Diskuse ano, ale pozor na její meze a míru relevance!

17. 3. 2020 / Miloš Dokulil



Nemohl jsem si nevšimnout. Hned tu byla reakce na dva mé poslední příspěvky do Britských listů. Takže hned: díky za aktivní zájem o nabídnutá témata. Vždy bychom měli být vděčni za „zpětnou vazbu“. A že téma hned zcela „nezapadlo“ do zapomnění.

Pochopitelně někde nemálo jinde, ne-li skoro vždycky může být jak autor, tak jeho možný kritik. Už těmi informačními zdroji, ž nichž obě strany – často s odlišnou mírou kvalifikace – pokaždé čerpají. Ale možná ještě víc způsoby, jimiž posléze si vybírají zdroje svých informací a jak potom ty získané údaje interpretují. (Nedávno jsem se o tom v BListech zmiňoval. Třeba 2. března.)

 

Zůstanu teď třeba jen u posledního podnětu jednoho čtenáře BListů zrovna z dneška (16. 3.). Vyjádřil své pochybnosti o tom, že nějaký biblicky zmiňovaný Ježíš někdy v první třetině našeho prvního století vůbec žil. Rovněž moje stať uvedla aspoň jedno proslulé jméno z 19. století, jehož nositel bývá takto, s touto vizitkou, zmiňován (Bruno Bauer; ne že by jich nebylo mnohem víc!). Ne že můžeme všichni přečíst a zhodnotit všecko. Některé údaje bereme za oprávněné kvůli jiným výchozím a jakoby automaticky přesvědčivým.

Takže se zkusme podívat na tu možná spornou „historicitu Ježíše“. Kde se přesně narodil a kde a jak žil, adresně přímo opravdu nevíme. Budeme-li chtít vědět, proč byl údajně souzen přímo Pilátem, tu „kauzu“ adresně nijak doloženu nemáme. A aby byl Ježíš odsouzen k smrti, muselo se to podle římského práva týkat „hrdelních zločinů“. Potud některé předběžné (a závažně „skeptické“) náměty. Nebudeme-li pátrat dál, náš závěr se může podobat tomu čtenářovu z dnešního rána.

Víme ovšem také, že žil a existoval jistý Saul z Tarsu, žid, který pronásledoval stoupence Krista Ježíše; a jenž – po svém nečekaném prozření k víře v Ježíšův odkaz – napsal mj. řadu listů, o jejichž pisateli nejsou mezi biblisty pochybnosti (tzv. Pavlovy listy, jež co do doby vzniku a autenticity pisatele klademe do dvou až tří vrstev). I když zároveň musíme být opatrní, pokud jde o některé formulace, protože by se také mohlo jednat o dodatečné vpisky; vždyť nejdřív tu byl jen jeden originál, který někdo později opsal a ne že by k tomu potom došlo jen jednou (a žádným takovým autografem – pokud jde o pozdějšího sv. Pavla – nedisponujeme). Nuže Saul jako již Pavel třeba v listu Galatským se přiznává (Ga 1:13), že „pronásledoval církev boží“ a rovněž sděluje, jak potom o tři léta později se setkal s Petrem a Jakubem, „bratrem Páně“ (Ga 1:18-20). Petr byl přitom uznávaným předákem Ježíšových „sirotků“ (Původně Šimon; „Petr“ byla pozdější přezdívka z řečtiny.). Pokud jde o Jakuba, můžeme ovšem spekulovat, že v jeho případě nemuselo jít o pokrevní bratrství, ale jen o jeho přenesený smysl. Oba zde citovaným listem jmenovaní „apoštolové“ byli ovšem Ježíšovými učedníky a stoupenci. Takže díky Pavlovu výchozímu textu bychom měli mít za historicky oprávněné napevno se domnívat, že Ježíš skutečně žil; i když o jeho možné transcendentní identitě můžeme pochybovat. Pak bychom tu měli buďto jen „historického“ Ježíše, anebo „Krista víry“; což již by bylo nástupiště k úvahách theologickým („bohoslovným“; od řeckého „theos“ a „logos“), nikoli pouze historickým.

Snad dík za ten podnět?



0
Vytisknout
3084

Diskuse

Obsah vydání | 19. 3. 2020