Venezuela: Rusko se obává, že Maduro ztrácí kontrolu

8. 2. 2019

Poté, co vyjádřila plnou podporu ohroženému režimu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, začíná Moskva jevit známky pochyb o jeho schopnosti přežít výzvy představované opozicí, napsali Henry Meyer a Ilja Archipov.

Ačkoliv se Moskva své veřejné podpory Madurovi nevzdala, stále ve větší míře uznává, že katastrofální stav ekonomiky likviduje zbylou veřejnou podporu režimu, tvrdí lidé blízcí Kremlu. Současně s tím neochota armády potlačovat vlastní občany omezuje Madurovu schopnost použít sílu k odstranění výzvy jeho vládě, tvrdí obeznámené osoby pod podmínkou anonymity.

"Naneštěstí čas není na Madurově straně," říká Vladimir Džabarov, první místopředseda zahraničního výboru Rady federace. "V situaci zhoršující se ekonomické krize se nálada ve společnosti může rychle obrátit proti němu."

Moskva zůstává opatrná, pokud jde o Madurovy oponenty podporované USA, ale je si vědoma také toho, jak málo pák má na to, aby zachránila klienta, který je příliš hluboko ve finanční nouzi, než aby ho Kreml mohl zachránit, a příliš daleko, než aby Rusko mohlo nasadit významnější vojenskou sílu na jeho ochranu.

Rusko bylo spolu s Čínou po léta hlavním podporovatelem Chávezova/Madurova režimu. Poskytlo od roku 1999 miliardy dolarů v půjčkách a investicích, vesměs od státního ropného gigantu Rosněfť, a snaží se ochránit své zájmy, zatímco americký prezident Donald Trump stupňuje úsilí svrhnout venezuelského lídra zpřísňováním ekonomických sankcí. Moskva vyloučila další poskytování peněz spojenci, který musel restrukturalizovat své minulé dluhy.

Rusko, které je také hlavním vývozcem zbraní do Venezuely, je "velmi, velmi znepokojeno" politickou situací v zemi, prohlásil pro list Kommersant Dmitrij Šugajev, šéf Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci. "Ale nemáme sklon omezit spolupráci."

Posledním varovným znamením pro Kreml bylo uznání lídra Národního shromáždění Juana Guaida coby prozatímního prezidenta ze strany klíčových evropských mocností, poté co Maduro odmítl nové volby. To následovalo po dezerci generála letectva a Madurově neúspěšném pokusu přepravit 20 tun zlatých rezerv za hranice, aby získal tolik potřebnou hotovost.

Ačkoliv níže postavení ruští představitelé venezuelského lídra podpořili, prezident Putin to veřejně neudělal - s výjimkou telefonátu s Madurem dne 24. ledna.

Venezuela má pro Rusko omezený strategický význam, ačkoliv symbolicky nabízí demonstraci toho, jak Putin dosahuje do regionu považovaného donedávna za zadní dvorek Washingtonu. Rusko nemá kapacitu vyslat větší síly, jako v případě Sýrie.

Podle Moskvy jsou jednání mezi vládou a opozicí jedinou cestou z krize, "jinak tam bude prostě určitá změna režimu, kterou Západ předvedl mnohokrát," tvrdí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Ačkoliv ruští představitelé veřejně vyloučili jednání s opozicí, podle analytiků v Moskvě mohou ve skutečnosti probíhat za scénou.

"Dnes Maduro zemi kontroluje, ale s každým dnem má menší vliv, jak je jeho legitimita zpochybňována," říká Dmitrij Rozental, expert na Venezuelu při státním Institutu pro latinskoamerická studia. "Jeho šance na udržení moci slábne."

Madurův hlavní oponent Guaidó se obrátil na Čínu se slibem dodržet dohody podepsané podle zákonů schválených Národním shromážděním. Minulý týden prohlásil, že demokratická Venezuela bude pro ruské a čínské investice jistější sázkou.

Nicméně opozicí kontrolovaný parlament kritizoval rostoucí vliv ruské společnosti Rosněfť vedené Putinovým spojencem Igorem Sečinem, která vlastní podíly v pěti venezuelských ropných společnostech. Venezuelská státní ropná společnost PDVSA vloni splatila polovinu svého dluhu Rosněfti, takže koncem roku dlužila 2,3 miliardy dolarů.

Rosněfť převzala podíl 49,9 % akcií v americké pobočce PDVSA Citgo Petroleum jako jistinu za půjčku ve výši 1,5 miliardy dolarů z roku 2016. V roce 2017 podepsala dohodu o provozování dvou šelfových ložisek zemního plynu. Ačkoliv tyto dohody mohou být zrušeny, protože je neschválili venezuelští poslanci, Rusko může vyjednat kompromis, říká Rozental.

Ruská mise v Caracasu byla konfrontována s rozsahem ekonomického kolapsu v listopadu. Tým převážený v obrněných autech byl šokován bídou obyčejných Venezuelanů na ulicích, podle jednoho z ruských účastníků návštěvy.

Zatímco export ropy z Venezuely dosáhl osmadvacetiletého minima a zřejmě se dále zhorší kvůli americkým sankcím, Rusko ví, že skutečnou příčinou je špatná správa největších známých světových ropných rezerv, říká Andrés Landabaso Angulo, profesor Plechanovovy ekonomické univerzity v Moskvě.

USA a jejich spojenci v regionu i mimo něj jsou odhodláni Madura svrhnout, zatímco Rusko nemůže riskovat větší konfrontaci na druhém konci světa, říká Ivan Konovalov, ředitel Centra pro studium strategických trendů v Moskvě.

"Nakonec by Guaidó nebyl pro Rusko až takovou tragédií," domnívá se Konovalov.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2213

Diskuse

Obsah vydání | 12. 2. 2019