Img

Analýza

Kterak globální oteplování, zdravotnictví a sociální politika musejí jít stranou, když se mohutně zbrojí

20. 3. 2017 / Daniel Veselý

Mám za to, že je třeba věnovat větší úsilí rozboru reálných skutků Trumpovy administrativy než rétorickým excesům amerického prezidenta, ať již na sociálních sítích nebo na veřejnosti. Již v době, kdy byl Donald Trump zvolen americkým prezidentem, ale i dříve, bylo značně pošetilé se domnívat, že by tento hochštapler s falešným příčeskem mohl představovat kýženou změnu na nevětrané americké politické scéně. Nicméně přání bývá často otcem myšlenky, a mnozí z nás raději kritický nadhled pohřbili, než aby čelili suchopárné realitě. Neuplynuly ani dva měsíce od inaugurace Donalda Trumpa (vzpomínáte si na jeho krajně nacionalistickou řeč, jejímž leitmotivem byl kontroverzní slogan America First?) a je zjevné, že politická opatření Trumpovy administrativy na domácí půdě i v zahraničí s sebou nesou četná negativa.

Prezident Trump a jeho tým představili návrh na federální rozpočet pro rok 2018, který počítá s prudkým nárůstem výdajů na zbrojení a zároveň s neúprosnými škrty napříč federálními agenturami včetně eliminace desítek programů, které pomáhají chudým, financují vědecký výzkum a zahraniční spojence USA. Bílý dům chce výdaje údajně poddimenzované americké armády navýšit o 54 miliard dolarů, a to na úkor 18 federálních institucí. Výdaje na chod ministerstev zemědělství, práce a zahraničí mají být seškrtány o více než 20 procent a Agentura pro ochranu životního prostředí má přijít dokonce o více než 30 procent svého rozpočtu.

Ber kde ber, dalo by se říci při realizaci chorobně mesiášského programu America First, přičemž jsou paradoxně redukovány finanční prostředky na vytápění domácností nízkopříjmových vrstev obyvatelstva, rozvážení pokrmů pro 2,4 milionu seniorů, dále pak dotace na projekty týkající se cenově dostupného bydlení, rozvoje komunit a programů na pomoc lidem bez domova. I další škrty jako by věrně kopírovaly názorovou nekonzistenci Trumpova kabinetu. S drastickým snížením rozpočtu se bude potýkat třeba vědecké pracoviště National Institutes of Health, jež dosáhlo významných úspěchů, mezi něž patří objev vakcíny proti žloutence a vynález fluoridu, který zabraňuje kažení zubů. Ačkoli jedním z Trumpových politických pilířů je megalomanský plán na opravu americké infrastruktury za jeden bilion dolarů, Bílý dům hodlá nelogicky eliminovat program ministerstva dopravy, který zajišťuje opravu silnic. Trumpova vláda chce také zvýšit výdaje na provoz charterových a soukromých škol a ani toto opatření se dozajista nesetká s pochopením u značné části Trumpova elektorátu.

Negativní dopady globálního oteplování, jež lze bez nadsázky označit za klíčovou hrozbu, jíž dnes lidstvo čelí, jsou stávajícím osazenstvem Bílého domu v lepším případě bagatelizovány a v horším popírány a označeny za čínský hoax. Chystané škrty do značné míry ochromí chod Agentury pro ochranu životního prostředí, což se v reálu projeví zrušením 50 programů a 3200 pracovních míst. Zatímco jedním z mála úspěchů Obamovy administrativy byla ratifikace Pařížské dohody, Trumpův kabinet nemíní dostát závazkům svého předchůdce, neboť odmítá financovat klíčové programy ohledně změn klimatu v rámci OSN. Neochota Washingtonu zabývat se globálním oteplováním je mezinárodní ostudou, protože světovým lídrem v boji proti klimatickým změnám se stala autokratická Čína. Navíc plánované škrty v této oblasti přicházejí v době, kdy NASA a Národní úřad pro oceán a atmosféru varují, že rok 2016 byl nejteplejším rokem v dějinách, nemluvě o riziku konfliktů vyvolaných klimatickými změnami, riziku, jemuž v současné době čelí obyvatelstvo 32 zemí globálního Jihu. Za zmínku rovněž stojí, že Pentagon, který má získat desítky miliard dolarů na úkor ostatních federálních institucí, je jedním z největších hybatelů globálního oteplování.

