Česká vláda je stále barvoslepá vůči zelené politice

12. 8. 2022

čas čtení 18 minut
 
Robert Anderson  a Albin Sybera pro Intellinews, 11. srpna 2022


Česká vláda se v ekologických otázkách chová opravdu slepě. To by mohla ztížit její současné předsednictví Evropské unii a také jí zabránit v řešení největších problémů České republiky, jako je závislost na ruské energii, prudce rostoucí účty za energie, zhoršující se problémy životního prostředí a zadrhávající se ekonomický model.

Český premiér Petr Fiala od 1. července, kdy převzal rotující předsednictví EU, předsedá dvěma klíčovým cílům EU - přejít na udržitelný hospodářský model a přerušit dovoz ruské energie po invazi na Ukrajinu.

Teoreticky by se tyto dva cíle měly vzájemně posilovat: snaha o snížení závislosti na ruských fosilních palivech by měla napomoci směřování k zelené energii za účelem zmírnění klimatických změn, avšak ze strany některých členských států existuje také tlak na zmírnění zelené politiky EU kvůli prudkému nárůstu cen energií, který vyvolala ruská invaze.

 

Česká vláda, která nastoupila do úřadu teprve před Vánocemi 2021, bude mít potíže hrát v této debatě roli čestného prostředníka, protože neoliberální občanští demokraté (ODS), kteří mají post premiéra i ministra financí, zůstávají velmi skeptičtí vůči snahám o zmírnění klimatických změn prostřednictvím podpory zelené energie a e-mobility - stejně jako  jsou velmi skeptičtí vůči EU samotné.

Fiala dokonce nedávno vedl kampaň za znovuotevření debaty o Green Dealu  EU a v televizní debatě před listopadovými parlamentními volbami řekl, že příští vláda "musí odmítnout" plán EU na zastavení výroby automobilů se spalovacími motory.

Nejhorší instinkty ODS však brzdí ostatní čtyři strany středopravé koalice, přičemž zejména liberální Pirátská strana má k zeleným otázkám velmi odlišný postoj.

Koaliční smlouva je kompromisem, který jednou rukou dává a druhou bere. "Bereme vážně nadcházející transformaci energetiky na obnovitelné zdroje, ale odmítáme rezignovat na energetickou bezpečnost, soběstačnost a nezávislost," uvádí se v jejím programu.

V souvislosti s Green Dealem  koaliční program varuje: "Při vyjednávání konkrétních opatření bude český kabinet zohledňovat možné sociální dopady a specifické podmínky v České republice."

V poslední době zaujal Fiala pragmatičtější přístup, když v květnu napsal na Facebooku: "Green Deal  je nyní realitou. Nemá smysl diskutovat o tom, co se dalo udělat jinak. Nyní musíme využít příležitosti modernizovat českou ekonomiku prostřednictvím investic do obnovitelných zdrojů, oběhového hospodářství a zvýšit kvalitu života v Česku."

V Bruselu se zdá, že vláda chce své předsednictví přeorientovat spíše na energetickou bezpečnost než na zelenou energii, což je posun, který je důvěryhodnější díky naléhavosti úkolu snížit závislost bloku na Moskvě.

Česká vláda má v debatě o zelené energii jen malou volnost pohybu, ale mohla by provést změnu důrazu nebo možná i změnu harmonogramu, řekl bne IntelliNews Zdeněk Beránek, zahraničněpolitický poradce Markéty Pekarové, předsedkyně sněmovny a lídra koaliční strany TOPO9.  "Není reálné, aby se Česká republika postavila proti procesu, ale otevřeme debatu o tom, co dělat s regiony, které jsou na automobilovém průmyslu jako např. ČR) silně závislé.

Ideologické klapky na očích

Znepokojivější možná je, že ideologické klapky na očích ODS v ekologických otázkách by jí mohly zabránit v řešení největších domácích problémů České republiky.

První výzvou je potřeba snížit škodlivou závislost země na ruské ropě, plynu a jaderném palivu a technologii, což je cíl, který by měl teoreticky posílit odklon od fosilních paliv, ale v krátkodobém horizontu by s ním mohl být v rozporu kvůli riziku nedostatku energie.

Česko je na Rusku závislé z 87 % na dodávkách plynu a prakticky veškeré ropy.  Ratingová agentura Moody's tento týden kvůli této závislosti změnila výhled úvěrového hodnocení země na negativní.

Zde je vláda jednotná - všechny koaliční strany jsou silně protiputinovsky naladěny - i když se stále vedou debaty o tom, jaké energetické zdroje by měla země upřednostnit jako náhradu, přičemž Piráti jsou méně nakloněni jaderné variantě, kterou preferují ostatní strany.

