"To by destabilizovalo celý evropský systém na desítky let"

25. 5. 2022

čas čtení 8 minut
Vojenský expert Carlo Masala chápe a analyzuje válku na Ukrajině jako nikdo jiný. Vysvětluje, proč by v případě pádu Ukrajiny mohla být ohrožena německá bezpečnost. A Masala také vidí podobnosti mezi prostitucí a válkou.

Die Welt: Proč toho o válce víme tak málo, pane Masalo?

Carlo Masala: Německo začalo 2. světovou válku. O té první se historici stále přou. Ale díky excesům 2. světové války byl na válku položen plášť ticha. Nikdy jsme se také po roce 1949 nezúčastnili války. Měli jsme velkou armádu, která pravidelně cvičila na hypotetickou událost, která se nikdy nestala. Společnost se proto také nemusela potýkat s válkou.

A ti, kteří se zabývali válkou, byli spíše militární podivíni, o kterých se každopádně traduje, že "s nimi nechcete mít nic společného", protože to bylo vždy velmi úzce spojeno s glorifikací Wehrmacht.

Welt: Jak jste se dostal k tématu své práce?

Masala: Předmět Mezinárodní vztahy se zabývá přesně těmito otázkami: Proč existuje válka? Co vede k válce a jaké jsou možnosti míru? Studoval jsem u lidí, kteří se k těmto ústředním otázkám stále vraceli. Od toho se odvíjel můj zájem o bezpečnostní a obrannou politiku. Tedy ne o válku jako zvláštní fenomén, ale o to, jak státy organizují svou bezpečnostní a obrannou politiku.

Ale samozřejmě jsem se ptal sám sebe, proč vždy dojde k válce? Máme staletou tradici moudrých lidí, kteří dávají moudré návrhy, jak válku zrušit a vymýtit. A přesto znovu a znovu zažíváme, že v tomto světě státy nebo skupiny vedou proti sobě války. A to byl pro mě podnět, abych to řešil zcela hodnotově neutrálně.

Nemám žádnou fascinaci fenoménem války. Ale považuji to za jednu z nejvíce vzrušujících otázek v mezinárodních vztazích, protože je to jedna z velkých otázek, které se nás skutečně dotýkají a ovlivňují, abych tak řekl, celé kontinenty.

Welt: Říká se, že prostituce je nejstarší povolání na světě. Ale to vidíme i ve válce. Obojí je přitom tabu. Bojí se člověk poznat své pravé já?

Masala: Válka je vždy horor. A my rádi zavíráme oči před hrůzou. Prostituce oslovuje nejhlubší instinkty lidí a my jim nechceme čelit. Nakonec jsme stále ještě neandrtálci, jen v lepším oblečení a v pronajatých bytech nebo domech. Ale to nic nemění na tom, jak brutální lidé dokážou být vůči ostatním, když plní rozkazy nebo jednají v různých situacích.

Když mi bylo 14 nebo 15 let, poprvé jsem četl knihu Hannah Arendtové o procesu s Eichmannem. A i když jsem mnohému nerozuměl, jedna věc mi byla jasná: Eichmann mohl být můj soused. Naprosto normální chlap, který byl díky určité konstelaci úplně bez skrupulí. Od té doby je pro mě zásadní konstantou, že lidé jsou schopni vlastně čehokoli.

Welt: Bundeswehr je v Německu mnohem méně viditelný než v jiných zemích. Ve Francii vojáci hlídají Eiffelovu věž a dělají si selfie s turisty. V Izraeli samozřejmě vidíte na veřejnosti mladé vojačky se zbraněmi. Co můžeme v Německu udělat pro zlepšení vztahu s občanskou společností?

Masala: No, myslím, že vztah mezi občanskou společností a Bundeswehrem není tak špatný, jak se o něm tvrdí. Němci jsou ohledně své armády schizofrenní. Když se podíváte na průzkumy důvěry v instituce, Bundeswehr si posledních deset let vede relativně dobře. Spolkový ústavní soud je obvykle institucí, které občané důvěřují nejvíce. A ozbrojené síly jsou vždy v první pětce. Viděli jste to také během pandemie.

