Británie vstupuje do deglobalizujícího se světa

24. 2. 2017


Trend integrace globálních trhů se změkčil a může se dokonce brzy obrátit, což národní státy přinutí, aby znova promyslely své obchodní strategie, napsal Sebastian Dullien.


Británie si zvolila opuštění Evropské unie v klíčovém okamžiku pro světovou ekonomiku a světový obchodní systém. Indikátory naznačují, že soustavný nárůst integrace globálních trhů zboží a služeb, stejně jako přeshraničních dodavatelských řetězců, končí. Navíc globální trend vyjednávání o stále hlubších a dalekosáhlejších dohodách o volném obchodu také zřejmě narazil.

Mezinárodní trh se zbožím a službami od 2. světové války rostl výrazně rychleji než globální produkce. Ve výsledku se ekonomika většiny zemí stávala stále otevřenější. Globální obchod v roce 2015 byl takřka čtyřicetkrát vyšší než v roce 1950, zatímco globální výroba vzrostla pouze desetkrát.

Tento trend slábne a může se brzy obrátit. Čína, nyní největší obchodující stát, přeorientovala svůj růstový model z většinou exportem taženého na model spoléhající ve větší míře na domácí poptávku. Ve výsledku podíl exportu na HDP Číny klesá a její otevřenost se snížila na úroveň z počátku tisíciletí.

Britské rozhodnutí opustit jednotný trh EU představuje první ránu přesvědčení, že obchodní deregulace je trvalá. Rychle může dojít na další fázi: Jak už si mnozí uvědomují, USA mohou opustit Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) s Mexikem a Kanadou ještě mnohem snadněji a rychleji než Británie může opustit EU. (Po rozhodnutí prezidenta mohou opustit NAFTA během šesti měsíců.)

Kromě toho existuje reálná možnost, že některé návrhy Donalda Trumpa, jako trestání dovozu aut z Mexika daňovou sazbou (mnohá z těchto aut jsou vyráběna společnostmi s německými vlastníky) nebo reforma korporátních daní z ustanoveními, které diskriminují import, mohou vést k plnohodnotné transatlantické obchodní válce.

V důsledku toho lze očekávat, že společnosti přehodnotí své působení v cizích zemích a přeshraniční dodavatelské řetězce. To by znamenalo menší přeshraniční investice do outsourcování částí produkčního procesu a nižší obchod s komponenty (což by opravdu zle zasáhlo současnou strukturu české ekonomiky - KD) - i pro země, které svou obchodní politiku nemění.

Jinak řečeno, obchodní dohody ztratily cenu a v budoucnu nezajistí bezpečné obchodní prostředí, jemuž firmy začaly důvěřovat. I když Británie vyjedná nové obchodní dohody, jejich cena se sníží a obchodní sektor si uvědomuje zranitelnost takových ustanovení.

Druhým trendem je změna typu obchodních dohod, které jsou vyjednávány a jimiž byl liberalizován mezinárodní obchod. Do začátku 90. let tato liberalizace byla vesměs tažena pokrokem jednání v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Když se tento pokrok zpomalil, pozornost se obrátila k dohodám o volném obchodě a nedávno k relativně hlubokým dohodám mezi velkou skupinou ekonomik (tak zvanými "megaregionály").

V příštích letech lze jak z WTO, tak ze strany megaregionálů očekávat jen velmi málo deregulace. Proces v rámci WTO se téměř zastavil ještě před zvolením Donalda Trumpa. Nyní nelze očekávat, že by se USA postavily za další významná obchodní jednání v rámci WTO. (Trump dokonce hrozil odchodem z WTO, pokud by organizace představovala překážku pro některé z jeho plánů.)

Současně s tím USA opustily plánované Transpacifické partnerství (TPP) s velkým počtem asijských a pacifických zemí a EU nedokáže mobilizovat veřejnou podporu pro Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Je těžké si představit, že by se v blízké době objevili noví významní megaregionálové - zejména když Donald Trump prohlásil, že je odpůrcem vícestranných obchodních dohod a preferuje dvoustranné.

Pro Británii to znamená, že se také musí zaměřit na dvoustranné dohody o volném obchodě. Stinnou stránkou tohoto přístupu je, že takové dohody sotva poskytnou podobný stupeň "hluboké" integrace, který by byl dosažen skutečným pokrokem jednání v rámci WTO nebo megaregionály.

Hlavním problémem bilaterálních dohod o volném obchodě je, že vytvářejí soustavu různých regulací, které zejména malým a středním firmám ztěžují jejich fungování. Jedním z klíčových problémů budou pravidla o původu, která určí, jaký podíl hodnoty musí být přidán ke zboží v partnerské zemi, aby bylo povoleno obchodovat produkt bez tarifů. Tato pravidla se obyčejně případ od případu liší. Místo exportování a importování podle jedné sady pravidel s velkým počtem obchodních partnerů firmy budou muset používat různé regulace v závislosti na lokaci jejich zákazníků nebo dodavatelů.

To neznamená, že se Británie už ve změněném prostředí nemůže rozvíjet - ale bude to vyžadovat nový přístup k tomu, jak působit na globálním trhu. Pokud jde o obchod, staré strategie už se opotřebovaly a nefungují.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2239

Diskuse

Obsah vydání | 24. 2. 2017