Mezitím v Absurdistánu 98:

Finanční skandály, podpora vládní propagandy v médiích, řidiči vládních limuzín a problémy polského vojenského letectva

5. 3. 2019 / Tomasz Oryński

S blížícími se všeobecnými volbami v Polsku se roztrhl pytel finančních skandálů. A zdá se, že korupce na Úřadu finanční kontroly a Kaczyńského pochybné podniky  jsou jen vrcholkem ledovce. Problém silně přeplácených asistentek ředitele Polské národní banky jde také hlouběji, než se dosud odhadovalo: všichni uvažovali o tom, co vlastně v té bance dělá Martyna Wojciechowska: ředitelka oddělení PR odpovědného za komunikaci banky, které nikdy žádnou komunikaci neprovádělo.
Nyní už víme: je odpovědná za poskytování kontraktů na reklamu jiným firmám, zejména jedné - té, která zaměstnává jejího manžela...  Také se ukázalo, že si banka během konference v Davosu najala luxusní vilu (navzdory tomu, že měli ubytování v hotelu) a že ředitel banky cestuje vrtulníkem.  

Ukázalo se, že skandál s polským Červeným křížem, v Dolním Slezsku je také větší, než se původně odhadovalo. Nejenže aktivisté strany Právo a spravedlnost vydělávali na tom, že prodávali zánovní šatstvo ukradené z darů veřejnosti, ale také zneužili potraviny, věnované Červeným křížem pro chudé lidí, k nakrmení voličů během své volební kampaně. 

Z nejnovějších dat na reklamním trhu také jasně vyplývá, že strana Právo a spravedlnost pumpuje obrovské finanční částky ze státem vlastněných podniků do provládních sdělovacích prostředků. Když byla Kaczyńského strana v opozici, často si stěžovala, že státem ovládané firmy nepodporují pravicová média - což bylo pravda, protože tehdy si státní podniky dávaly pozor, aby si kupovaly reklamu buď v nejčtenějších novinách, anebo ve specializovaných časopisech ve svém oboru, takže jen málo peněz z jejich rozpočtu se vydávalo na pravicová média, která prodávají malý počet výtisků ve srovnání s čelnými polskými periodiky, jako jsou Polityka nebo Gazeta Wyborcza.

Nyní se ukazuje, že celý státní rozpočet na reklamu je nasměrován na tisk, který podporuje stranu Právo a spravedlnost: některá tato periodika zaznamenala nárůst reklamy o 1143 procent  zadávané reklamními agenturami ovládanými státem, což znamená, že dnes pochází 40 procent příjmu těchto vydavatelů z tohoto zdroje (je to asi osmkrát více, než je průměr). Mezitím Polityka a Newsweek, tituly, které si volí více než 50 procent čtenářů, mají jen podíl 0,5 procenta na trhu reklamy zadávané státem ovládanými firmami - není to náhoda, protože oba tyto tituly jsou známy svou ostrou kritikou vlády strany Právo a spravedlnost.

Avšak tento týden jsme alespoň nezaznamenali žádnou nehodu vládních limuzín. Což neznamená, že by se jejich řidiči náhle stali profesionály. Staří profesionální řidiči většinou z vládních služeb odešli, když strana Právo a spravedlnost zrušila předchozí instituci odpovědnou za ochranu čelných politiků - Biuro Ochrony Rządu, Úřad na ochranu vlády - a vytvořila nový jménem Służba Ochrony Państwa - Služba ochrany státu. Ti staří profesionálové odmítli být řízeni diletanty a nechtějí s novou institucí mít cokoliv společného. V důsledku toho, během nedávného íránského summitu v Polsku vyjádřily americké tajné služby otevřeně své zklamání nad nedostatkem profesionalismu svých polských protějšků.   Avšak poslední kapkou, která vyvolala rezignaci šéfa této služby byl nedávný incident,  jehož součástí byl nezkušený řidič, kterého poslali, aby z domova vyzvedl premiéra Morawieckého. Ten řidič omylem zapnul své sirény a modrá světla a vzbudil tak obyvatele celé čtvrti, a pak zpanikařil, protože je neuměl vypnout, a odjel zpět na svou základnu, kde nechal klíče v autě a zamčenému autu zavřel dveře, takže se pak do něho už nedostal.

Prý tento incident nebyl zaznamenán na video, ale tento klip ze starého filmu Leslieho Nielsena dost přesně napodobuje, co se stalo:



Ani v armádě to nejde moc dobře. Když Antoni Macierewicz zrušil dohodu s Francií na nákup vrtulníků pro polské námořnictvo a armádu, přislíbil, že Polsko získá lepší dohodu. K ničemu takovému nedošlo, takže kromě plánované modernizace třicet let starých polských vrtulníků “Sokół”,  se armáda rozhodla vrátit do služby padesát let staré vrtulníky Mi-2, které měly být vyřazeny.

