SRN: Proces s neonacistickou "domobranou" - co by vám nemělo uniknout

26. 7. 2017

V Mnichově končí proces s ultrapravicovou teroristickou buňkou NSU. Rozsudek může být vynesen do konce roku. Deutsche Welle přinesla podrobnosti o jedné z nejsledovanějších kauz týkajících se pravicového extrémismu.

Ultrapravicová teroristická buňka známá jako Nacionálně socialistické podzemí (NSU) zřejmě mezi lety 2000 - 2007 zavraždila 10 lidí, provedla dva bombové útoky a vylupovala banky v různých německých státech. NSU tvořili zejména tři lidé - Uwe Böhnhardt, Uwe Mundlos a Beate Zschäpeová. Trojice pochází z východoněmecké Jeny, kde byla aktivní na pravicově extrémistické scéně.

Většina jejich obětí pocházela z přistěhovaleckého prostředí, jedinou výjimkou byla policistka zastřelená v roce 2007. NSU je zřejmě zodpovědná za útok hřebíkovou bombou, který v červnu 2004 zranil 22 lidí v turecké čtvrti Kolína nad Rýnem. Vyšetřovatelé původně připisovali útok turecké gamblerské mafii a oběti podezřívali z kriminální činnosti.

Soud s NSU začal 6. května 2013 v Mnichově. Před soudem stojí Beate Zschäpeová a čtyři podezřelí ze spoluviny. Dva další členové tria spáchali sebevraždu, než byli zadrženi. Zschäpeová je obviněna ze spoluviny na deseti vraždách, žhářství, založení teroristické organizace a členství v teroristické organizaci. Spolu s ní je obviněn také Ralf Wohlleben, bývalý představitel ultrapravicové Národně demokratické strany Německa (NPD). Oba jsou ve vazbě od roku 2011.

V polovině 90. let bylo trio, které později vytvoří NSU, aktivní neonacistické organizaci "Durynská domobrana". Uwe Böhnhardt a Uwe Mundlos spáchali sebevraždu v listopadu 2011, aby se vyhnuli zatčení po poslední sérii bankovních loupeží. Zschäpeová po jejich smrti natočila na video své přiznání a podpálila dům, v němž trojice žila.

Böhnhardtovi se již předtím podařilo vyhnout zadržení: V lednu 1998 našli policisté v jeho garáži v Jeně zásobu trhavin, jemu se však podařilo město opustit před vydáním zatykače.

Mezi lednem 1998 a listopadem 2011 žila trojice v ilegalitě. Vyšetřováním jejích činů se zabývalo 160 policistů. Ale teprve když se Zschäpeová přiznala, došlo k odhalení spojitosti mezi jednotlivými případy. Zschäpeová se vzdala úřadům čtyři dny po smrti svých kumpánů.

Ve spáleništi jejich společného domu našla policie zbraň použitou při devíti vraždách.

Zschäpeová na počátku procesu odmítala vypovídat a teprve po dvou a půl letech se rozhodla změnit přístup. Přiznala se ve věci hlavních obvinění, ale s jednou výjimkou - tvrdí, že o vraždách nevěděla.

Vyšetřovatelé jsou však přesvědčeni, že v NSU sehrála klíčovou roli a na vraždách se podílela. Podle expertů je psychicky v pořádku a nese plnou odpovědnost za své činy.

Bundestag a některé zemské parlamenty zřídily komise s cílem prošetřit selhání bezpečnostních složek. Jednou z nevyřešených záhad zůstává kauza zpravodajského důstojníka Andrease T. z Hesenska, který seděl v internetové kavárně v Kasselu 6. dubna 2006, když byl zastřelen její majitel Halit Yozgat. Když došlo k odhalení jeho přítomnosti na místě činu, tvrdil že o střelbě nevěděl. To vyvolalo obavy, zda německé zpravodajské služby s NSU nějakým způsobem nespolupracovaly.

Předmětem mimořádného zájmu je také role informátorů z neonacistické scény. Řada z nich obdržela od státu značné sumy, z nichž část byla vynaložena na podporu neonacistické scény. Byli také často varováni předem před domovními prohlídkami.

Další kritika se týká nedostatku spolupráce mezi různými bezpečnostními agenturami a zemskými ministerstvy vnitra. Do vyšetřování bylo zapojeno více než 30 institucí, které si často navzájem překážely.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) a několik dalších státních agentur po zatčení Zschäpeové skartovalo asi 400 složek a dokumentů spojených s případem, údajně kvůli ochraně informátorů a státních tajemství.

Mnichovský soud vyslechl 815 svědků a 42 expertů. Proces by měl z pohledu obžaloby technicky vzato skončit 1. srpna.

Obhajoba jej uzavře v září později dojde k vynesení rozsudku. Pokud bude Zschäpeová usvědčena, hrozí jí doživotní trest.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2559

Diskuse

Obsah vydání | 28. 7. 2017