Británie posílá Juliana Assange na americkou gilotinu

17. 6. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 11 minut
 
Britská ministryně vnitra Priti Patelová schválila vydání spoluzakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange do USA. Tato organizace se  okamžitě odvolala k britskému Nejvyššímu soudu.

Případ přešel na ministryni vnitra minulý měsíc poté, co Nejvyšší soud rozhodl, že neexistují žádné právní problémy ohledně ujištění poskytnutých americkými úřady o tom, jak bude s Assangem pravděpodobně zacházeno.



Zatímco Patelová dal zelenou, WikiLeaks okamžitě vydaly prohlášení, že se protijejímu  rozhodnutí odvolá.

Nejvyšší soud Spojeného království zamítl odvolání Juliana Assange proti jeho vydání do USA kvůli obvinění ze špionáže. Americké úřady chtějí tohoto  australského novináře  stíhat od roku 2010, kdy zveřejnil vojenské úniky informací o pochybeních amerických sil v Iráku a Afghánistánu, které poskytla whistleblowerka Chelsea Manningová. Assange se snažil vydání do Ameriky vyhnout s argumentem, že by mu hrozilo kruté zacházení a již dříve vynesený rozsudek bez reálných šancí na spravedlivý proces. Jeho manželka Stella uvedla, že jí manžel nedávno řekl, že v případě deportace Assange plánuje sebevraždu.

Soud rozhodl, že   "v USA s ním bude zacházeno odpovídajícím způsobem, a to i s ohledem na jeho zdraví" - uvádí se v soudním dokumentu. Soud rozhodl, že vydání Assange by nebylo represivní, nespravedlivé ani by nebylo zneužitím procesu, a v pátek schválil příkaz k jeho vydání - který okamžitě podepsala Priti Patelová, britská ministryně vnitra. Assangeovi bude hrozit trest 175 let vězení.

Assange strávil sedm let na ekvádorském velvyslanectví v Londýně poté, co porušil podmínky kauce, Vyhnul se tím deportaci do Švédska, kde čelil obvinění ze sexuálního napadení, které bylo v roce 2019 staženo. V témže roce Ekvádor po politickém tlaku Londýna i Washingtonu Assangeovi azyl odebral. Po opuštění velvyslanectví v dubnu 2019 byl Assange zatčen britskou policií za porušení podmínek kauce.  Poslední tři roky strávil Assange v přísně střeženém vězení Belmarsh. V lednu loňského roku westminsterský magistrátní soud zamítl Assangeovo vydání s odůvodněním, že hrozí nebezpečí jeho sebevraždy. V dubnu letošního roku však Nejvyšší soud Spojeného království vydal příkaz k jeho vydání do USA.

Pokud jeho právníci s odvoláním proti tomuto rozhodnutí neuspějí, bude Assange letecky přepraven do Washingtonu. "Je to temný den pro svobodu tisku a pro britskou demokracii," uvedly WikiLeaks v prohlášení zveřejněném na Twitteru. "Každý, komu záleží na svobodě projevu, by se měl hluboce stydět za to, že britská ministryně vnitra schválila vydání Juliana Assange do Spojených států, do země, která zosnovala jeho vraždu," pokračovalo prohlášení s odkazem na loňský článek Yahoo News, podle kterého CIA v roce 2017 v Londýně jednala o plánu Assange unést nebo zabít. (https://news.yahoo.com/kidnapping-assassination-and-a-london-shoot-out-inside-the-ci-as-secret-war-plans-against-wiki-leaks-090057786.html)

Generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardová v prohlášení vyjádřila nad rozhodnutím anglického soudu politování: "Povolení vydání Juliana Assange do Spojených států ho vystavuje velkému riziku a vysílá 'mrazivý vzkaz' novinářům po celém světě," uvedla. "Diplomatická ujištění Spojených států, že Assange nebude vystaven samovazbě, nelze brát vážně vzhledem k historii" v zemi, dodala.

