Konspirace, národnostní mýty a násilí

25. 3. 2021 / Albín Sybera

čas čtení 5 minut

Konspirační teorie se šíří rychleji, když je známé osobnosti replikují ve veřejném diskursu. Profesor sociologie z University College v irském Dublinu Siniša Malešević si všímá, že v druhé polovině 80. let a na začátku 90. let předcházelo krvavému rozpadu bývalé Jugoslávie masivní šíření konspiračních teorií.

Malešević se tématu věnuje ve svém příspěvku Nationalist Conspiracies [Nacionalistické konspirace] pro skupinový blog The Disorder of Things, kam přispívají akademici z převážně evropských a severoamerických univerzit. V eseji Malešević poznamenává, že šíření konspirací je jeden ze značných kontrastů v jugoslávské populaci, která v pozdních 70. letech a na začátku 80. let byla vůči konspiračním teoriím v podstatě indiferentní. Rozdíl o deset let později spočíval zejména v tom, jak se konspirační teorie dostaly do veřejné sféry prostřednictvím politiků, náboženských vůdců a v neposlední řadě demonstrací. Tím se také dostaly i do soukromé sféry a staly se tématem v dennodenním životě rodin a jednotlivců.

Maleševićův text srovnává šíření konspirací před rozpadem Jugoslávie zejména s jejich šířením mezi stoupenci brexitu a populismu v anglosaských zemích. Autor cituje zajímavou statistiku z International YouGov Poll o tom, že téměř 50 procent příznivců brexitu bylo přesvědčeno, že vláda před nimi tají informace o imigraci, a také uvěřilo tvrzením o plánech učinit z Británie zemi s muslimskou většinou. Jenom krátce pro srovnání: na přelomu 80. a 90. let měl mít údajně za cíl rozvrátit Jugoslávii Vatikán, Svobodní zednáři, židovská lobby, CIA, islámské státy usilující o propojení muslimské populace či Německo usilující o vybudování čtvrté říše.  

Poznatky Maleševićova textu jsou neméně zajímavé i v souvislosti s proticovidovými demonstracemi v Česku. Například na lednové demonstraci na Staroměstském náměstí byla k vidění sbírka transparentů s odkazy na konspirace o pandemii a údajné spiknutí elit snažících se pomocí pandemie dosáhnout naprosté kontroly nad obyvatelstvem. Dojem autenticity protestu pomáhala dotvářet přítomnost některých bývalých politiků a mluvčích v čele s bývalým prezidentem Václavem Klausem, který se na kritiku „diktátu“ vládních opatření zamezujících šíření viru zaměřuje dlouhodobě v rámci svého institutu. Četná prohlášení z demonstrace, která přetiskly klíčové české servery, obsahovala výzvu k občanským nepokojům v zájmu zachování svobody či výzvu proti vakcinaci české populace.

Výsledkem přítomnosti veřejně známých osobností na proticovidových demonstracích je, že se konspirace a teorie o spiknutí pod zástěrkou pandemie dostávají více do veřejného diskursu. Ještě předtím, než na letošních demonstracích vystoupili bývalí politici a umělci, jako je Daniel Landa, tak o ztrátě osobních svobod v souvislosti s pandemií vydala singl Ilona Csáková. Nadto také na svém facebookovém profilu varovala před vakcinací. O všech těchto událostech pochopitelně informují i seriózní média. Ačkoliv tak často činí v odpovídajícím kontextu a upozorňují na lži a nepravdy, přesto dochází k jevu, o kterém píše Malešević – konspirace se dostávají do veřejné sféry.

Samostatnou kapitolou pak je míra, do jaké se konspirace o pandemii jako zámince k ovládnutí světa shodují s dlouhodobějšími narativy klíčových dezinformačních webů. Například z pravidelných analýz platformy Čeští elfové vyplývá, že nejčastějším tématem dezinformačních webů v českém kyberprostoru v měsíci lednu bylo zpochybňování účinnosti západních vakcín, dále kritika vládních opatření v souvislosti s covidem-19 a kritika EU jako neefektivní organizace, která je zaujatá proti Rusku. Ve svých statistikách lednová analýza uvádí 1208 textů šířících konspirace v souvislosti s covidem-19 a připomíná, že velká část konspirací má svůj původ na české mutaci ruského propagandistického webu Sputniknews. Protikoronavirová opatření jsou zde vyobrazována jako záminka k útisku obyvatelstva a omezování svobody. Ti, kdo se proti opatřením staví, jsou pak vyobrazování jako vlastenci bránící svou domovinu.

Pozoruhodným je samozřejmě i způsob, jakým je v konspiracích šířených českým kyberprostorem vyobrazována česká identita. Ta je často skloňována ve vztahu k „utlačovatelské“ EU a zobrazována tak, jako by byla v ohrožení ze strany unijních národů, zejména pak ze strany Německa. V případě Německa pak je evokována role této země ve druhé světové válce, případně nároky německo-českých obyvatel, násilně odsunutých z poválečného Československa, na zabavený majetek. Na samotných demonstracích v lednu pak byly k vidění české vlajky a apel na národnostní zájmy zazníval i při vystoupení prominentních účastníků demonstrací.   

Je znepokojující vidět, jak mnoho z těchto jevů, šíření konspirací, národnostní mýty a údajné ohrožení národa nalezneme i v textu Siniši Maleševiće věnujícího se srovnání s obdobím před rozpadem Jugoslávie. Velmi podobně byly jednotlivé národnosti bývalé Jugoslávie vyzývány, aby bránily mýtickou vlast proti imaginárnímu nebezpečí zvenčí, ať už se jednalo o Srbsko anebo Chorvatsko.  


Text vyšel jako součást výstupů projektu

#Strážci #Guardians #GuardiansCZ

0
Vytisknout
4023

Diskuse

Obsah vydání | 30. 3. 2021