Izrael byl při nedávných jednáních o příměří v Gaze méně pružný, ukazují dokumenty

15. 8. 2024

V soukromí však Netanjahu přidal k izraelským požadavkům nové podmínky, které, jak se jeho vlastní vyjednavači obávají, vytvořily další překážky bránící dohodě. Podle nezveřejněných dokumentů, do nichž nahlédl deník New York Times a které podrobně popisují izraelské vyjednávací pozice, předal Izrael koncem července americkým, egyptským a katarským zprostředkovatelům seznam nových podmínek, které k souboru zásad z konce května přidaly méně flexibilní skutečnosti.

Objevily se také pochybnosti o ochotě Hamásu přistoupit na kompromis v klíčových otázkách a skupina si v průběhu procesu vyžádala vlastní rozsáhlé revize, přičemž v červenci ustoupila od některých menších bodů. Z dokumentů, které Timesy prověřily, je však zřejmé, že zákulisní manévrování Netanjahuovy vlády bylo rozsáhlé - a naznačuje, že dohoda může být v novém kole jednání, které má začít ve čtvrtek, nedosažitelná.

V posledním dokumentu, který byl zprostředkovatelům předložen krátce před summitem v Římě 28. července, se mimo jiné navrhuje, aby izraelské síly i nadále kontrolovaly jižní hranici Gazy, což je detail, který v květnovém návrhu Izraele nebyl obsažen. Dokument také ukázal menší flexibilitu, pokud jde o povolení návratu vysídlených Palestinců do jejich domovů v severní Gaze, jakmile budou boje zastaveny.

Někteří členové izraelského vyjednávacího týmu se podle dvou vysokých představitelů, kteří hovořili pod podmínkou anonymity, protože nebyli oprávněni hovořit s tiskem, obávají, že nové dodatky by mohly dohodu zhatit.

Izrael a Hamás již několik měsíců vedou nepřímá jednání zprostředkovaná Egyptem, Katarem a Spojenými státy, jejichž cílem je zastavit boje v Gaze, propustit zbývající rukojmí, která Hamás zajal na začátku války, a propustit stovky Palestinců zadržovaných Izraelem.

Zatímco se Hamás rovněž ukázal jako neústupný, izraelští kritici Benjamina Netanjahua částečně premiéra viní z patové situace, protože jeho nové podmínky hrozí zmařením rozhovorů v době, kdy se zdá, že dohoda je na dosah. Někteří tvrdí, že upřednostňuje stabilitu své koaliční vlády před svobodou rukojmích: Jeho malá většina v parlamentu závisí na několika krajně pravicových zákonodárcích, kteří podmínili svou podporu jeho vládě zabráněním příměří.

Netanjahuův úřad, který pravost dokumentů nezpochybnil, ve svém prohlášení pro tento článek popřel, že by přidal nové podmínky, a uvedl, že premiér se naopak snažil vyjasnit nejasnosti v květnovém izraelském návrhu, a usnadnit tak jeho realizaci.

Prohlášení opakuje podobné Netanjahuovy komentáře z posledních týdnů; v pondělí vydal prohlášení, v němž uvedl, že Jahjá Sinvár, vůdce Hamásu, "byl - a zůstává - jedinou překážkou dohody o rukojmích".

Na schůzce s ministry vlády 4. srpna Netanjahu prohlásil, že Izrael "nepřidal do osnovy ani jediný požadavek" a že "je to Hamás, kdo požaduje desítky změn".

Přesto izraelský vyjednávací tým v dopise zprostředkovatelům 27. července doplnil pět nových výhrad k osnově dohody, kterou navrhl přesně před dvěma měsíci - 27. května.

Jedním z nejspornějších dodatků bylo zahrnutí mapy, která naznačuje, že Izrael bude nadále kontrolovat hranici mezi Gazou a Egyptem, oblast známou jako Filadelfský koridor.

Naproti tomu v květnovém návrhu Izraele bylo navrženo, že vojáci toto pohraniční pásmo opustí. Zavazoval ke "stažení izraelských sil směrem na východ od hustě obydlených míst podél hranic ve všech oblastech pásma Gazy".

Druhý klíčový sporný bod přináší novou složitost do způsobu, jakým by se vysídlení Palestinci během příměří vraceli do svých domovů na severu Gazy.

Izrael dlouhé měsíce tvrdil, že bude souhlasit s příměřím pouze v případě, že jeho vojáci budou moci kontrolovat vracející se Palestince, zda nemají zbraně, když se budou přesouvat z jižní do severní Gazy.

V květnovém návrhu pak Izrael tento požadavek zmírnil. V jeho pozičním dokumentu sice stále stálo, že navrátilci by neměli "mít při návratu u sebe zbraně", ale odstranil výslovný požadavek, aby je izraelské síly kontrolovaly, zda nemají zbraně. Tím se tato politika stala spíše symbolickou než vymahatelnou, což přimělo Hamás, aby s ní souhlasil.

V červencovém dopise Izrael otázku prosazování znovu otevřel a uvedl, že prověřování osob vracejících se na sever bude muset být "prováděno dohodnutým způsobem".

Netanjahuův úřad uvedl, že mezi oběma postoji není žádný rozpor, a řekl, že druhý postoj usnadňuje provedení prvního. "Dopis nejenže není v rozporu s návrhem z 27. května, ale naopak jej usnadňuje," uvedl v prohlášení.

V posledních týdnech Netanjahu naznačil, že je rozumné, aby se Izrael snažil zabránit Hamásu v obnově jeho vojenských opěrných bodů na severu Gazy.

Hamás "není připraven umožnit jakýkoli mechanismus kontroly a zabránění průchodu munice a teroristů do severního pásma Gazy", řekl Netanjahu 4. srpna. "Dělá to všechno proto, že se chce zotavit a obnovit svou sílu a znovu a znovu se vracet k masakru ze 7. října."

Vysocí izraelští představitelé obeznámení s posledními jednáními, stejně jako vedoucí představitelé izraelských bezpečnostních složek, v zásadě souhlasí s Benjaminem Netanjahuem, že by bylo lepší zachovat kontrolní stanoviště, kde by byly kontrolovány osoby, zda u sebe nemají zbraně. Zároveň se však domnívají, že nemá cenu kvůli tomuto bodu zdržovat dohodu, a chtějí, aby Netanjahu před plánovanou čtvrteční schůzkou ustoupil a rukojmí mohla být co nejrychleji propuštěna, uvedli vysocí představitelé.

Celý text v angličtině ZDE