Img

Situace ve Švédsku je v rozporu s trumpovskými fantasmagoriemi, které šíří Parlamentní listy

Jak je to vlastně s tím Švédskem?

23. 2. 2017 / Daniel Veselý

Parlamentní listy se rozplývají nad údajnými věšteckými schopnostmi Donalda Trumpa (který si po zhlédnutí zmanipulované reportáže na jeho oblíbené televizní stanici Fox News vymyslel incident s imigranty ve Švédsku), neboť pár dní poté vypukly v jedné ze stockholmských čtvrtí nepokoje mezi imigranty. PL tedy pro svou nepolevující protiuprchlickou a protiimigrační kampaň získaly další kouřící revolver, důkaz údajné naprosté nekompatibility cizorodého elementu v podobě převážně muslimských přistěhovalců s homogenní evropskou kulturou, tentokrát na tolerantním Severu. I když je naprosto přirozené, že každá země řeší řadu specifických a mnohdy spletitých problémů, podle hodnověrných zdrojů švédská společnost čelí poněkud odlišnému riziku, byť s imigrací souvisí.

Není žádným velkým tajemstvím, že PL v souvislosti se svou úzkoprse šovinistickou agendou namířenou proti přistěhovalectví běžně vycházejí z obskurních (ultra)pravicových zdrojů, jakými jsou think-tank Gatestone Institute, konspirační web Breitbart News či bulvární deníky The Sun, Bild apod. Nicméně v souvislosti s vypuknutím nepokojů ve stockholmské čtvrti Rinkeby redaktoři PL citují list The Washington Post, aby podpořili svou smyšlenku o „protržené hrázi“ přistěhovalectví ve Švédsku. Nechť se laskavý čtenář sám přesvědčí, jak se s touto výzvou poprali.

Třebaže autor článku Max Bearak na stránkách The Washington Post popisuje, kterak výtržníci v Rinkeby zapálili asi šest vozidel, rozbili výlohy několika obchodů a házeli kameny po policistech, cituje také policejního mluvčího Larse Bystroma, který uvedl, že k podobným incidentům nedochází tak často, a pokud k nim dojde, jde vždy o politováníhodnou událost. Bearak dále píše: „V roce 2015, kdy příchod migrantů z Afriky, Blízkého východu a Asie do Evropy vrcholil, Švédsko přijalo nejvíce uprchlíků a migrantů na hlavu. Nicméně integrace těchto osob do švédské společnosti byla až na občasné incidenty celkově úspěšná (Bearak se mimo jiné zmiňuje o nepokojích v Rinkeby, k nimž došlo v letech 2010 a 2013).“ Dále se z Bearakova článku dozvídáme, že jeden z největších švédských deníků Dagens Nyheter provedl analýzu kriminality ve Švédsku v období od října 2015 do ledna 2016 a dospěl k závěru, že imigranti spáchali pouze 1 procento všech trestných činů.

Jak je vidno, z textu zveřejněného v listu The Washington Post, na který odkazují PL, v žádném případě nic nekoresponduje s manipulativním titulkem, jenž evokuje Trumpovy výmysly: „Švédsko, kdo by to řekl? Švédsko. Hráz praskla a velká média otočila“.

Bylo by vskutku podivné, kdyby velká média neinformovala o nepokojích v jedné ze stockholmských čtvrtí, zvláště v době, kdy se zraky světové veřejnosti na Švédsko upírají, avšak západní mediální mainstream, ač lze mít vůči stylu jeho práce tisíce výhrad, automaticky negeneruje poplašné zprávy o bortících se hrázích přistěhovalectví na základě občasných incidentů. Ostatně manipulativní weby s gustem mesiášů suplují činnost velkých mediálních domů v bláhovém domnění, že zachycují komplikovanou realitu pravdivěji. Nikoliv, naopak se snaží pulírovat nekonečnou kulometnou palbu lží a polopravd, jež přichází z Bílého domu. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že četné přešlapy establishmentových médií, včetně ignorace řady palčivých problémů, hrají manipulativním webům do karet.

