Léčí hladovění nemoci, zbystřuje mozek a způsobuje dlouhověkost?

2. 4. 2017

Odpověď není jednoznačná, píše Dara Mohammadi v týdeníku Observer. Není překvapivé, že nejpřesvědčivější důkazy jsou u cukrovky typu 2 - což je nemoc, kterou často způsobuje přejídání se. Cukrovka znamená, že tělo už nedokáže ovládat koncentraci cukru v krvi. Jakmile je u člověka diagnostikována cukrovka, znamená to brát léky až do konce života - leda že, myslí si výzkumníci na Newcastle University, začne pacient hladovět.

Na Newcastle University vyzkoušeli extremně nízkokalorickou dietu - 600 kalorií denně po dobu šesti týdnů - u 11 lidí s cukrovkou typu 2. Všech těchto 11 pacientů se cukrovky na konci půstu zbavilo. 7 z nich bylo bez cukrovky ještě o tři měsíce později. Z pozdějších studií vyplývá, že čím dříve začnou lidé hladovět, tím lepší jsou jejich šance na likvidaci cukrovky. Roy Taylor, který vede skupinu výzkumníků, si myslí, že hladovění přináší prospěch, protože se tělo zbaví nebezpečného tuku v orgánech a kolem nich, včetně dvou, které jsou důležité na ovládání koncentrace cukru - slinivky břišní a jater.

Po 12 hodinách půst spotřebuje tělo veškerý cukr v játrech takže začne likvidovat zásob tuku. Taylor zdůrazňuje, že by lidi neměli zahajovat půst, aniž by předtím konzultovali svého lékaře - kombinace inzulínu a půstu může způsobit smrt.

Taylor a jeho kolegové nyní zkoušejí půstovou dietu na asi 300 pacientech s cukrovkou typu 2. Otázkou je, zda je efekt důsledkem hladovění, anebo ztráty váhy.

Existují ale důvody předpokládat, že hladovění přináší tělu prospěch, který je vyšší než jen prospěch ze ztráty kilogramů. Jde o to, co se děje všem živoucím organizmům, když nemají dost jídla, začnou pojídat samy sebe. To je strašlivé, ale organismu to přináší prospěch: dovoluje to tělu recyklovat energii a uklidit: první buňky, které se likvidují, jsou pokažené buňky.

Valter Longo je vědec na University of California. Je přesvědčen, že v důsledku tohoto procesu opakovaný půst napomáhá lidem, aby zůstali zdraví. Hladověním se například zlikvidují poškozené imunitní buňky, takže když začnete znovu jíst, vznikají nové buňky jen z těch nejsilnějších a nejzdravějších.

V experimentech s roztroušenou sklerózou u myší, což je choroba, kdy nezvládnutelné imunitní buňky napadají omylem nervové buňky organismu, Longo zaznamenal, že periodické hladovění zpomaluje ničení buněk a může vést i k určité míře regenerace.

Hladovění také napomáhá lidem s rakovinou, kteří podstupují chemoterapii. Zřejmě to podporuje růst zdravých buněk a omezuje růst rakovinových buněk. Omezíte-li potravu pro myši o 30-40 procent, prodlouží to její život o třetinu.

Longo letos prokázal, že hladovění u myší trpících cukrovkou vede k odstranění nejen cukrovky typu 2, ale i cukrovky typu 1, způsobené chybným imunitním systémem. Je to v důsledku přeprogramování buněk beta, které ve slinivce břišní vyrábějí inzulín.

Problém při přenášení teorie od myší na člověka je, že lidé žijí daleko déle než myši. Ve středním věku jsme daleko dále od našich kmenových buněk, takže naše schopnost generovat nové buňky nemusí být tak silná.

"Nemáme přesvědčivá data, že to také funguje u lidí," říká Longo, "ale máme určitá slibná data." Jde o studii 100 všeobecně zdravých lidí, kteří se podrobili půstové dietě. Navzdory jen malému poklesu jejich váhy se zlepšily jejich rizikové faktory v oblasti stárnutí, rakoviny i kardiovaskulárních nemocí. Londo chce nyní test zopakovat u 250 lidí.

Zajímavá je ale i myšlenka, že půst nás dokáže uvést do lepšího duševního stavu.

Když tělo metabolizuje své tuky během hladovění, říká Mark Mattson z John Hopkins University, produkuje kyseliny zvané ketony, což je zdroj potravy pro mozkové buňky. Ketony také vyvolávají vytváření chemikálie, nazvané z mozku odvozený neurotropický faktor, která v mozku vede k vytváření nových propojení.

Není to úplně nový pojem: objevili ho už staří Římané. Římští lékaři zjistili, že když uzamkli epileptiky v místnosti bez jídla na několik dní, jejich epilepsie se vyléčila. "Mysleli si, že se jim podařilo odehnat démony, avšak ve skutečnosti ketony u těchto lidí potlačili jejich záchvaty," říká Mattson. Dnes se předepisují ketogenické půsty epileptikům a jím to pomáhá ovládat své záchvaty.

Z Mattsonových experimentů na myších vyplývá, že hladovění může zpomalovat vznik mozkových chorob, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba. "Máme také důkaz od myší, že hladovění snižuje úzkostné stavy a deprese." Jenže myši nejsou lidi.

Problém je, že v této oblasti neexistuje dostatečné množství experimentů. Nevzniká naděje na prodej žádných nových drahých léků, tak farmaceutické společnosti hladovění netestují.

U lidí, kteří mají nadváhu, nemá občasný půst žádné záporné důsledky. Lidi by neměli používat dietu, při níž se pije jen voda, protože to vede k tomu, že tělo rozkládá vlastní bílkoviny. Víme, že pokud máte nadváhu, snížení vaší váhy sníží riziko nemocí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4933

Diskuse

Obsah vydání | 4. 4. 2017