Přejí si ještě Američané, aby USA byly světovým bezpečnostním lídrem?

11. 11. 2019

Postrumpovský vzestup politického aktivismu inspiruje, ale zdá se, že končí na státní hranici, všímá si Kevin Baron.

Co si Američané přejí? Od zvolení prezidenta Donalda Trumpa v roce 2016 se zdá, že je toho hodně. Došlo k oživení politického aktivismu v zemi, na obou stranách sporu. Ale témata, která jsou nejvíce v kurzu - rasová otázka, gender, zdravotní péče, vzdělání, imigrace - jsou s výjimkou změny klimatu vesměs domácí. Pokud jde o globální bezpečnost, národ to zjevně zajímá méně; někteří si přejí, aby se USA z mezinárodních záležitostí úplně stáhly. Proč?

Musíme lépe chápat to, co Američané vědí a co si myslí o USA zaujímajících vedoucí roli v oblasti globální bezpečnosti, co s ní dělají ve svých vlastních životech a co bude třeba v budoucnu. Server Defense One se spojil s thinktankem Center for a New American Security (CNAS) k celoroční sérii článků, komentářů a společenských událostí usilujících právě o tohle. Vyšleme reportéry do celé země, aby se podívali na to, proč si Američané myslí to co si myslí a aby popsali, jak se Američané sami vyrovnávají s bezpečnostními výzvami - ve vládě, ve školách, v továrnách, v kancelářích, v laboratořích a dokonce Hollywoodu. Zveřejníme komentáře špičkových myslitelů z CNAS i odjinud. Nakonec chceme sesbírat dostatek dat, abychom ukázali, čemu Američané opravdu věří, co chtějí a co je třeba, aby to dostali.

V roce 2016 byl Trump zvolen navzdory varování elit nalevo i napravo, na základě protikladných slibů. Slíbil ukončit a vyhrát americké války rychleji než jeho předchůdci v Oválné pracovně; použít jaderné zbraně, ale zrušit je; být tvrdý na diktátory, ale sblížit se s nimi; podporovat silná spojenectví a multilaterální instituce, ale postavit "Ameriku" na první místo.

Mělo to dopad. Většina hlavních prezidentských kandidátů Demokratické strany pro rok 2020 vyzývá ke stažení USA z jejich současných konfliktů a ukončení poválečné globální přítomnosti.

Měsíc poté, co Trump oznámil záměr stáhnout vojáky ze Sýrie, lednový průzkum ukázal, že 59 % Američanů dává přednost tomu nechat tam nějaké vojáky, zatímco 41 % bylo toho názoru, že jednotky je třeba stáhnout, nebo tam především nikdy neměly být. Mezi respondenty ve věku 18-34 let 51 % prohlásilo, že američtí vojáci neměli v Sýrii nikdy být.

V říjnu, po Trumpově náhlém rozhodnutí stáhnout všechny jednotky ze severní Sýrie, průzkum CNN zjistil, že země je rozdělena stále v poměru 51 ku 43 %. Takřka 80 % Republikánů souhlasilo s Trumpovým rozhodnutím o stažení. Více než polovina Demokratů a nezávislých byla proti.

Avšak lídři Demokratů byli méně jednotní. "Nestáhl bych vojáky," prohlásil bývalý viceprezident Joe Biden během debaty k říjnovým primárkám. Senátorka Elizabeth Warrenová se naopak vyslovila pro stažení z celého Blízkého východu. Pete Buttigieg prohlásil, že by se chtěl stáhnout z Afghánistánu, ale ponechat malý počet elitních sil v Sýrii. Tulsi Gabbardová všechny obvinila, že podporují nekonečné války a "změnu režimu".

Je to složité. Většina Američanů je pro zahraniční zapojení. Ale kromě nekonečných válek je tu dlouhý seznam témat, o nichž si národněbezpečnsotní komunita myslí, že by měla Američany více zajímat.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2026

Diskuse

Obsah vydání | 13. 11. 2019