Avšak alespoň oba typy těchto vrtulníků byly vyráběny v Polsku a existuje pro ně dostatečné množství náhradních dílů. Problém se stihačkami je složitější: Polské letectvo, kromě několika stihaček F-16, stále ještě používá mnoho sovětských stihaček MiG-29, protože Sovětský svaz prodal Polsku těsně po pádu komunismu velký počet těchto strojů a polské letectvo se rozhodlo si je ponechat a dokonce koupilo ještě další z Československa a z NDR.

I když jsou to stále pořád skoro nejlepší stihačky na světě, vznikají problémy, protože je téměř nemožné dělat těmto stihačkám technický servis - za poslední dva roky čtyři z nich havarovaly. Loni v létě zahynul jeden pilot, protože náhradní díly vyrobené v polských dílnách nebyly dostatečně kvalitní  a vyhazovací zařízení sedadla selhalo. Poté byla všechna letadla, vyrobená v Sovětském svazu, vyřazena z provozu (včetně Su-22), než se nalezlo řešení. Bohužel není nefunkčnost vyhazovacího zařízení sedadla jediným problémem údržby, protože zrovna jak tohle píšu, další letadlo MiG-29 havarovalo nedaleko Varšavy  (naštěstí v tomto případě vyhazovací mechanismus sedadla fungoval správně).

V polské armádě jsou také další problémy. Jednoho důstojníka obvinily dvě vojačky, že na ně zaútočil a praštil je do obličeje. Ovšem mělo k tomu dojít během výcviku fyzického zápasu a ten důstojník je učitel bojového umění. Ptá se, jak má učit rekruty Krav Maga: to jim má promítat powerpointy? Vojenská prokuratura jeho pochybnosti nesdílí a případ se vyšetřuje.  Důstojník může být odsouzen až na dva měsíce do vězení. Možná je tohle vysvětlením, proč polská armáda odmítá modernizaci? Pokud se dostanete do problémů, když učíte naverbované vojačky Krav Maga, možná je bezpečnější dělat věci podle staré školy a učit jen muže - rekruty jak se bránit, když na ně někdo zaútočí banánem nebo hrstí ostružin?

Odchýlit se od starých norem může dnes znamenat, že se do problémů může dostat skoro každý. Pokud to tedy nezačnete dělat podle vládních rozhodnutí. Katastrofální reforma polského školství, například, vedla k přeplněným školám, přetížení žáků a dvouletému nahromadění množství studentů při zkouškám ke vstupu na střední školu. Rodiče a žáci to nenávidí, a to tak silně, že vznikl trend, kdy tisíce žáků úmyslně u části zkoušky propadnou, aby ji opakovali příští rok. Tím se vyhnou tvrdé konkurenci a tvrdým podmínkám v roce obrovského množství uchazečů o studium na střední škole. Avšak hanba jim, protože, pokud věříme vládě, školská reforma byla samozřejmě obrovským úspěchem.

Ale někteří rodiče se snaží podvrátit školský systém ještě více! V Olsztynu věnovali rodiče knihy školní knihovně - a ukázalo se, že některé tyto knihy šířily děsivým způsobem propagandu LGBT! Mezi darovanými knihami se totiž objevil příběh Sama šneka, který je zmatený, protože ve škole učitele dělí žactvo na kluky a holky, a protože je hlemýžď, jak už to šneci bývají, androgenní, Sam má pocit, že nepatří nikam. Ale to ještě není všechno: kniha je plná takových strašlivých příběhů: jsou tam polyamorní opice, homosexuální čápi, transsexuální ryby a dvojice lesbických veverek, vychovávajících dítě!

Navzdory tomu, že ta kniha byla napsána přesně podle vědeckých poznatků (jedna autorka  je biolog), škola se dostala do problémů, že TAKOVOU knihu dovolila zařadit do školní knihovny. Školní ombudsman do školy poslal více než deset inspekcí: zoufale se snažily najít na provozu tamějšího vyučování něco špatného.

Hledali něco, co by jim umožnilo vyhodit ředitele - vzhledem k tomu, že skandál se šnečí knihou nestačil, protože dosud nebyla do knihovny zařazena. Avšak v malopolském okresu vyhazují ředitele školy za to, že dovolil, aby školu navštívili dobrovolníci z Alžírska  a pohovořili před žactvem o zemi, z které pocházejí. Nejsou to první dobrovolníci, kteří tuto školu navštívili, předtím hostila návštěvníky z Číny a z Indie. Ale zjevně pozvat do školy muslimy, to bylo příliš!! Je to snad náhoda, že krakovská školní ombudsmanka apeluje na děti, aby "si vzaly příklad z krále Jana III. Sobieského" (který zachránil r. 1683 Vídeň před obléháním Osmanskou říší, pozn. TO.) , který dokázal ochránit celou Evropu před islámem!"   Ta ombudsmanka je také známá tím, že obvinila nově zvoleného primátora Varšavy, že "podporuje pedofilii" poté, co ten primátor podepsal deklaraci, že jeho město bude chránit práva lidí LGBT.

