Chceme bydlet na Kuncovce!

31. 3. 2017 / Anežka Michnová

V nájemním domě „Kuncovka“ v brněnských Židenicích to vře. Již týden tam jeden z místních obyvatel má jednu návštěvu za druhou. Juleček, jak si nechává říkat, se do Brna přistěhoval z Ostravy. Aby tu, dle svých slov, mohl začít nový život.

Co je to za nový život v baráku, který de facto funguje jako ubytovna?

Nejprve přes hustý cigaretový dým neuvidíte nic. Když se rozkoukáte, zjistíte, že tam vlastně nic není. Julkův byt je nevybavený, bydlí tu dva týdny. Má jen postel, stůl, židle a několik matrací pro četné návštěvníky a návštěvnice. Na zeď někdo pověsil Poslední večeři a přes ni hodiny. Navzdory počátečním rozpakům je tam vlastně útulně.


Všichni sedí, kouří a zapáleně diskutují. Ne o všeobecné nespravedlnosti světa, ale o zcela konkrétním bezpráví. O bezpráví, které spolumajitel domu páchá na jeho obyvatelích. O bezpráví, kvůli kterému tu všichni jsme. O bezpráví, které chceme porazit.

Zaznívá více hlasů najednou. Jedna nájemnice mluví o vypnuté elektřině a že nemá jak uvařit dětem večeři. Druhá popisuje, že teplá voda teče jen dvě hodiny ráno a dvě hodiny večer. Dozvídáme se, ve kterých bytech lezou štěnice a švábi, kde je nejvíce plísně a kolik platí za topení, které nefunguje. Všechny informace jsou zdrcující. Máme své pohodlí 21. století a o pár ulic dál žijí lidé v předminulém století.

Jednání spolumajitele domu Roberta Hrdiny je podle výpovědí nájemníků jednoznačně v rozporu se zákonem. Ale ti, kteří mají „pomáhat a chránit“, to však až na výjimky doposud přehlíželi.

Venku běhají děti, rozjívené, hlasité, ale pořád děti, žádná zvířata – jak je často popisují diskutéři na různých fórech. Chvíli se hemží kolem nás, ale jakmile začne podél kontejnerů couvat černý mercedes, ztichnou.

„Hrdina, Hrdina, to je on!“ šeptají. Všichni vybíhají ven. Spolumajitel domu, Robert Hrdina, vystupuje z auta a se širokým úsměvem volá na děti, že jim něco přivezl. Fotí se s nimi a děti jsou nadšené. „Tohle nikdy nedělal, on je tak falešnej,“ procedí jedna z nájemnic. „Dělá ze sebe dobráka, fuj.“

Potom muž v šedomodrém obleku obrátí svou pozornost k Julkovi a jeho návštěvníkům. Kdy poteče teplá voda? Kdy zapne elektřinu v posledním bytě? Otázky na něj prší ze všech stran a pan spolumajitel hrdinně odpovídá, že za nic nemůže, že je to závada a že on by rád všem vyhověl. Je samý úsměv, ale ten mu postupně tuhne na rtech.

„Nenahrávejte mě, to je trestný čin!“ tvrdí sebevědomě. Chvíli flirtuje s příchozí obyvatelkou, potom vytáhne foťák, fotí si Julkovy návštěvníky (a samozřejmě děti, které se vždy vyskytují tam, kde fotí nebo nahrává) a dodává, že každý má digitální stopu a může si ho vyhledat. „Já nikomu nevyhrožuji,“ brání se dotčeně. „A vůbec, myslíte si, že pro vás aktivisty žádné zákony neplatí? Narušujete moje soukromí!“, tvrdí muž, který byl odsouzen za podvody s dotacemi a nyní je v podmínce.

Iniciativa Chceme bydlet a další lidé přišli podpořit nájemníky v jejich nelehké situaci. Zatím jim byl odpovědí jen výsměch ze strany Roberta Hrdiny, ale podle posledních zpráv to vypadá, že se karta začíná otáčet. Po přivolání policie už elektřina v domě konečně funguje. Je potřeba vydržet při sobě, aby se vše, co bylo dosud vyjednáno, neobrátilo v prach.

V nájemním domě „Kuncovka“ to vře.

Články na idnes.cz ZDE ZDE

0
Vytisknout
2714

Diskuse

Obsah vydání | 3. 4. 2017