Evropští vedoucí politikové požadují naléhavou pomoc pro Řecko

1. 3. 2016

čas čtení 6 minut

"Poslední týden spím venku, protože tu nejsou už stany a říkám vám, že nejsem jediný. Situace je velmi obtížná a zhoršuje se. Já a mí přátelé jsme tu už sedm dní. Každý den jsme jedli jen jeden sendvič. Nic jiného. Máme hlad."

Nevládní organizace nabízejí lékařskou pomoc ve třech lékařských stanech a v táboře se tvoří dlouhé fronty na vodu a na potraviny. Pro tisíce lidí tu jsou jen dvě sprchy a kabinové záchody.

"Jestli tohle bude pokračovat, bude to nesnesitelné," uvedl Haga. "Fronty jsou tak dlouhé, že lidé v nich omdlívají. Dnes zdravotníci ošetřovali 100 lidí, kteří ve frontě omdleli."

Humanitární organizace varují, že "ostudná" reakce Evropy na uprchlickou krizi hrozí vyvolat humanitární katastrofu. Brusel připravuje mimořádné vrcholné schůzky a na evropském kontinentu dochází k zoufalým scénám, od řecké hranice s Makedonií až k provizornímu táboru v Calais.

Mnozí pozorovatelé poukazují na to, že se EU dostává do zcela kritické etapy ve svém postoji k uprchlické krizi. Nejvyšší političtí činitelé EU požadují naléhavou podporu pro Řecko, kde na řecko-makedonské hranici uvízlo více než 8500 uprchlíků bez přístřeší a přístupu k potravinám.

Evropský pohraniční úřad Frontex konstatoval, že v lednu a v únoru 2016 přišlo do Evropy třicetkrát více uprchlíků než v lednu a v únoru 2015. Vysoké komisařství OSN pro uprchlíky oznámilo, že přes Středozemní moře přišlo dosud v roce 2016 do Evropy 131 74 osob, drtivá většina do Řecka - téměř tolik, kolik jich přišlo za celý první půlrok 2015.

V sžíravém prohlášení odsoudila organizace Human Righs Watch "absolutní neschopnost Evropské unie reagovat kolektivně a se soucitem na proudy uprchlíků".

Německá kancléřka Angela Merkelová varovala, že Evropa musí jednat rozhodně proti "složité situaci" v Řecku a prezident Evropské komise Donald Tusk požadoval podporu pro Atény. Připravenost pomoci Řecku je "zkouškou našeho evropanství", řekl Tusk.

"Počty migrantů přijíždějících do Řecka rostou nikoliv proto, že by chtěli učinit Řecko svým domovem, ale protože doufají, že se přesunou z Řecka do jiných evropských zemí," řekl Tusk před zahájením řady cest po evropských hlavních městech před mimořádným jednáním s Tureckem v pondělí a vrcholnou schůzkou vedoucích představitelů EU dne 18. března.

Do Řecka denně přichází z Turecka 2000 - 3000 nových uprchlíků. Řecko uvedlo v úterý, že hrozí, že budou zcela zahlceny všechny jeho dosavadní zdroje, a požádalo Evropskou unii o 480 milionů euro mimořádné finanční pomoci na ubytování 100 000 uprchlíků, bude-li to nutné.

"Nemůžeme zvládnout celé břemeno příchodu všech uprchlíků sem," řekla vládní mluvčí Olga Gerovassili. "Toto jsou dočasná opatření, je zapotřebí trvalého řešení, kam budou uprchlíci přemístěni."

Ve Francii mezitím uspořádali v provizorním táboře Džunble u Calais protest v sedě a podpálili přístřešky ve snaze zastavit demoliční práce.

Novou ranou volnému pohybu po Evropě bylo, když Belgie oznámila, že vrátila více než 600 uprchlíků od francouzské hranice. Belgická vláda obnovila pohraniční kontroly s Francií, protože se obává příchodu uprchlíků z tábora v Calais, kteří se snaží dostat do Británie.

V Řecku nyní podle mluvčího OSN uvízlo nejméně 24 000 uprchlíků, potřebujících střechu nad hlavou. Téměř třetina z nich je na hranici s Makedonií. Přechod v Idomeni zůstal v úterý uzavřený, poté, co se v pondělí stovky migrantů pokusily dostat na makedonské území, na což makedonská policie reagovala střelbou kanistrů se slzným plynem a ochromujících granátů.

Charitativní organizace na hranici odhadují, že v úterý dorazilo k hranici dalších nejméně 2000 lidí.

Syřané, kteří uvízli na makedonsko-syrské hranici už týden, líčí obraz zoufalství. Amer Alabboush, 24, chemický inženýr z Homsu, který se do Řecka dostal s třemi přáteli přes ostrov Lesbos minulý týden, uvedl, že situace v provizorních stanech se drasticky zhoršila.

"Poslední týden spím venku, protože tu nejsou už stany a říkám vám, že nejsem jediný. Situace je velmi obtížná a zhoršuje se. Já a mí přátelé jsme tu už sedm dní. Každý den jsme jedli jen jeden sendvič. Nic jiného. Máme hlad."

Nevládní organizace nabízejí lékařskou pomoc ve třech lékařských stanech a v táboře se tvoří dlouhé fronty na vodu a na potraviny. Pro tisíce lidí tu jsou jen dvě sprchy a kabinové záchody.

"Jestli tohle bude pokračovat, bude to nesnesitelné," uvedl Haga. "Fronty jsou tak dlouhé, že lidé v nich omdlívají. Dnes zdravotníci ošetřovali 100 lidí, kteří ve frontě omdleli."

Edwards z UNHCR zdůraznil, že Atény nemohou tuto situaci zvládnout samy. Je nezbytně nutné, aby členské země EU splnily své loňské přísliby, že do dvou let přijmou z Řecka více než 66 000 uprchlíků, uvedl a poukázal na to, že dosud bylo přijato v jiných zemích EU jen 325 osob.

UNHCR konstatuje, že "naléhá na Řecko a na státy podél balkánské trasy, aby jednaly rychle s cílem odvrátit katastrofu a aby řešily tuto nouzovou situaci v duchu solidarity a sdílení odpovědnosti".

Makedonský prezident Gjorge Ivanov vyjádřil názor, že se celá balkánská trasa zřejmě uzavře, až Rakousko dosáhne svého letošního limitu 37 500 migrantů. "V době krize si musí každá vláda najít vlastní řešení," řekl Ivanov. "Nemůžeme čekat, až Brusel něco rozhodne."

Organizace Human Rights Watch konstatovala, že chaos v severním Řecku je přímým důsledkem limitů uvalených na počty uprchlíků, vzhledem k tomu, že zejména Afghánci, největší skupina imigrantů, podnikajících nebezpečnou cestu do Evropy, nyní v podstatě zcela uvízli v Řecku a jen malý počet syrských a iráckých uprchlíků smí vstoupit na makedonské území a dále do Srbska a do Chorvatska.

Angela Merkelová znovu zdůraznila po svém úterním jednání s chorvatským premiérem, že EU musí zavést mechanismus pro rozmisťování uprchlíků přijíždějících do Řecka do jiných evropských zemí. "Uprchlíci nemají právo si určovat, v které zemi EU dostanou azyl," dodala.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
6617

Diskuse

Obsah vydání | 3. 3. 2016