Používat daňovou politiku, státní obchodní strategii a dotace na podporu místního průmyslu není nic radikálního

25. 7. 2018



Dělají to všechny země, argumentuje Larry Elliott.

Jeremy Corbyn chce, aby nové podpůrné lodi pro britské armádní námořnictvo byly postaveny v britských loděnicích. Myslí si, že je nesprávné, že výroba nových modrých pobrexitových britských pasů byla předána francouzské firmě. Budoucí labouristická vláda bude podle něho používat státní nákupní politiky k podpoře domácího průmyslu.

Corbyn byl okamžitě obviněn z ochranářství a spojen s obchodní politikou Donalda Trumpa.


Británie skutečně za posledních čtyřicet let podporovala otevřené, liberální trhy. Požadovalo se, že státní kontrakty musí dostat nejlevnější nabídka. Británie vítá zahraniční kapitál.

Ten experiment ale byl kolosálním selháním. Britský ekonomický model -  flexibilní pracovní trh, naprostá volnost při přebírání podniků zahraničními firmami, spotřebitelské utrácení na základě zadluženosti a nezájem ohledně toho, co se stane s výrobními sektory - je rozbitý. Mzdy za posledních deset let rostou v Británii nejpomaleji za 200 let. Produktivita stagnuje. Množství levných pracovních sil znamená, že firmy nemusejí investovat do nového kapitálu ani do rekvalifikace pracovníků.

Corbyn právem označuje víru ve volné trhy jako "magické myšlení". Británie má nyní nejmenší výrobní sektor ze všech zemi skupiny G7 a nejmenší míru investic. Země, která dala světu průmyslovou revoluci, nezaznamenala obchodní přebytek ve zboží od roku 1981.

Takže návrh použít kupní síly státu jako podpory je nutno vítat. Uznává to, že dva výrobní sektory, v nichž Británie zůstává ve světové špičce - farmaceutický průmysl a letecký průmysl - mají systematicky prospěch ze zakázek britského státního zdravotnictví a ministerstva obrany. Tento návrh si uvědomuje, že přijímat vždycky jen tu nejlevnější zakázku, má skryté náklady - ztrátu kvalifikace pracovních sil a daňových příjmů od zaměstnanců, kteří přijdou o zaměstnání. Británie zaplatila těžkou cenu za likvidaci svého výrobního sektoru.

Žádná jiná země se natolik neotevřela liberálním trhům jako Británie. Jak Corbyn poznamenal, je nepravděpodobné, že by nechal Emmanuel Macron vyrábět francouzské pasy mimo Francii. Německo vyrábí vlastní vlaky. Američané podporují výrobní sektor výdaji na obranu a v USA je nesmírně obtížné pro zahraniční firmu převzít místní americký podnik.

Bezpochyby budou Corbynovy návrhy zpochybňovány jako pokus vrátit Británii do sedmdesátých let, avšak používat daní, státní obchodní strategie, nákupní politiky a dotací k podpoře průmyslu, není radikální. Dělají to všechny ostatní země.

Kompletní článek v angličtině ZDE
0
Vytisknout
1441

Diskuse

Obsah vydání | 27. 7. 2018