Masivní finanční injekce pro „poddimenzovanou armádu“ má pozvednout zejména námořnictvo, včetně námořní pěchoty, letecké síly a „zdecimované“ muniční sklady. Donald Trump již dříve prohlásil, že armáda posílí o 60 tisíc vojáků aktivní služby, námořnictvo získá 74 nových plavidel a ponorek a letectvo 100 nových letounů. Nicméně Trumpova fixace na silnou, ba přímo neporazitelnou armádu naráží na nejedno úskalí. Nejenže americké vojsko nebylo schopno vyhrát téměř žádnou vleklou válku, ale v době asymetrických a hybridních konfliktů působí mohutná armáda poněkud anachronicky. Ostatně tuto skutečnost již pochopili političtí a vojenští činitelé v Moskvě a Pekingu. Rusko a Čína nyní vyvíjejí asymetrické způsoby vedení války, aby v budoucích konfliktech mohly eliminovat výhody amerických konvenčních sil. Jinak řečeno, Trumpova vize obrovské armády nemající dějinný precedent vychází ze zastaralých představ o vedení válečných konfliktů, zatímco hlavní mocenští rivalové Spojených států – Rusko a Čína – své válečné strategie modifikují podle povahy dnešních konfliktů. Zdá se, jako by byl americký prezident uhranut svými velikášskými projekty do takové míry, že není s to chápat turbulentní změny dnešního světa.

Obří americká armáda samozřejmě není zárukou bezpečnosti Spojených států ani světové bezpečnosti, ba spíše naopak. Ponecháme-li stranou diplomatická faux pas Bílého domu, samotné plány související s masívním zbrojením s sebou nesou zřetelná bezpečnostní rizika, kupříkladu posilováním vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu (na dostřel íránským válečným plavidlům) a Jihočínském moři (na dostřel čínským vojenským instalacím). Na pozoru by se měl mít i ultranacionalistický režim v Severní Koreji poté, co šéf americké diplomacie Rex Tillerson prohlásil, že Spojené státy zvažují preventivní vojenskou akci proti KLDR. Třebaže jaderný arzenál Pchjongjangu nemůže ani v nejmenším konkurovat atomovému potenciálu velmocí, agresivní kurz Bílého domu si bere milióny Korejců a Japonců jako rukojmí.    

Mezitím USA hodlají posílit své vojenské kapacity na Blízkém východě, a to posláním tisíců vojáků do Iráku, Sýrie a Afghánistánu. Podle nezávislé organizace Airwars, která monitoruje vojenské aktivity Spojených států a Ruska v Sýrii a Iráku, americké letouny během úřadování prezidenta Trumpa v těchto zemích usmrtily stovky civilistů. Americké letecké síly minulý týden zasypaly bombami mešitu v jedné vesnici na severu Sýrie a patrně usmrtily 42 civilistů. Místní aktivisté uvedli, že v době náletu se v mešitě modlilo 300 osob a že se zde bojovníci Al-Káidy neukrývali, jak tvrdil Pentagon. Zahraničněpolitické angažmá Bílého domu na Blízkém východě pohřbívá poslední zbytky iluzí o izolacionistických postojích Donalda Trumpa.         

Ať tak či onak, plán federálního rozpočtu na příští rok, s nímž přichází Trumpův kabinet, pravděpodobně narazí na odpor v Kongresu. Proti návrhu mnohou mít výhrady i někteří republikáni, neboť těm se nelíbí chystané škrty v programech zahraniční pomoci. Není proto vyloučeno, že Bílý dům bude otevřený drobným úpravám a změnám, avšak v zásadních věcech bude neústupný.

0
Vytisknout
2290

Diskuse

Obsah vydání | 4. 4. 2017