Není divu, že učitelé toho mají už dost. Nikdo by nechtěl pracovat za tak strašného dohledu, a už vůbec ne za ty peníze, které za to dostávají.  Jak jsem psal minulý týden,  učitelé jsou připraveni stávkovat, doufají, že donutí vládu, aby zvýšila jejich skandálně nízký plat. Zjevně vláda nechápe jednu věc: jestliže se učitelé nakonec vzdají a odejdou ze škol a budou pracovat kdesi v kanceláři, v supermarketu, anebo emigrují a stanou se stavebníky nebo řidiči nákláďáků (všechny ty profese mají lepší plat než učitel v Polsku) bude to pro ně jednodušší. (Mimochodem, moje vlastní zkušenost: Měl jsem pracovat v Polsku jako učitel fyziky, ale rozhodl jsem se emigrovat do Skotska. V roce 2006 jsem vydělával tolik, kolik je měsíční plat polského učitele, jen ježděním s nákladním automobilem po dobu 15,5 hodin měsíčně! Dnes je to údajně trochu lepší, ale i řidič náklaďáku v Polsku vydělává třikrát tolik než mladý polský učitel).

Avšak i když být učitelem v Polsku nakonec bude znamenat mít slušný plat, rychle se asi z úředníků či řidičů náklaďáků učitelé nenadělají... Zatím strana Právo a spravedlnost nabízí učitelům jen radu zadarmo: "Učitelé nemusejí dodržovat celibát, dostávají přídavky na děti jako všichni ostatní," řekl šéf úřadu prezidenta  a pak to opakoval europoslanec ze strany Právo a spravedlnost.   Je to snad sofistikovaný způsob, jak polským učitelům sdělili, aby šli do prdele?

Zdá se, že to jediné může udělat určitý muž z města Łodź, který zápasí s dlouhodobou nemocí. Sociální služby odmítly uhradit jeho rehabilitaci s tím, že to nemá smysl, protože nikdy už nebude moci pracovat. Když bylo rozhodnuto, že nebude moci pracovat, požádal o invalidní důchod, ale ten mu odmítli s tím, že je pracovat údajně schopen. Doufejme, že jeho příběh skončí lépe než příběh hlavní postavy z britského filmu "I, Daniel Blake"...

Když čelíte státním institucím, občan nemá šanci, a člověk může očekávat, že na něho stát zaútočí v každý okamžik. To se stalo paní Elżbietě Pęciakové, která si r. 2015 koupila za 37 000 zlotých (222 000 Kč) ojetý automobil Škoda. Asi před měsícem jí policie to auto zkonfiskovala,  protože předchozí majitel stále ještě bance, které mu jeho koupi financovala, neuhradil 1500 zlotých. Předchozím majitelem byl nějaký český občan a protože ho exekutoři nemohli najít, rozhodli se auto ukrást nové majitelce. A to všechno navzdory skutečnosti, že i kdyby bylo něco nesprávného na právní situaci toho automobilu v době jeho koupě (a všechna dokumentace je naprosto v pořádku), pokud nedošlo k žádným sporům, po třech letech se majitelka stává právoplatným vlastníkem toho vozu.

Někteří mohou alespoň doufat, že jim pomohou jiné evropské země. To byl případ  Ludmiły Kozłowské, ukrajinské občanky, která měla trvalý pobyt v Polsku. Byla z Polska deportována a dána na černou listinu schengenského prostoru za to, že spolu se svým polským manželem provozovala nevládní organizaci, která otevřeně kritizuje stranu Právo a spravedlnost. Navzdory hysterickým protestům polské diplomacie bylo rozhodnuto, že obvinění proti ní jsou falešná.  Kozłowska právě dostala právo trvalého pobytu v Belgii a její jméno bylo z černé listiny Schengenu odstraněno.

Nejhorší ale je, že moc strany Právo a spravedlnost není podvracena jen zvnějšku. Pátou kolonu naleznete dokonce i propagandistické provládní státní televizi TVP. Johanna Lichocka, bývalá novinářka a poslankyně za stranu Právo a spravedlnost, si stěžovala, že TVP zve do svého vlajkového pořadu "příliš mnoho členů opozice".    Podle ní příliš velké zastoupení opozice znemožňuje, aby tato televize řádně komunikovala to, co chce veřejnosti sdělit vládnoucí strana.

Je to pravda? Někdo dokázal šokující zaujatost televize TVP tím, že označil všechny hosty ze strany Právo a spravedlnost, kteří vystoupili v jejím televizním vysílání letos v únoru. No tak to posuďte sami:


 
1
Vytisknout
5098

Diskuse

Obsah vydání | 8. 3. 2019