V souvislosti s Assangeovým případem neexistuje žádná fair play. Přestože jednají proti někomu, kdo se údajně dopustil trestného činu špionáže, americká i britská vláda proti Assangeovi a jeho týmu používají špionáž. Je to čiré pokrytectví a zneužití moci. Právnička Jennifer Robinsonová, která je součástí právního týmu WikiLeaks, dosáhla začátkem tohoto měsíce dohody  s britskou vládou poté, co ta  přiznala, že ji   špehovala a sdílela o ní informace se Spojenými státy. Robinsonová podala žalobu na britskou vládu v roce 2016. Posuzoval ji Evropský soud pro lidská práva. Soudní spor vyhrála.

Zde je chronologie Assangeova případu:

2010

Srpen: Na Assange je vydán zatykač kvůli dvěma samostatným obviněním - jednomu ze znásilnění a druhému ze sexuálního obtěžování - poté, co navštívil Švédsko na přednáškové cestě. Je vyslýchán policií ve Stockholmu a obvinění popírá.

Listopad: Stockholmský okresní soud schvaluje žádost o zadržení zakladatele WikiLeaks k výslechu pro podezření ze znásilnění, sexuálního obtěžování a nezákonného nátlaku. Švédská policie vydává prostřednictvím Interpolu mezinárodní zatykač.

Prosinec: Assange se dostavil na londýnskou policii a byl vzat do vazby. Později je u Vrchního soudu v Londýně podmínečně propuštěn na kauci poté, co jeho příznivci nabídnou 240 000 liber v hotovosti a záruku. Americký prezident Donald Trump požaduje pro Assange trest smrti.


2011

Únor: Soudce Howard Riddle rozhoduje, že má být  Assange vydán do Švédska.

Listopad: Assange prohrává odvolání proti tomuto rozhodnutí u Vrchního soudu.

2012

Květen: Nejvyšší soud Spojeného království potvrzuje rozhodnutí Vrchního soudu.

19. června: Assange vstupuje na ekvádorské velvyslanectví v Londýně a žádá o politický azyl. O den později Scotland Yard potvrzuje, že bude zatčen za porušení podmínek kauce.

2013

Červen: Assange prohlašuje, že ambasádu neopustí ani v případě, že budou stažena obvinění z pohlavního zneužívání, protože se obává, že se připravuje jeho vydání do USA.

2014

Červenec: Assange prohrává soudní spor o zrušení zatykače vydaného ve Švédsku.

2015

13. srpna: Švédští prokurátoři zastavují vyšetřování některých sexuálních obvinění proti Assangeovi kvůli promlčení. Vyšetřování podezření ze znásilnění zůstává aktivní.

12. října: Metropolitní policie ukončuje 24hodinovou ostrahu před ekvádorským velvyslanectvím. Je tak ukončena tříletá policejní operace, která podle odhadů stála více než 12 milionů liber.

2016

16. září:
Švédský odvolací soud zamítá Assangeovu žádost o zrušení zatykače na sexuální obtěžování.

Říjen: WikiLeaks zveřejňuje e-maily Demokratického národního výboru v politický prospěch Donalda Trumpa, který během své kampaně poznamenává: "Miluji WikiLeaks."

14. listopadu: Assange je dva dny vyslýchán na ekvádorském velvyslanectví za přítomnosti zástupkyně švédského státního zástupce Ingrid Isgrenové a policejní inspektorky Cecilie Redellové.

2017

17. ledna: Rozhodnutí Baracka Obamy propustit z vězení Chelsea Manningovou vyvolává spekulace o možném Assangeově propuštění.

21. dubna: Americký generální prokurátor Jeff Sessions prohlašuje, že Assangeovo zatčení je pro USA "prioritou".

19. května:
Ředitel švédského státního zastupitelství zastavuje vyšetřování Assangeova  obvinění ze sexuálního zneužívání

15. srpna:
Assangeovi je údajně nabídnuta dohoda, že se vyhne vydání výměnou za odhalení zdroje hacknutých e-mailů Demokratické strany, aby se ukončily spekulace o zapojení Ruska.

