Papírová euroarmáda:

Francie a Německo prosazují konkurenční modely obranné spolupráce. Žádný z nich není zvlášť ambiciózní

6. 2. 2019

Když se ministři obrany EU 30. ledna sešli v Bukurešti, na menu nebyla písmenková polévka, uvádí se v redakčním komentáři týdeníku Economist. Tvořila nicméně součást agendy. Jak se Evropané snaží omezit vojenskou závislost na Americe, opět vrací bývalou velikost zkratkám. Zárodečná schémata zahrnují PESCO (Permanent Structured Co-operation) a E2I (European Intervention Initiative). Nicméně zdá se, že Evropané jsou stále ještě lepší v produkci byrokracie než bojových praporů.

Ambice nechybějí. Vloni Emmanuel Macron a Angela Merkelová způsobili pozdvižení, když k hrůze britských euroskeptiků a amerických atlantistů podpořili "evropskou armádu". 10. ledna je německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová překonala. "Evropská armáda," prohlásila, "již vzniká". 22. ledna Cášská smlouva mezi Francií a Německem slíbila rozvinout "účinnost, soudržnost a důvěryhodnost Evropy na vojenském poli".

Problémem nejsou ani peníze. Evropští členové NATO od roku 2015 přidali ke kolektivním výdajům více než 50 miliard dolarů. Došlo k tomu rok poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. To je ekvivalent financování vojenské moci řádu Británie nebo Francie. Donald Trump si toho měl všimnout.

To na čem se Evropané nemohou shodnout je, jak by tyto schopnosti měly být spojeny a využity. Konkurenční vize evropské vojenské budoucnosti daly vzniknout záplavě plánů. Zkušení diplomaté s desítkami let zkušeností v evropské obranné politice přiznávají, že i oni se čas od času nestíhají divit.

Začněme s PESCO, sbírkou 34 obranných projektů EU spuštěných s velkou fanfárou v prosinci 2017. Členové se dohodli "dělat věci společně, utrácet společně, investovat společně, nakupovat společně, jednat společně", jak prohlásila šéfka evropské zahraniční politiky Federica Mogheriniová. Plán by měl být podpořen penězi od Evropské komise. Ale zatímco Německo vidí PESCO jako příležitost vpustit vítr do plachet evropského projektu, Francie si stěžuje, že inkluzivita omezuje ambice.

A tak zatímco probíhala finalizace PESCO, Macron v dvouhodinovém projevu na Sorbonně v září 2017 požadoval cosi hmatatelnějšího: "společné intervenční síly, společný obranný rozpočet a společnou doktrínu pro akci". Devět států podepsalo výslednou iniciativu E2I v červnu 2018. Stojí za povšimnutí, že je nezávislá na EU a tak pozvala Dánsko, které se rozhodlo nepodílet na společné bezpečnostní a obranné politice unie, a Británii, které úplně odchází.

Tiše běsnící Německo to považovalo za nedopečený francouzský pokus zatáhnout ostatní do afrických válek za současného omezení role EU. Přesto podepsalo z obavy, že by ohrozilo francouzsko-německou spolupráci. "Němci nemohli říci ne," říká Claudia Majorová z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní věci,"ale nenáviděli to". Itálie, třetí největší vojenská mocnost EU, byla méně zdvořilá. Nově zvolená populistická vláda prostě účast zcela odmítla.

Po pravdě řečeno, obě koncepce byly špatně chápány, PESCO není stálou armádou ani aliancí. Jde o způsob, jak omezit duplicity, spojit národní vojenský průmysl a určit standardy pro vše od polní medicíny až po vysílačky. Ani E2I není útočná síla, jak naznačuje její velikášský název, ale rámec pro ambiciózní evropské ozbrojené síly (její členové představují čtyři pětiny vojenských výdajů EU), jak jednat společně v budoucích krizích. Členové diskutují scénáře od Karibiku až po Balt, místo pouhých francouzských plánů v Africe.

Teoreticky se PESCO a E2I nejen navzájem podporují, ale také zapadají do NATO. V praxi mohou však být věci složitější. Někteří členové mohou upřednostnit velkolepou francouzskou iniciativu před méně ambiciózními zájmy bratranců z Pobaltí.

Větším problémem je však propast mezi rétorikou politických lídrů a zásadní uměřeností iniciativ. EU vždy měla za to, že by se měla soustředit na krizový management spíše než na kolektivní obranu (boj s Rusy). Při všech velkolepých řečech tohle zůstává beze změny.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2499

Diskuse

Obsah vydání | 12. 2. 2019