Sousední Polsko využilo krize kolem ruských zdrojů paliv k tomu, aby se pokusilo opět zvýšit těžbu uhlí a dočasně zpomalit přechod na zelenou energii - s tímto tématem si začal pohrávat i miliardář, populista a bývalý premiér Andrej Babiš, který je zároveň ambivalentní v otázce konfrontace s Ruskem.

Česká vláda, stejně jako vláda Viktora Orbána v Maďarsku, však zatím krizi spíše využívá k tomu, aby zdvojnásobila svou sázku na jadernou energii, než aby se věnovala ekologickým možnostem. Důrazně podporovala kompromis EU, který prosazovala předchozí Babišova vláda, pokud jde o zařazení jaderné energie mezi udržitelné zdroje energie.

Babišova vláda již také vyloučila Rusko z tendru na výstavbu nových reaktorů v jaderné elektrárně Dukovany a současný kabinet podnikl kroky k úplnému přechodu na využívání jiného než ruského paliva.

Problematičtější zůstává ropa a plyn, protože předchozí vlády pro snížení této závislosti udělaly jen málo. Předchozí vláda ODS začala zajišťovat dodávky norského plynu, ale Babišova vláda to nechala propadnout. Babiš byl také nedávno obviněn bývalým sociálnědemokratickým premiérem Bohuslavem Sobotkou, že záměrně zmařil projekt výstavby plynovodu spojujícího české východní regiony na Moravě s nedávno vybudovaným polským terminálem LNG.

Vláda zatím prostřednictvím své většinově vlastněné státní energetické společnosti ČEZ zajistila 3 miliardy metrů krychlových roční kapacity plynu prostřednictvím LNG terminálu v Nizozemsku. Rychle také postupuje při naplňování zásobníků plynu v zemi (v současné době je jejich kapacita na 77 %). Vláda nicméně uvedla, že úplné embargo na ruský plyn by bylo velmi škodlivé.

Pokud jde o ropu, je vláda rovněž ve velmi slabé pozici, ačkoli se jí podařilo získat výjimku ze sankcí EU na dodávky ropovodem, čímž hrozbu výpadku prozatím oddálila.

Druhým velkým problémem v oblasti energetiky, kterému vláda čelí, je zvládnutí krize životních nákladů způsobené rostoucími cenami energií. Na rozdíl od svých sousedů věří česká vláda  v neoliberální ideologii o nezasahování do trhu a o udržování nízkých rozpočtových výdajů. To znamená, že se vláda zdráhá zavést cenové stropy (jako v Maďarsku) nebo poskytovat finanční pomoci spotřebitelům energií (jako v Polsku).

Česká vláda stále ještě řeší, jakou pomoc spotřebitelům poskytnout, ačkoli se pravděpodobně bude jednat o jednorázovou platbu pro všechny, nikoli o progresivní platbu vázanou na potřebu, jak doporučují mezinárodní finanční instituce.

Vláda váhá s rozdělením peněz kvůli obavám z narůstajícího deficitu. Poté, co roztrhala rozpočet na rok 2022 schválený Babišovou odcházející vládou, udělala velkou fanfáru a oznámila rozpočet s téměř o 100 miliard korun nižším schodkem. Nyní byla nucena schodek opět navýšit o 50 miliard korun a obvinila z toho válku na Ukrajině, ačkoli ve skutečnosti je to její odmítnutí zvýšit daně, které způsobilo, že deficit opět katastrofálně narostl.

Zároveň nechala široký prostor pro obvinění ze strany Andreje Babiše, který pravděpodobně na podzim oznámí svou kandidaturu na prezidenta, že nepomáhá českým spotřebitelům a zároveň je příliš štědrá v pomoci ukrajinským uprchlíkům. To je argument,  který nyní začínají zkoušet populisté v celém regionu.

Sundání pásky z očí

Země však čelí i ještě zásadnějším výzvám. Poslední české vlády zaujaly k boji proti změně klimatu velmi polovičatý postoj a země zůstává v EU  jedním z nejhorších znečišťovatelů skleníkovými plyny na obyvatele.

Veřejné mínění je v porovnání se západní Evropou v otázce změny klimatu stále ambivalentní, k čemuž přispívá i skutečnost, že některé politické strany - notabene ODS - tento problém nadále bagatelizují. To se však pomalu mění: Z 42 % Čechů, kteří se změny klimatu neobávají v roce 2016, se nyní neobává 28 %, což však stále řadí Čechy mezi nejklidnější v otázce změny klimatu v Evropě.

