New York Times: "Zacházejí s námi jako se zvířaty." V tajném řeckém vazebním táboře pro uprchlíky

11. 3. 2020

 
Řecká vláda vězní uprchlíky v izolaci v tajném mimosoudním vazebním táboře, odkud je deportuje do Turecka, aniž by jim umožnila legální právní proces. Je to jeden z celé řady fundamentalistických kroků s cílem hermeticky uzavřít hranice Evropy, které podle expertů hrubě porušují mezinárodní právo.

Několik uprchlíků svědčilo v pohovorech, že byli zajati, byl jim zkonfiskován jejich majetek, byli zbiti a vyhnáni z Řecka, aniž měli možnost požádat o azyl anebo promluvit s právníkem. Je to hrubě protizákonný proces nezákonných deportací. Turečtí činitelé konstatují, že nejméně tři migranti byli při pokusu překročit řeckou hranici za posledních čtrnáct dní zastřeleni.
 
Pokud se do Řecka dostanou tisíce dalších uprchlíků, řečtí činitelé se obávají, že se o ně budou muset starat po dlouhá léta, bez jakékoliv pomoci od Evropské unie. Posílí to sociální napětí a ohrozí to už tak chabou řeckou ekonomiku. Desetitisíce řeckých migrantů už žijí ve špíně a  v bídě na několika řeckých ostrovech a mnoho Řeků má pocit, že čelí břemenu, které vzniklo v důsledku širšího evropského nezájmu.

Prostřednictvím součinnosti pozemní investigace a forenzní analýzy satelitních záběrů, list New York Times potvrdil existenci tajného centra v severovýchodním Řecku. François Crépeau, bývalý mimořádný zpravodaj OSN pro lidská práva migrantů, konstatoval, že je to ekvivalent domácího "černého koncentračního tábora", kde jsou migranti zadržováni v tajnosti a bez přístupu k právníkům.

Z videomateriálu získaného od několika médií získal list New York Times důkazy, že řecké pobřežní stráže, normálně instituce, která zachraňuje životy, střílely směrem proti uprchlíkům na palubě gumového člunu, který se snažil doplout k řeckým ostrovům, bily je tyčemi a najížděly na ně lodí velkou rychlostí, čímž riskovaly, že člun převrátí. Forenzní analýza videozáznamů poskytnutých svědky také potvrdila, že byla usmrcena nejméně jedna osoba - syrský tovární dělník - poté, co se stala terčem střelby na řecko-turecké hranici.

Syrského Kurda Somara al-Husseina, softwarového inženýra, zatkly při pokusu dostat se přes řeckou hranici, kterou tvoří řeka Evros, řecké pohraniční stráže. Spolu s dalšími uprchlíky ho odvezly na místo několik stovek metrů od pohraniční vesnice Poros. Na místě byly v podstatě jen tři skladiště ve tvaru písmene U. Před nimi čekaly stovky migrantů. Hussein byl přiveden dovnitř a spolu s desítkami dalších lidí natlačen do místnosti. Stráže mu odebraly mobilní telefon, aby nemohl telefonovat, a jeho žádost o azyl a o kontakt s pracovníky OSN byla ignorována.

"Pro ty stráže jsme byli jak zvířata," řekl al-Hussein.

Po noci bez jídla a pití dne 1. března byl al-Hussein a další desítky osob odvezeny zpět k řece Evros a lodí převezeni zpět do Turecka.

Deník Times pak toto vazební středisko identifikoval prostřednictvím satelitních fotografií. Jeho existenci také potvrdila švédská organizace Respond.

Crépeau, nyni profesor mezinárodního práva na McGill University, konstatoval, že vazební středisko je porušením práva žádat o azyl a porušením zákazu "krutého, nelidského a ponižujícího zacházení a zákonů Evropské unie".

Deník New York Times také forenzně v článku dokazuje útok řeckých pobřežních stráží na gumový člun u ostrova Lesbos, o němž jsme už zde referovali, a přesně identifikuje, kdy došlo k vraždě řeckými pohraničníky Mohammeda Yaaruba, dvaadvacetiletého Syřana z Aleppa, který se pokusil přejít hranici z Turecka do Řecka minuklá týden, a další násilí.

List New York Times poznamenává, že předtím, než všechny tyto informace o zabíjení a násilí vyšly najevo, Řecko veřejně chválili vedoucí představitelé Evropské unie, kteří řeckou hranici navštívili 3. března.


"Chceme vyjádřit svou podporu pro všechno, co vaše bezpečnostní služby v posledních dnech dělaly," řekl Charles Michel, předseda Rady Evropy.

Evropská komise konstatovala, že "nemá možnost potvrdit, ani vyvrátit" investigaci, kterou provedl list New York Times, a odkázala New York Times na řecké soudnictví.

Podrobnosti v angličtině ZDE    (placený přístup)




0
Vytisknout
3874

Diskuse

Obsah vydání | 17. 3. 2020