Památky po "našich Němcích"

26. 3. 2021 / František Řezáč

čas čtení 3 minuty
V Zápisníku napsal kdysi F.X. Šalda rozhořčený článek o střelbě do stávkujících ve Frývaldově. Freiwaldau, dnes Jeseníku. Užil tam výrazu "naši" Němci a stěžoval si, že se k nim ČSR chová dost macešsky.

Šalda byl rodák z Liberce, německy Reichenbergu.

Na serveru iDNES.cz visí článek, který nadšeně líčí nádheru starého Liberce a jeho staveb.

O "našich" Němcích, kteří to financovali a stavěli ani píp. Škoda, zasloužili by si to.

Podobnou ulici, která je tam na fotce, jsem viděl v Dessau na Labi, kde nám místní ukazovali ulice ze třicátých let, které už měly za stromy alejí široké pruhy pro jízdní kola.

 

Mezi těmi Němci, kteří tyhle věci stavěli, byli i Židé i antifašisté, takže by bylo vhodné to zmínit. JIstě tomu tak bylo v Liberci i jinde. V Chebu je pamětní deska na domě, kde sídlil místní výbor německé sociální demokracie, který Henleinovci přepadli a střílelo se tam. DSAP,

Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei, vedená tehdy soudruhem Wenzelem Jakschem, původem zedníkem z Horní Stropnice, měla ozbrojenou organizaci Die republikanische Wehr, jež byla jediná, která bránila po Mnichově republiku se zbraní v ruce, aby mohli ohrožení soudruzi a soudružky utéci do zbytku Československa a pak dále do Švédska a Kanady.

Mnozí jejich potomci tam žijí dodnes. Zúčastnili se stavby silnice Alaska Highway, aby měly USA snazší přístup do provincie ohrožené tehdy.Japonskem. Byli mezi nimi i naši Němci.

V Plzni je tzv. Církevní muzeum, správně Muzeum církevního umění Plzeňské diecéze. Správcem není církev, ale Západočeské muzeum. Stojí za návštěvu.

Plzeňská diecéze se územně rozkládá zhruba na ploše bývalého Západočeského kraje. Ten byl hned za Plzní osídlen německy mluvícím obyvatelstvem.

Kamenouhelný revír kolem Nýřan býval baštou sociálních demokratů a komunistů. Exponáty muzea pocházejí z tohoto našimi Němci osídleného kraje. Byli to poddaní Jejich Císařských Veličenstev, stejně jako Češi.

Pojem "Sudety", který se dnes pro toto území nesprávně užívá, byl zaveden politiky až na konci devatenáctého století.

Tady u nás to bylo a mělo by být i nadále Westböhmen, Západní Čechy, jmenovaly se po nich i noviny tam německy vydávané.

Když pojedete pendolinem z Plzně do Varů nebo Františkových Lázní, uslyšíte lámanou angličtinou či němčinou vyslovované "marianske lazne". Celý svět zná, dokonce z filmů a literatury pěkně znějící název Marienbad, pod nímž ho mniši z Teplé založili.

A v "církevním muzeu" v Plzni jsou popisky jen v češti
ně a agličtině.

Na mé upozornění nechápavé kroucení hlavou. Chtělo by to více úcty k minulým generacím nejen Čechů, ale i našich Němců, kteří tady kdysi žili a pracovali.




Fotka: Autor v krajině s kamarádem na výletě z Mariánských Lázní do Chodové Plané.

2
Vytisknout
6973

Diskuse

Obsah vydání | 30. 3. 2021