Bělorusové ohrožovaní úřady odcházejí do exilu

7. 9. 2020

Co mají společného dýdžej z Minsku, dělník z Hrodna a obchodník z Brestu? Tři Bělorusové se kvůli pronásledování úřady cítí donuceni opustit zemi, informuje Ilja Koval.

Zatímco lidé dál protestují proti Alexandru Lukašenkovi a jeho vládě, mnozí zemi opouštějí. Litva a Polsko nabídly azyl řadě Bělorusů, kteří se obávají o život. Deutche Welle hovořila se třemi Bělorusy, kteří se obávají, že by skončili jako političtí vězni.

Vlad Sokolovskij neboli DJ Vlad byl deset dní zadržován v proslulé věznici Akrestina v Minsku, poté co jej zatkli za zpěv písně "Chci změny!" zesnulého ruského zpěváka Viktora Coje. Sokolovskij opustil Bělorusko 22. srpna a nyní je v Litvě: "Doufám, že je to jen dočasné," uvedl. "Litevské velvyslanectví nám nabídlo pomoc 17. a 18. srpna. V té době to vypadalo, jako by vše mělo být OK, takže jsme nabídku odmítli."

Ale 21. srpna Sokolovskému zavolal policista a sdělil mu, že jej předvolává k výslechu kvůli rozhovorům, které poskytl po propuštění z Akrestiny. Sokolovskij odmítl, ale o několik hodin později stála policie u jeho dveří a byl odveden k výslechu. Byl dotázán na své rozhovory, včetně rozhovoru pro DW, v němž uvedl, že jej v cele navštívil ministr vnitra Aleksandr Barsukov, vyhrožoval mu dlouhým trestem ve vězení a dokonce jej praštil do zad.

Policie mu vyhrožovala obviněním z pomluvy. "A pak do místnosti vstoupil sám Barsukov, který promluvil, byl velmi emocionální. Prakticky jsem nemohl říct ani slovo. Zeptal se, jestli jsem dostal zaplaceno. Měl jsem se buď omluvit, nebo obviněn z pomluvy. Omluvil jsem se a podepsal dokument. Na tom setrvám, protože mám v Bělorusku příbuzné a nevím, jaké by to pro ně mělo následky."

Jurij Rvovoj pracuje v továrně na hnojiva Azot v Hrodnu a vedl solidární stávku na podporu protestů. "Rozhodnutí odejít přišlo náhle," vysvětluje. "Snažil jsem si trochu odpočinout po noční směně, ale byl jsem probuzen klepáním na dveře. Byl tam můj nadřízený a řekl mi, že mám na chodbě a na schodek nějaký písek." Prohlásil, že měl vizi, v níž jej cpali do auta a odváželi muži v civilním oděvu, pokud by odešel a uklidil písek.

Takže se rozhodl odejít. Přítel jej zavezl přes hranici do Polska, kde požádal o azyl. "Přátelé mi pomohli pronajmout byt, kde mohu strávit 14 dní karantény. Vím, co chci udělat pak: Chci si vydělávat vlastní hlavou a rukama. Ale nechci se tu usadit. Ve svých myšlenkách jsem v Bělorusku. Jakmile se něco změní, sednu na první autobus zpátky do Hrodna," uvedl s upřesněním, že nelituje stávky.

Řada dalších podle něj nejprve neměla energii, ale chtěli udělat to samé. "Jsou to lidé, kteří chtějí svou zemi zlepšit, ačkoliv stávkují. Všichni vědí, že je to nezbytné. Bude to bolet, ale ne dlouho."

"Myslím, že mohu být užitečnější ve Varšavě, než kdybych se schovával na venkově v bytech mých přátel," dodává.

Dizajnér Andrej Voronin se proslavil dřevěným nábytkem. V srpnu se přidal k opoziční Koordinační radě v Brestu, ale pak byl zastrašován, dokud neopustil zemi. 26. srpna o tom publikoval status, ale neoznámil své místo pobytu.

"Poté co jsme se přidali ke Koordinační radě, byl jsem předvolán s nějakými dalšími členy na policii. Přišli také do mé dílny, kde mám stroje a nástroje. Všechno fotografovali a pečetili, vyslýchali mé kolegy a dokonce prohledali dům mých rodičů, kde jsem hlášen."

Voronin byl obviněn, že skrývá podstatnou část příjmů, a pohrozili mu pětiletým trestem. "Pochopil jsem, že mi nezbývá než opustit Bělorusko, pokud se nechci stát politickým vězněm." Takže si se ženou sbalili nějaké věci a odjeli. Za dvě hodiny byli pryč. Na hranici neměli problémy.

"Lukašenko má sofistikovaný systém útlaku," vysvětluje Voronin. "Není to jen mučení ve věznici Akrestina. Pod tlak se dostávají také přátelé a příbuzní. Existuje mnoho způsobů, jak člověka persekvovat."

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1484

Diskuse

Obsah vydání | 9. 9. 2020