bez jakéhokoli kolektivního výcviku. A posílají je do boje. Jejich bojová efektivita je samozřejmě nulová. A ukazuje to, že jim došly možnosti.

Samozřejmě mají doma rezervy, ale nemohou je všechny poslat na Ukrajinu, protože by nakonec neměli vůbec žádnou armádu. Na pozadí všech svých ztrát nejsou ani zdaleka schopni dosáhnout výsledků, které očekávali, a to ani v Donbasu. Ve skutečnosti se hroutí a chápou, že nemohou vést válku proti Ukrajině. A teď si představte, co se stane, když se připojí NATO. O jaké eskalaci se bavíme? Jediný, kdo na této eskalaci nemá zájem, je Putin. Protože pokud se NATO připojí, nemá šanci.

Zahraniční analytici mají o ruských schopnostech poněkud pokřivené představy. Dříve je odhadovali mechanicky, na základě množství techniky, potenciálu, dostupné lidské síly a rozpočtu. Šedesát miliard dolarů ročně musí být velmi seriózní rozpočet na obranu. Nyní však vidí věci jasně.

Obranné think-tanky tento paradox vidí - navzdory všem těm  číslům a vynaloženým penězům jsou ruské schopnosti ve skutečnosti velmi omezené. Mnozí z nich, včetně politických analytiků, však stále existují v paradigmatu, v němž se nacházeli na začátku (totální) války před třemi měsíci. Mysleli si, že Rusko je velmoc.

Stále žijí v minulosti. Tehdy oficiální mínění nedávalo Ukrajině mnoho šancí. Došlo k velké změně názoru. Ale teď se zdá, že někdo jako redakce New York Times má zastaralé chápání toho, komu čelíme. Nedojde k jaderné válce, k urychlení nebo eskalaci konfliktu, protože na to Rusko nemá sílu.  

Redakci New York Times bychom doporučili, aby si skutečně přečetla noviny New York Times. Slavný Tymothy Snyder měl nedávno článek, v němž přirovnával (Putinovo Rusko) k fašismu. Má pádné důkazy, které říkají, že současná ruská ideologie je velmi podobná fašistické ideologii.

A teď mi řekněte - kdybychom v redakčním článku vyměnili slovo "Putin" za "Hitler", jak by to znělo? Jak by zněly jejich návrhy na dosažení kompromisů a uzavření dohod? Jak by navrhovali, abychom uzavírali dohody s fašismem? To není možné, protože naše postoje jsou v naprostém rozporu.

Kyiv Independent: Proč je tedy myšlenka "příměří za každou cenu" nebezpečná?

Andrij Zagorodňuk: Jaká je odpověď na tuto otázku? Tato myšlenka nedává smysl. Jakékoli příměří by znamenalo dvě hrozby.

Zaprvé, Putin ho může prostě využít k tomu, aby svou armádu regeneraoval. Připravil by se    na novou fázi války. Manipuloval by s myšlenkou "ukončení krveprolití".

Bohužel mnoho zahraničních pozorovatelů, novinářů a politiků neustále tvrdí, že je třeba uzavřít příměří. Příměří válku vůbec nezastaví. Jediné, co udělá, je, že dá Putinovi šanci vydechnout a znovu zahájit vojenské tažení s novým začátkem.

Kromě toho spustí plnou silou svou dezinformační mašinérii, aby nás obvinil z porušování tohoto příměří.

Kyiv Independent: Je konečným cílem Ukrajiny získat zpět všechna svá území včetně Donbasu a Krymu?

Andrij Zagorodňuk:  Naše země to pečlivě vysvětlila. (Americká administrativa) chápe, že naším konečným cílem je obnovit kontrolu nad všemi územími od roku 1991, pohnat k odpovědnosti osoby odpovědné za válečné zločiny a získat reparace. Ale prvním cílem je vykopnout Rusy tam, kde byli před 24. únorem. Americká administrativa to vidí a chápe také.

Nyní se naskýtá příležitost, protože Rusko je v nejslabším stavu ve své historii. Je třeba této šance využít a nepromarnit ji. Nelze vést válku, která se stále ohlíží zpět a bojí se udělat krok navíc. Nelze nás podporovat a stále se omezovat. Tuto zdrženlivost, pokud ještě nějaká zbyla, by měli naši západní partneři změnit.

