Jeremy Corbyn by byl skvělým lídrem britských nacionalistů

25. 7. 2018

Ekonomický nacionalismus je zřejmě politikou, která spojuje Corbyna, britské nacionalisty ze strany UKIP a Donalda Trumpa; nicméně "nakupovat britsky" znamená horší služby plus fakt, že za své peníze získáte nižší hodnotu, píše Sean O'Grady.

Takřka bez povšimnutí se Labour Party mění ve stranu ekonomického nacionalismu. Důkaz? Kampaň "Build in Britain" spuštěná Jeremym Corbynem, který dnes hovoří za svou stranu s určitou autoritou. Smůla jen, že touto stranou je nacionalistická pravicová UKIP.

Posledním ekonomickým nápadem labouristů je zajistit, že peníze z veřejných fondů budou utraceny za britské produkty, britské dělníky a britské firmy. To je, obávám se, protekcionismus zabalený do Union Jacku. Corbyn je opravdu přesvědčen, že takto lze po brexitu obnovit britský výrobní sektor, až zahraniční společnosti jako Honda, BMW a Nissan přehodnotí své investice na trhu, který se oddělil od největšího odbytiště pro zboží vyráběné v Británii.

Možná se Corbyn domnívá, že tyto firmy lze přesvědčit, aby zůstaly, pokud bude trvat na tom, že britský veřejný sektor nakupuje zboží vyráběné zde, a nebude se moci obrátit na Evropu. Pokud je tomu tak, budeme nakupovat pořádné množství aut pro veřejný sektor. Možná by je mohl prostě darovat potřebným; volte Labour a dostanete zdarma vůz!

Toto propuknutí ekonomického nacionalismu je velmi výraznou známkou toho, proč se Corbyn vždy k EU choval rozpačitě, ačkoliv nepatřil k odhodlaným příznivcům vystoupení. Jde o dlouhodobě trvající přesvědčení, že labouristická vláda by měla být schopna dotovat firmy a podporovat pracovní místa bez toho, aby jí nějaký bruselský byrokrat nebo soudce říkal, že se to nesmí. Ti, kdo se dobře pamatují, si vybaví, že to byl přístup Tonyho Benna, dlouhodobého lídra levice Labour Party a Corbynova politického mentora.

Takže co je tu špatně? Řekněme, že Corbyn, jak slibuje znova znárodní britskou poštu. (Sám jsem ho to nedávno slyšel říci na Labour Festivalu.)

Jakmile by se pošta vrátila do veřejného sektoru, ministr obchodu bude kontrolovat její nákupní politiku. Po rozsáhlém průzkumu financování, spolehlivosti, nárůstu ceny, poklesu ceny, pohodlí řidiče a vhodnosti z hlediska specifických požadavků pošty vedení Royal Mail doporučilo nákup dodávek Peugeot vyrobených ve Španělsku. Ale ne, to neuděláte, řekne ministr. Podle našeho volebního programu budete muset nakoupit dodávky Vauxhall vyráběné v Lutonu, i když stejnou skupinou se sídlem ve Francii. Ale, říkají pošťáci, nejsou tak dobré, jsou moc velké a dražší. Smůla, prohlásí ministr. Za mnou stojí britský lid.

Takto to fungovalo v dobách, když Británie dosud měla domácí automobilový průmysl. Pošta, policie, železnice, místní úřady a další veřejné agentury byly prakticky jedinými zákazníky, kteří nakupovali výrobky znárodněné British Leyland Motor Corporation. Zastaralá dodávka Sherpa byla většinou soukromého sektoru a menšími firmami odmítána, protože nebyla ani zdaleka tak dobrá jako Ford Transit, který byl také vyráběn v Británii.

Obecnější závěr nicméně zní následovně: Nakupovat "britsky" může znamenat nižší hodnotu za stejné peníze pro daňové poplatníky a horší výrobky pro spotřebitele. To není žádný ideologický pokřik neoliberálů, ale prostý zdravý rozum plus vzpomínka, jak vypadal život, když stát provozoval podnikání. Špatně.

Ekonomický nacionalismus je chybný, ale zdá se, že právě to je politika, která spojuje Corbyna, UKIP a Donalda Trumpa. Reprezentuje přesvědčení, že zájmy výrobce jsou důležitější než zájmy spotřebitele, a dost často také důležitější než zájmy daňového poplatníka. Tohle není svobodný obchod. Zanechá to za sebou nekonkurenceschopné britské podniky, veřejné i soukromé, podporované daňovými výnosy placenými těmi, kdo zůstali úspěšní. A to je přesně způsob, jak to nemá vypadat.

Tam kde jsem vyrostl, v Leicesteru, dosud stojí družstevní obuvnická továrna, která byla kolem roku 1890 největší na světě. Dnes však byla přestavěna na byty. Myslím, že dnes největší obuvnická továrna stojí v čínském Tung-kuanu. Je mi to líto, ale vím, že dává větší smysl kupovat boty z Východní Asie než z East Midlands. Možná, že si zde Corbyn nepřeje vrátit ručičky hodin nazpět. Ale co na tohle řeknou Světová obchodní organizace a Číňané, pokud se jeho plán neobejde bez faktických státních dotací? Proč by mělo být socialistické připravit čínského dělníka o práci?

Zhruba totéž se týká vlaků, které chce Corbyn také vyrábět zde, i když Japonci nebo Němci to svedou lépe.

Dovede si představit, jaké to je, jít nakupovat s Corbynem? Místo sýru Brie si musíte koupit Wensleydale. Místo Prosecca anglické víno. Místo jihoafrických jablek britská. Kde je asi tak vyrobena jeho pračka, smartphone nebo kolo? Možná, že chce založit British Banana Corporation (BBC), s plantážemi ve slunečném Cornwallu, abychom nemuseli spoléhat na Západní Afriku a Karibik, kde jsou mzdy tak nízké. Tihle lidé by si měli najít něco jiného. Je tohle konečným cílem "corbynomiky"?

Myslím, že by nám to měli říct.

Pokud dojde k brexitu, trh rozhodne, kde jsou britské komparativní výhody, kde vytvořit pracovní místa, kam půjdou investice a jak za to zaplatíme. Zjistíme, že život mimo EU je obtížnější a tvrdší, než jak to dosud kdokoliv zakusil. Jedna věc, kterou si rozhodně nemůžeme dovolit, je zůstat mimo EU a současně provádět protekcionistickou a etatistickou ekonomickou politiku labouristické vlády, která se snaží udržet životní úroveň vysoko, zatímco ekonomika nedokáže vygenerovat export a financování, které by tohle umožnily. Brexit je možná ruinující, přinejmenším v krátkodobém výhledu, ale bylo by to mnohem, mnohem horší, pokud půjdeme cestou ekonomického nacionalismu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1598

Diskuse

Obsah vydání | 27. 7. 2018