Prosinec: Tvrdí se, že nejmenované osoby z USA, které platily dodavateli bezpečnostních služeb za odposlouchávání Assangeho na ekvádorském velvyslanectví, projednávaly plán na jeho únos nebo otrávení.

2018


27. září:
Assange odstupuje z funkce šéfredaktora WikiLeaks.

2019

10. ledna: V obavách, že je Assange "stále vážněji ohrožen", je založen fond na jeho právní obranu.

23. ledna: Assangeovi právníci prohlašují, že podnikají kroky, jejichž cílem je přimět Trumpovu administrativu, aby zveřejnila obvinění, která proti němu "tajně vznesla".

Březen: Chelsea Manningová je znovu uvězněna za to, že odmítla vypovídat před velkou porotou vyšetřující WikiLeaks.

11. dubna: Assange je zatčen poté, co mu ekvádorská vláda odejme azyl a obviní ho z "opakovaného porušování" "mezinárodních úmluv a protokolů o každodenním životě". Je shledán vinným z porušení zákona o kauci a umístěn do vazby ve věznici Belmarsh.

1. května: Assange je odsouzen soudem Southwark Crown Court k 50 týdnům odnětí svobody. Po odpykání trestu odnětí svobody je od září nadále držen ve vyšetřovací vazbě v Belmarsh.

19. května: Švédské úřady obnovují vyšetřování údajného znásilnění.

19. listopadu: Vyšetřování údajného znásilnění je zastaveno.

2020

13. ledna: Assange se objevuje u westminsterského magistrátního soudu a podporují ho desítky příznivců včetně rapperky MIA.

24. února: Assange čelí u korunního soudu ve Woolwichi slyšení o vydání, kde jeho obhájci tvrdí, že kvůli smlouvě o vydávání z roku 2003 nemůže být legálně vydán do USA za "politické trestné činy".

25. března: Assange se prostřednictvím videolinky dostavuje k westminsterskému magistrátnímu soudu, kde je v souvislosti s koronavirovou krizí odmítnuta jeho kauce.

11. dubna:
Stella Morisová, Assangeova partnerka, která mu porodila dvě děti v době, kdy žil na ekvádorském velvyslanectví, žádá o jeho propuštění v obavách o jeho zdraví.

24. června: Americké ministerstvo spravedlnosti vydává aktualizované obvinění v 18 bodech kvůli údajné Assangeově roli v "jednom z největších vyzrazení utajovaných informací v historii Spojených států".

7. září: U Old Bailey pokračuje slyšení o Assangeově vydání.

2021


4. ledna: Soudce u Old Bailey rozhoduje, že Assange nemůže být vydán do Spojených států.

6. ledna: U westminsterského magistrátního soudu je odmítnuta Assangeovi kauce. Americká vláda se odvolává proti rozhodnutí o zablokování jeho vydání.

11. srpna: Vrchní soud povoluje vládě USA rozšířit základ svého odvolání proti rozhodnutí soudce o nevydání Assange.

10. prosince: Vláda USA vyhrává u Nejvyššího soudu svůj návrh na zrušení rozhodnutí  o nevydání Assange.

14. prosince:
Místopředseda australské vlády Barnaby Joyce vystupuje s prohlášením, že Assange by neměl být vydán, ale měl by být zadržen v Británii a souzen tam, nebo vrácen do své vlasti.

2022

24. ledna: Assange vyhrává první fázi svého odvolání u Nejvyššího soudu proti rozhodnutí o jeho vydání do USA.

14. března: Assangeovi je zamítnuto povolení odvolat se proti rozhodnutí Vrchního soudu z prosince 2021 o jeho vydání do USA, což potvrzuje Nejvyšší soud.

23. března: Assange si bere Stellu Morisovou ve věznici Belmarsh při soukromém obřadu se šesti hosty včetně dvou malých synů páru a Assangeova otce Johna Shiptona.

20. dubna: Westminsterský magistrátní soud formálně vydává příkaz k vydání.

17. června: Patelová podepisuje příkaz k deportaci. 

1
Vytisknout
2281

Diskuse

Obsah vydání | 23. 6. 2022