Během konference v Ramsteinu zazněla správná prohlášení a my je rozhodně podporujeme. (Americký ministr obrany Lloyd Austin) řekl, že jsou připraveni pohnout nebem i zemí, aby Ukrajina zvítězila. Odhodlání bylo naznačeno. Tak to pojďme realizovat, aniž bychom se ohlíželi zpět a neustále se omezovali.

Existuje také pojem "kritické množství".

Představte si, že máte kbelík s vodou. Můžete vylít celý kbelík na oheň a uhasit ho najednou. Můžete si ale také vzít sklenici a pokusit se oheň udusit malými doušky vody. Stejné množství vody, různé výsledky. Musíme se vyhnout situaci, kdy se nám dostane pomoci po malých doušcích. Je to pro nás nyní kritická výzva - bylo vyčleněno mnoho peněz a připojilo se více než 40 stát§. Nyní je důležité, abychom se jako koalice nebáli vyhrát.

Pokud Putin prohraje, nic se nestane. Může odejít do důchodu, zemřít nebo cokoli jiného. V této situaci je důležité shromáždit tuto kritickou masu zbraní a schopností. Ihned poté budeme moci zahájit rozsáhlou protiofenzívu.  

Někteří lidé v USA byli nespokojeni s částkou 40 miliard dolarů vyčleněnou na pomoc Ukrajině v době války a tvrdili, že do toho, co se děje s Ukrajinou, Americe nic není.

Ve všech válkách, včetně druhé světové války, se někteří politici bojí dělat konkrétní kroky. Už když byla druhá světová válka v plném proudu, objevovali se novináři, pozorovatelé a politici v Británii, Americe i v Evropě, kteří říkali, že musí dojít ke kompromisu a deeskalaci. A politická moudrost veřejných činitelů, kteří činili historická rozhodnutí, byla vždy o tom, že polovičatost je smrtelná záležitost. Je to katastrofa.

Ti, kdo si stěžují na 40 miliard pro Ukrajinu, projevují krátkozraký přístup. Je to jako: teď ušetříme, ale později budeme muset utratit desetkrát tolik. Zbytek, tedy podporu infrastruktury, výcvik, personál, údržbu, dopravu a logistiku, podniká Ukrajina. To si hradíme sami. To, co od nich chceme, jsou zbraně a munice. Kdyby se na těchto věcech podílel americký vojenský personál, byly by rozpočty mnohem větší.

Problém je v tom, že mnoho lidí si myslelo, že hlavním problémem je Čína, a ne Rusko. Nyní však vidíme plně etablovanou fašistickou ideologii, která do své expanze investuje spoustu prostředků. Pokud si někdo myslí, že jde jen o Ukrajinu a Rusko, je to velmi krátkozraký přístup.

Ale díky bohu americká administrativa říká, že chápe, že tento případ je pro budoucnost klíčový, není to jen regionální konflikt, a pokud Rusko alespoň částečně uspěje, bude to pro Čínu velká voda na mlýn. Ti, kdo říkají, že Rusko není třeba odrazovat, postrádají strategickou vizi. Jak mohou vzdělaní, vyškolení a informovaní odborníci nevidět tak zřejmé věci?

Kyiv Independent: A co si o tom myslí americké úřady?

Andrij Zagorodňuk: Jak se na to dívá americký prezident? Mají strategickou vizi této situace. Chápou, proč je to důležité. Chápou, že je to precedens a že demokratický svět nemůže dopustit, aby k takovým válkám docházelo, jinak se svět rozpadne. Proto vyčleňují peníze.


Ukrajina má obrovskou podporu obyvatelstva a americký Kongres ji jednotně podporuje. To, co se nyní teprve formuje, je porozumění tomu, jak přesně musí být tato pomoc přidělena. Situace je poměrně dobrá.

Pokud jde o ukrajinské vítězství, nelze dělat žádné kompromisy. K vítězství je třeba rychlé a rozhodné akce.

Autor:  Illia Ponomarenko. je to reportér deníku Kyiv Independent pro oblast obrany a bezpečnosti. O válce na východě Ukrajiny informuje od prvních dnů konfliktu. Zabývá se otázkami národní bezpečnosti a také vojenskými technologiemi, výrobou a reformami obrany na Ukrajině. Kromě toho se dostává do válečné zóny Donbasu s ukrajinskými bojovými formacemi. Má za sebou také nasazení v Palestině a Demokratické republice Kongo jako vyslaný reportér mírových sil OSN. Illia získal stipendium Alfred Friendly Press Partners a byl vybrán, aby pracoval jako hostující reportér USA Today na americkém ministerstvu obrany.