Ruská agrese na Ukrajině: Ukrajina dostala ze Západu jen 10 procent zbraní, o něž žádá

15. 6. 2022

čas čtení 9 minut
 - Míra zkázy, kterou jsem viděla v Žytomyru, byla nepředstavitelná. Válka má zdrcující dopad na životy dětí. Žádné dítě nesmí vidět nebo zažívat takovéto utrpení, píše Afshan Khan, regionální ředitelka Dětského fondu OSN (Unicef) pro Evropu a Střední Asii.


- Ukrajinská náměstkyně  ministra obrany  Hanna Maljarová sděluje, že její země obdržela od západních spojenců pouze 10 % zbraní, o které žádá, a varuje, že pokud tyto země nezvýší svou podporu, Ukrajina válku s Ruskem prohraje.

Hanna Maljarová v úterním televizním vystoupení zopakovala prosbu, kterou pravidelně vyslovuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij, aby USA, Velká Británie, evropští a další světoví spojenci poslali více vojenské pomoci.

"Z toho, co jsme řekli, že potřebujeme, jsme dostali asi 10 %. Bez ohledu na to, jak moc se Ukrajina snaží, bez ohledu na to, jak profesionální je naše armáda, bez pomoci západních partnerů nebudeme schopni tuto válku vyhrát."

Maljarová řekla, že pro tyto dodávky je třeba stanovit "jasný časový rámec", protože každé zpoždění znamená riziko, že další území padne do ruských rukou:

"Musíme znát jasné termíny, protože každý den zpoždění znamená, že jde o životy ukrajinských vojáků a civilistů. Nemůžeme čekat příliš dlouho, protože situace je velmi složitá."

Zelenskij označil postup Ruska v donbaské oblasti za "děsivý" a obává se, že ruské jednotky jsou připraveny ovládnout celou Luhanskou oblast.

Již dříve znovu apeloval na poskytnutí těžkých zbraní ze Západu a kritizoval "zdrženlivé chování" některých evropských představitelů, které podle něj "velmi zpomalilo dodávky zbraní".

V rozhovoru s dánskými novináři během online brífinku řekl:

"Jsem vděčný za to, co přichází, ale musí to přijít rychleji. Rusko má stokrát více vybavení a zbraní. Pokud nedojde ke zrychlení dodávek zbraní, nastane stagnace... lidé budou dál umírat. Pokud dostaneme zbraně, budeme postupovat vpřed."

- Zelenskij: Ztráty na Donbasu jsou "bolestivé"

Volodymyr Zelenskij v úterý přiznal že jeho síly utrpěly "bolestivé ztráty" při obraně Donbasu před prudkým ruským náporem, a varoval, že jejich úspěch či neúspěch rozhodne o průběhu války.

Řekl to v nočním projevu ukrajinského prezidenta k národu, v němž uvedl, že boje o kontrolu nad východními dvojměstími Severodoněck a Lysyčansk jsou obzvláště intenzivní:

"Nejzuřivější boje se stejně jako dříve odehrávají v Severodoněcku a dalších okolních městech a obcích. Ztráty jsou bohužel bolestivé. Musíme se však držet pevně. Vydržet v Donbasu je klíčové. Donbas je klíčem k rozhodnutí, kdo bude v příštích týdnech dominovat. Čím více ztrát tam nepřítel utrpí, tím méně sil bude mít na pokračování své agrese."

Ruské síly postoupily v Donbasu a kontrolují většinu Luhanské oblasti a zatlačují ukrajinské obránce v Severodoněcku, největším luhanském městě, které je stále pod ukrajinskou kontrolou.

Podle analytiků by dobytí těchto dvojměstí umožnilo Rusku zaměřit se na Slavjansk dále na západě Doněcké oblasti.

Boje zuří také u druhého největšího ukrajinského města Charkiva a Chersonu na jihu, uvedl Zelenskij, přičemž "bolestivější" ztráty jsou v severovýchodní Charkivské oblasti:

"V Charkivské oblasti pokračují boje a my musíme i nadále tvrdě bojovat za plnou bezpečnost. Pokračujeme v tlaku na nepřítele na jihu. Naším klíčovým cílem je osvobodit Cherson."

Ukrajinský prezident podle agentur AFP a Reuters zopakoval svou žádost, aby Západ poslal moderní protiraketové zbraně, a prohlásil, že pro partnerské země nemůže existovat "žádné ospravedlnění" pro otálení.

- Představitelé sedmi evropských členů NATO v úterý přislíbili podporu žádostem Švédska a Finska o vstup do aliance. Tajemník Jens Stoltenberg vyzval všechny země, aby zvýšily vojenskou pomoc Ukrajině.

Jednání se zúčastnili také rumunský prezident a premiéři Belgie, Polska, Portugalska a Lotyšska, uvedla agentura Associated Press.

Stoltenberg na tiskové konferenci po skončení summitu uvedl, že Ukrajina zoufale potřebuje těžké zbraně a munici, a vyzval členy NATO, aby přispěli:

"Ano, Ukrajina by měla mít více těžkých zbraní, protože je na nich naprosto závislá, aby se mohla postavit brutální ruské invazi."

Stoltenberg uvedl, že členové NATO se znovu sejdou ve středu v Bruselu k dalším jednáním.