Nad slovy amerického prezidenta o kriminalitě imigrantů ve Švédsku nevěřícně kroutí hlavou nejeden odborník, znalý situace ve Švédsku, kupříkladu politolog Henrik Selinna stránkách The New York Times. Ten nedávno vypracoval studii analyzující negativní mediální pokrytí švédské přistěhovalecké politiky. Selin dospěl k zjištění, že weby, jako jsou Breitbart News, z nichž čerpají i PL, publikují řadu překroucených a zveličených zvěstí, třeba o tom, jak se ve Švédsku šíří právo šaría. Báchorky o vlně zločinů páchaných imigranty navíc odporují oficiálním statistikám, dodává Selin. Vzhledem k tomu, že v postfaktické době se příliš nevěří oficiálním statistikám na rozdíl od kusých, alarmistických domněnek, list The New York Times cituje také představitelku švédské opozice Annu Kinberg Batrovou, která Trumpovy fantazie o zákeřných imigrantech zpochybňuje. Totéž tvrdí i novinář z deníku Dagens Nyheter Martin Gelin, podle nějž americký prezident a jeho stoupenci visí na rtech pravicových médií, která dlouhodobě zveřejňují mýty o blížícím se kolapsu Švédska.

Pokud mnozí lidé zlomili hůl nad sdělovacími prostředky středního proudu, aby se plnými doušky oddávali konspiračním opiátům, v nichž podle jejich mínění bytuje pravdivá reflexe dění okolo nás, není jim pravděpodobně pomoci. Nicméně drtivá většina progresivních médií nepropadla zhysterizovanému antiuprchlickému a antiimigračnímu tažení, jak například demonstrují zpravodajské weby Democracy Now!, Truthdig, Truthout, Znet či Alternet. Když pomineme oficiální vyjádření předních švédských politiků a velkých médií týkající se Trumpových výroků o Švédsku, dozvídáme se, že se v podobném, ba ostřejším duchu vyjadřují také osobnosti, jež se netají kritickým pohledem na dění na švédské politické scéně.

Profesor srovnávací religionistiky na Univerzitě v Uppsale Mattias Gardell v relaci Democracy Now! říká, že má obavy kvůli vzestupu militantních protimuslimských skupin ve Švédsku, včetně fašistických a neonacistických seskupení, jejichž činnost sílí s nástupem pravicových populistů na obou stranách Atlantiku. Gardell připomíná 92 útoků namířených proti žadatelům o azyl, k nimž ve Švédsku došlo v loňském roce a za nimiž pravděpodobně stojí lidé, kteří podporují Donalda Trumpa. Jestliže americký prezident hovořil o neexistujícím incidentu, který měl dokázat přímou úměru mezi vysokým počtem imigrantů a kriminalitou ve Švédsku, ve skutečnosti došlo ke žhářskému útoku na objekt spravovaný jednou islámskou nadací. V lednu tohoto roku tři neonacisté z Nordického hnutí odporu zaútočili na azylové centrum v Göteborgu s podomácku vyrobenou bombou, přičemž jedna osoba utrpěla vážné zranění. Gardell označil zvěsti o kriminalitě imigrantů ve Švédsku za „alternativní fakta“ a uvedl, že násilná trestná činnost v posledních nejméně deseti letech klesá. Religionista odmítá tvrzení o politice „otevřených dveří“, již má provádět švédská vláda, protože Švédsko zavřelo hranice osobám hledajícím azyl před nosem a výsledkem je vyšší počet utopených ve Středozemním moři (Realita je taková, že Švédsko za rok 2016 udělilo výběrově asi 29 000 azylů, což je obrovský pokles oproti roku 2015, kdy požádalo o azyl zhruba 163 000 běženců).

Gardell se znepokojením vnímá skutečnost, že se do švédského parlamentu dostala protofašistická strana, která je podle aktuálních průzkumů veřejného mínění druhou nejsilnější politickou platformou v zemi, a kriticky reflektuje vzestup populistických ultranacionalistických lídrů v Evropě, jako jsou Putin, Orbán a Zeman.

Podle religionisty Švédové na vlastní kůži zažívají 25 let trvající neoliberální experiment, který podkopal základy švédského sociálního státu, což přispělo ke značné polarizaci ve společnosti. Navzdory obavám mnoha Švédů o budoucnost jejich rodin a nástupu fašistických a neonacistických tendencí, přistěhovalectví přispělo k hospodářskému růstu, domnívá se Gardell. Svody fašismu podle jeho soudu navíc spočívají v šíření kontrafaktuálních zpráv, za nimiž zpravidla stojí ti, kdo věří iluzi, že zemi vybudovali pouze oni, a proto je třeba ostatním zavřít dveře před nosem.

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
3715

Diskuse

Obsah vydání | 23. 2. 2017