Řada such a povodní a nyní i ničivý požár v krásném regionu Českého Švýcarska nyní Čechům postupně otevírají oči, že změna klimatu je velmi reálnou hrozbou.

Tento týden to pro CNN přiznal i Fiala: "Musel bych mít na očích pásku a nepřemýšlet rozumem - což by vůbec nebylo pravicové - kdybych neviděl, že se klima určitým způsobem mění a že se celá Evropa vyrovnává s požáry způsobenými mimořádnými vedry."

Populární bloger Karel Paták (známý jako Visegrádský jezdec) pro bne Intellinews uvedl, že s probíhajícími požáry se "klimatické změny na chvíli dostaly na vrchol zájmů českých voličů" a že by tam normálně byly už dlouho, kdyby si "populisté, extremisté, ale i některé koaliční strany neudělaly z popírání dopadů klimatických změn" ideologii.

"Doufejme, že Fialovo probuzení vydrží a nezmizí s uhašením posledních plamenů v Českém Švýcarsku. Fosilního pokrytectví už bylo příliš mnoho," dodal Paták.  

Za čtvrté je také třeba využít příležitosti, kterou nabízí Green Deal  EU, a odklonit Česko od starého modelu rozvoje založeného na energeticky náročném těžkém průmyslu - zejména na automobilech s benzinovými motory - a přilákat zahraniční investice prostřednictvím nízkých mezd a daní a štědrých pobídek.

V uplynulých 25 letech tento model pomohl zemi přiblížit se průměrnému HDP na obyvatele v EU na bázi kupní síly, ale nyní se konvergence prakticky zastavila a ve skutečnosti se kvůli korunové krizi vrátila zpět. Procentuální podíl HDP na obyvatele (podle standardu kupní síly) Česka na průměru EU klesl z 93 % v roce 2020 na 91 % v loňském roce.

Starý model dosáhl svých limitů a nyní je ohrožen rostoucími cenami energií, změnou klimatu, konkurencí ze strany levnějších rozvojových zemí a také automatizací a digitální revolucí - v indexu digitální ekonomiky a společnosti EU se Česko nachází hluboko pod průměrem EU.

Země se musí více zaměřit na odvětví s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou zelené technologie a řešení pro e-mobilitu. Dosud však politici této myšlence věnovali pouze slovní podporu. Vládní cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie a snižování emisí skleníkových plynů jsou pravidelně kritizovány EU jako nedostatečně ambiciozní. Také pobídky pro investice do zelené energie a elektromobilů jsou ve srovnání s průměrem EU velmi nízké.

Zdá se, že Fialova ODS má v této otázce ideologický blok, který pramení z přetrvávajícího vlivu jejího zakladatele Václava Klause, který se následně projevil jako popírač změny klimatu a nyní otevřeně podporuje německou neofašistickou Alternative für Deutschland. Čeští europoslanci Alexandr Vondra a Jan Zahradil - kteří se postavili proti rozhodnutí  EU ukončit do roku 2035 prodej nových automobilů se spalovacími motory - často papouškují Klausovy výroky, stejně jako poslanci ODS a sám Fiala.

Postoj strany je také důsledkem jejích vazeb na energetické oligarchy v zemi, notabene Daniela Křetínského, majitele EPH, a Pavla Tykače, majitele Sev.en Energy.  EPH je nyní v zemi jedničkou  v energetice díky svým zahraničním investicím - zejména  díky dovozu ruského plynu - a Křetinský má také významnou mediální moc, zejména díky vlastnictví nejprodávanějšího deníku Blesk.

Bývalý premiér za ODS Mirek Topolánek, který byl svržen kvůli korupčnímu skandálu, se rychle přesunul z úřadu předsedy vlády, kde sledoval politiku výhodnou pro oligarchy, do skutečné práce pro Křetinského. Topolánek se často zaměřuje na EU a její zelenou politiku, přičemž EU označuje za "zelený Taliban".

EPH a Tykačova společnost Sev-en Energy chtějí pomalu přejít na uhlíkově neutrální budoucnost, přičemž EPH si jako cíl pro dosažení uhlíkové neutrality stanovil až rok 2050, zatímco Sev-en Energy se k žádnému datu zatím nezavázala. Tykač v poslední době několikrát vystoupil v médiích s tvrzením, že pokud Česko omezí svou závislost na ruských dodávkách energie, povede to k dramatickému poklesu životní úrovně a lidovým nepokojům, které v zemi dosud neměly obdoby.

