Zmasakrovaní Arabové se nepočítají, aneb trocha statistiky neuškodí

28. 3. 2017 / Daniel Veselý

Pokaždé, když nějaký útočník muslimského vyznání spáchá nějaký těžký zločin, potažmo teroristický čin, objevují se prohlášení typu „Jsme ve válce s islámským světem“, „Ať táhnou“, „Oni to prostě mají v povaze“ apod. Všechny tyto zločiny je ale třeba posuzovat individuálně, neboť jejich extrapolace zamlžuje skutečná fakta. Útočník z Londýna, 52-letý rodilý Brit a konvertita, měl podobně jako atentátníci-muslimové z loňského léta pestrou kriminální minulost a mohl být sveden nihilistickou džihádistickou ideologií. Patologický jedinec, dalo by se říct, který nemá s drtivou většinou obyčejných muslimů nic společného. V tutéž dobu, kdy televizní kamery snímaly dějiště westminsterského neštěstí, se však mnohonásobně větší tragédie odehrávají v iráckém Mosulu, kde je pachatel dobře znám.

Na westminsterskou tragédii na svém facebookovém profilu mezi jinými reagoval trestuhodně neinformovaný jedinec - senátor a většinový vlastník Parlamentních listů Ivo Valenta. Podle něj muslimové nemají v Evropě co pohledávat s tím, že brutalita těchto nájezdníků je odsouzeníhodná. Podstatně mírnější je vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr, který na stránkách Parlamentních listů zdůrazňuje tezi o válce mezi Západem a Daešem

Mám ale za to, že cílem těchto džihádistů, jejichž dny v Iráku a Sýrii jsou sečteny, je šíření teroru v ulicích západních měst prostřednictvím spících buněk či spíše dezorientovaných a frustrovaných jedinců. Jak víme, atentátníci-muslimové, kteří loni v létě spáchali teroristické činy ve Francii a Německu, nebyli příslušníky oněch obávaných spících buněk, nýbrž osamělými vlky, jimž učarovala perverzně svůdná doktrína Daeše. Kupříkladu Mohamed Lahouaiej Bouhlel, který na promenádě v Nice usmrtil 86 lidí, byl patrně indoktrinován dva týdny před útokem členem filiálky Daeše v Nice a mohl být v kontaktu s místními islámskými fundamentalisty . Vyšetřování ale neprokázalo, že by byl členem nějakého džihádistického seskupení a že by získával instrukce přímo od Daeše.

Mnozí z nás mohou namítnout, že nelze klást rovnítko mezi terorismus osamělých vlků v ulicích evropských měst a nemilosrdné bombardování Iráku a Sýrie Američany vedenou koalicí, neboť evropští útočníci chtějí pozabíjet co nejvíce nevinných lidí. Avšak vezmeme-li v patrnost islamofobní výroky amerického prezidenta, chvástání o bombardování Daeše hlava nehlava, memorandum ignorující civilní oběti Trumpova tažení proti džihádismu, a koneckonců i samotné masakry civilistů v Jemenu, Iráku, Sýrii a Afghánistánu v režii Trumpova Bílého domu, je nabíledni, že životy obyčejných lidí v těchto zemích nehrají žádnou roli. Příkladně koncept „vedlejších ztrát“, tak, jak jej pojímá vojenský žargon americké armády, ve skutečnosti civilisty ve válečných zónách naprosto skandálně dehumanizuje.     

Zatímco při útocích muslimských atentátníků v červenci loňského roku v Evropě zahynulo 91 osob, Američany vedené letecké údery v Iráku a Sýrii si jen letos v březnu vyžádaly téměř 1000 civilních obětí (nálet na mešitu v Sýrii, bombardování syrské školy, kde se ukrývali uprchlíci, či letecké údery na obytný komplex v Mosulu s bilancí více než 200 mrtvých civilistů – tuto vojenskou strategii lze s lehkým srdcem označit za státní terorismus). Loni při džihádistických atentátech a útocích osamělých vlků v evropských zemích zemřelo 142 osob.Úhrnem je Al-Káidě, Daeši a jejím sympatizantům na starém kontinentě připisováno 538 obětí, počínaje bombovým atentátem v Madridu v roce 2004. 

Chceme-li získat ještě širší obrázek, zjistíme, že globální teroristické aktivity islámských extrémistů, které získaly mediální pozornost, si od roku 1979 vyžádaly přes 20 tisíc mrtvých . Nicméně drtivá většina útoků se odehrála v islámských zemích – dále pak v Izraeli, Indii nebo na Filipínách. K nejděsivějšímu teroristickému útoku, jemuž podlehly téměř 3000 lidí, došlo ve Spojených státech 11. září 2001. Z toho tedy vyplývá, že obětmi islámských fundamentalistů jsou zpravidla obyčejní muslimové.

Oproti tomu třeba izraelská invaze do jižního Libanonu v roce 1982 připravila o život téměř tolik osob (většinou civilistů) jako globální islamistické útoky za 37 let , ilegální angloamerická invaze do Iráku a předchozí sankce usmrtily podle konzervativních údajů milion lidí   – a mohli bychom ve smutném výčtu pokračovat dále. Jestliže oprávněně odsuzujeme džihádem inspirované teroristické útoky, máme tendenci bagatelizovat nevinné oběti západních intervencí, sankcí či bezpilotních letounů. A tím se připravujeme o možnost pochopení potřebného kontextu, v němž se násilnosti celkem logicky řetězí.        

Jen letmý pohled do statistik tedy ukazuje značný nepoměr mezi intenzitou zabíjení Arabů ve válečných zónách (vesměs vytvořených západními intervencemi) a intenzitou usmrcování Evropanů zpravidla ve státech, které se účastní vojenské kampaně proti Daeši. Je tedy logické, že se Daeš snaží odvrátit mediální pozornost od svých neúspěchů na bitevním poli, a to rozséváním teroru v evropských velkoměstech.

Pokud přicházíme s hloupými xenofobními výroky jako senátor Valenta či proklamacemi o válce s islámským světem či Daešem, okázale míjíme meritum věci, a - často nevědomky - se podílíme na propagaci džihádistické doktríny.

Děkujeme čtenářům, že výraznou měrou přispěli na provoz Britských listů od Trumpova zvolení do začátku roku 2017. Potřebujeme však trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
4055

Diskuse

Obsah vydání | 31. 3. 2017