Uvedl také, že aliance musí brát vážně obavy Turecka z toho, že Švédsko a Finsko nedělají dost pro potlačení teroristů, kteří podle něj využívají tyto země jako útočiště.

- Organizace spojených národů znovu varuje před nucenými adopcemi ukrajinských dětí v Rusku, kam jich byly od únorové invaze Moskvy údajně přemístěny tisíce.

"Opakovaně upozorňujeme, a to i Ruskou federaci, že k adopcím by nikdy nemělo docházet během mimořádných událostí nebo bezprostředně po nich," řekla podle agentury AFP novinářům Afshan Khan, regionální ředitelka Dětského fondu OSN (Unicef) pro Evropu a Střední Asii.

U těchto dětí nelze předpokládat, že jsou sirotky, a "jakékoli rozhodnutí o přesunu jakéhokoli dítěte musí být podloženo jeho nejlepším zájmem a jakýkoli přesun musí být dobrovolný. Rodiče musí poskytnout informovaný souhlas," uvedla činitelka, která se právě vrátila z návštěvy Ukrajiny.

"Pokud jde o děti, které byly poslány do Ruska, úzce spolupracujeme s ombudsmany a sítěmi, abychom zjistili, jak nejlépe tyto případy zdokumentovat," řekla Khan a dodala, že v současné době není k těmto dětem žádný přístup.

OSN v březnu vyjádřila obavy z rizika nucených adopcí ukrajinských dětí, zejména asi 91 000 dětí, které na začátku války žily v ústavech nebo internátních školách.

- Znepokojení spojenci vězněného ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného uvádějí, že byl převezen do trestanecké kolonie "s přísným režimem".

Olga Michajlovová, právnička 46letého  kritika války Kremlu na Ukrajině, uvedla, že jí úředníci sdělili, že byl převezen z vazební věznice v Pokrově východně od Moskvy do kolonie s mnohem tvrdším režimem na jiném místě. Úředníci však odmítli sdělit kam.

Navalného mluvčí Kira Jarmyšová na Twitteru uvedla, že se obává o jeho bezpečnost.

"Problém s jeho převozem do jiné kolonie není jen v tom, že kolonie s vysokým stupněm zabezpečení je mnohem děsivější," napsala. "Dokud nevíme, kde Alexej je, je v systému, který se ho už pokusil zabít, takže naším hlavním úkolem je teď co nejdříve ho najít."

USA vyzvaly Rusko, aby Navalnému umožnilo přístup k právníkům a lékařské péči, a odsoudily "politicky motivované" akce proti němu.

Rusko "bude mezinárodním společenstvím pohnáno k odpovědnosti, pokud pana Navalného cokoli postihne," řekl novinářům ve Washingtonu mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price.

- Rusko zakázalo 29 pracovníkům britských médií, včetně pěti novinářů Guardianu, vstup do země, uvedlo jeho ministerstvo zahraničí.


- Vladimir Putin chce pravděpodobně stále ovládnout velkou část, ne-li celou Ukrajinu, ale musel zúžit své taktické cíle ve válce, uvedl náměstek ministra obrany USA.


Colin Kahl uvedl: "V současné době je na Ukrajině mnoho vojáků:

    Stále si myslím, že má v plánu ovládnout značnou část Ukrajiny, ne-li celou zemi. Přesto si nemyslím, že může těchto cílů dosáhnout.

    Může tu a tam dosáhnout taktických zisků. Ukrajinci se zatím drží. Nemyslím si, že Rusové mají kapacitu dosáhnout těch grandiózních cílů."

- Rusko omezí veřejný přístup k některým vládním údajům, aby ochránilo zemi před dalšími sankcemi, uvedlo ministerstvo financí.

V prohlášení ministerstvo uvedlo, že v reakci na "negativní důsledky" sankcí na ruskou ekonomiku částečně omezí informace o rozpočtových výdajích, které zveřejňuje.

Díky vysokým cenám energií pro ruský vývoz životně důležité ropy a plynu dosáhl rozpočtový přebytek země za prvních pět měsíců roku 1,49 bilionu rublů (21 miliard Kč), jak ukázaly údaje ministerstva financí.

- Německo v rámci snah o zpřístupnění sankcí proti Rusku zřídí národní registr majetku, na který se vztahují sankce nebo který má nejasný původ.

- Ukrajina bude muset výrazně omezit veřejné výdaje, pokud nepřijde další vnější finanční pomoc, protože rozpočtové příjmy země pokrývají méně než polovinu výdajů po ruské invazi.

Řekl to šéf finančního výboru ukrajinského parlamentu Danylo Hetmancev:

"Musíme si měsíčně půjčovat 5 miliard dolarů. Pokud je nedostaneme, budeme muset omezit výdaje.

Uvedl, že vláda v květnu vybrala na daních 101 miliard hřiven, ale musela vynaložit 250 miliard hřiven na financování armády a podporu lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy nebo jejichž domovy byly zničeny.

- Ruská invaze na Ukrajinu způsobí celosvětový nedostatek pšenice po dobu nejméně tří sezón, protože zadrží velkou část ukrajinské úrody na trzích, což vyžene ceny na rekordní úroveň.

 

0
Vytisknout
6058

Diskuse

Obsah vydání | 21. 6. 2022