Selhání české vlády je však mnohem širší než jen ODS, neboť vlády sociálních demokratů (ČSSD) a Babišova populistického ANO nadále hájí těžký průmysl, včetně uhelných dolů a uhelných elektráren, zatímco zelenou energii či e-mobilitu pobízejí jen okrajově. Jako premiér se Babiš snažil zablokovat cíl EU, kterým je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, a ve volební kampani útočil na to, co nazýval "zeleným šílenstvím", které EU zemi vnucuje.

Republika ČEZ


Tento konsenzus napříč stranami ztělesňuje způsob, jakým ČEZ, energetická společnost ve většinovém vlastnictví státu, zůstává tak dominantní při formování energetické politiky země.  

Česko si nedávno vylepšilo svůj zelený kredit zveřejněním své Vize 2030, podle níž se společnost plánuje stát do roku 2040 uhlíkově neutrální. Jejím cílem je snížit podíl výroby elektřiny z uhlí z 39 % v roce 2019 na 25 % do roku 2025 a na 12,5 % do roku 2030, a to částečně výstavbou 1,5 GW obnovitelných zdrojů energie do roku 2025 a 6 GW OZE do roku 2030. Nadále se však zaměřuje na jadernou energetiku a zejména na rozšíření Dukovan.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš zůstává ve funkci od roku 2011, přes vlády vedené ODS, ČSSD, ANO a poté opět ODS, navzdory řadě skandálů i výhrůžkám politických lídrů, že ho po získání moci odstraní. Údajně má podporu současného prezidenta Miloše Zemana (bývalého lídra ČSSD) i Klause, svého předchůdce z ODS.

V minulosti se hovořilo o tom, že ČEZ byl také využíván jako zdroj peněz pro  ČSSD i ODS, což ČEZ vždy popíral.


České vlády nadále brání silnou pozici ČEZ na trhu proti kontrolám EU - nyní čelí nové výzvě Bruselu kvůli financování masivní investice v Dukovanech - zatímco zprávy médií o důvěrných obchodech s Křetínského a Tykačovými energetickými společnostmi nebyly českým úřadem pro hospodářskou soutěž řádně prošetřeny.

"Pokud jsme po nástupu nového kabinetu očekávali, že dojde k prolomení vlivu, který vedení ČEZu na rozhodování státu mělo a který byl živen po dlouhá léta, pak jsme se prostě mýlili," řekl bne Intellinews Edvard Sequens, hlavní ekonomický analytik ekologické nevládní organizace Calla, a dodal, že tento vliv je možná ještě větší než kdykoli předtím.

"Vidíme to i nyní, kdy stát poskytl ČEZu exkluzivní úvěr ve výši 74 miliard korun na zajištění obchodování ČEZu s elektřinou s pouhým 3% úrokem a v případě investice do nového jaderného reaktoru půjde o další úvěr ve výši více než 200 miliard korun."

Navzdory předchozí kritice nová vláda vedená ODS následovala svou předchůdkyni a podpořila plán společnosti postavit nové bloky v Dukovanech, a to formou znárodnění jaderné divize - minoritní akcionáři by totiž pravděpodobně zažalovali ČEZ za investici do tak nákladného a finančně rizikového projektu.

Zdá se, že česká vláda je ještě daleko od upřesnění svých plánů, ale pokud bude postupovat podle předchozích kroků, pravděpodobně zvolí variantu, kterou sestaví samo vedení ČEZ. Případný odkup jaderné divize, stejně jako investice do Dukovan, samozřejmě vládě velmi ztíží snižování rozpočtového deficitu, natož aby nabídla snížení daní, o kterém ODS stále sní.

Stejně tak se zdá, že vedení ČEZ vyhrává své tažení proti zvláštní mimořádné dani pro energetiku, která by měla zaplatit systém kompenzací pro zákazníky za prudký růst cen. Místo toho ČEZ nabízí výplatu superdividendy ze svých nárazových zisků, což by také pohodlně zvýšilo cenu akcií a výplatu prémií  managementu.

Česká vláda bude muset čelit ČEZu a energetickým oligarchům v zemi, pokud chce mít nějakou šanci splnit úkoly, jako je snížení závislosti země na ruské energii, zmírnění krize životních nákladů, udržení rozpočtového deficitu pod kontrolou a také dlouhodobé úkoly, jako je boj proti změně klimatu a přechod na nový model udržitelného růstu.
 

-1
Vytisknout
4547

Diskuse

Obsah vydání | 16. 8. 2022