Problém vždy začíná, když je Bundeswehr vyslán na mise do zahraničí. Pak se to všechno zase zlomí. Vztah je dobrý, ale konkrétní závazek se většinou odmítá. Nemyslím si, že potřebujeme americkou vojenskou kulturu, kde naši muži a ženy vejdou do supermarketu v uniformách a lidé začnou tleskat a křičet "děkuji za vaši službu".

Bundeswehr zmizel z německé paměti zhruba v polovině 90. let, kdy došlo k další velké reformě. Téměř všechny základny poblíž velkých měst byly uzavřeny. Obyvatelé Frankfurtu, Mnichova a Kolína nad Rýnem nemají s vojáky téměř žádný kontakt. Poté byla zrušena branná povinnost. V době odvodů v Bundeswehru vždy někdo byl. A museli jste se sami sebe zeptat: Musím tam jít, nebo mám tam jít? A to dnes chybí.

To znamená, že o tom musíte více mluvit a více zapojit vojáky do veřejné debaty. Cestování vlakem v uniformě opět zajišťuje, že Bundeswehr je plošně přítomnější a lidé si zvyknou na prostou představu vojáka, který v pátek nastupuje do vlaku v uniformě a jede někam domů.

Welt: Mělo by smysl znovuzavedení branné povinnosti?

Masala: Z hlediska bezpečnostní politiky to smysl nedává. Ale sociálně-politicky ano. Mladí muži se s tím museli vypořádat. V kruhu přátel, v rodině se o tom mluvilo. Branná povinnost k pochopení vojenství výrazně nepřispěla, ale bylo alespoň sděleno, kde a proč byly ozbrojené síly použity.

Welt: Proč je Bundeswehr v Mali? Proč byla v Hindúkuši bráněna naše svoboda, jak řekl bývalý ministr obrany Peter Struck (SPD)?

Masala: Spolková republika je v NATO a v EU. A bez ohledu na to, kdo je v tuto chvíli ve vládě, německá vláda hodlá posílit OSN v oblasti mírových operací. Struckova věta nebyla tak hloupá, jak se dnes líčí.

11. září ukázalo, že teroristické skupiny sídlící v Afghánistánu, kde vycvičily lidi, mohou zahájit útoky ve vzdálenosti 8 000 kilometrů. Pokud tomu chcete zabránit, musíte jít tam, kde problém začíná.

Welt: Bundeswehr na jedné straně zajišťuje konkrétní bezpečnost Německa, ale také plní úkoly za účelem mezinárodního udržování míru. Proč to potom mají levičáci tak těžké, když jsou vlastně pro mír?

Masala: Moc se v těchto diskursech nevyznám. Ale myslím si, že z jejich pohledu Spolková republika jako součást NATO přijímá od Spojených států stále více imperialistické strategie a oni to samozřejmě odmítají. Ale sleduji debaty ve straně Die Linke, že zejména mladší lidé konečně přicházejí k realističtější levicové mírové politice. Tam, kde si už nenechají vrtat koleno kvůli politice, která jde proti USA.

Welt: Pravicový politik AfD Björn Höcke je nyní na Twitteru jako mírový politik s holubicí míru.

Masala: "Vytváření míru beze zbraní" je staré heslo německého mírového hnutí z 80. let. Napadlo mě, že by to použilo. Ale extrémní pravice a extrémní levice se většinou setkávají tam, kde vidí hlavního nepřítele v USA.

Welt: Brání nyní naši svobodu také v Kyjevě?

Masala: Naše bezpečnost je tam chráněna. Proto jsem silně na straně těch, kteří říkají: Pošlete na Ukrajinu co nejvíce a co nejkvalitnějších zbraní. Pokud tam Rusko zvítězí, brzy přijde další oběť, která nebude mít bezpečnostní záruku NATO.

To by destabilizovalo celý evropský systém na desítky let. Naše demokracie nepadne, pokud padne Ukrajina. Ale s německou bezpečností to může být jiné.

Zdroj v němčině: ZDE

4
Vytisknout
4060

Diskuse

Obsah vydání | 31. 5. 2022