Velkorysost hradního pána

10. 1. 2013 / Jiří Baťa

Amnestie Václava Klause hýbe životem společnosti. Tvrdá kritika převažuje. Zvláště, když Nejvyšší státní zástupce JUDr. Zeman sdělil, že amnestie se dotkne cca 18 velmi závažných kauz, jejichž škody přesahují několik miliard korun, o které, pokud dojde k naplnění litery amnestie, budou poškozeni věřitelé a poškození.

Václav Klaus odráží veškerou kritiku jako údajně neopodstatněnou, svého rozhodnutí nelituje a prý se časem ukáže, že to bylo správné rozhodnutí. Na rozdíl od jiných svých kroků a činů, kdy svým podpisem výrazně ovlivnil životní a sociální jistoty milionů občanů, náhle pociťuje soucit! S lidmi, kteří spáchali trestné činy, pohříchu někteří se škodami více než stovky milionů. K těmto lidem náhle pocítil potřebu sociálního (sou)citu, zatímco k statisícům lidí, poctivě žijících a pracujících, o nezaměstnaných ani nemluvě, se pan prezident otočil zády.

"Podstatou každé amnestie je výraz jisté velkorysosti. Je dáním šance vrátit se k normálnímu životu pro ty, kteří pochybili. Je jistým odpuštěním těm, kteří nespáchali žádné velké zločiny, nebyli v posledních letech opakovaně trestání" jsou slova "útěchy" Václava Klause. Dovolím si subjektivně analyzovat tato slova, která by měla veřejnosti vysvětlit a pochopit pohnutky V. Klause jím realizované amnestie.

a) Velkorysost je na místě, pokud jde o amnestii (prominutí trestu) lidem, kteří se dostali do křížku se spravedlností víceméně náhodně, neúmyslně, bez zlých úmyslů a bez výrazných škod či následků. Zda lze charakter velkorysosti aplikovat i na rozsah amnestie, je značně problematické

b) Amnestie má dát šanci vrátit se k normálnímu životu těm, kteří pochybili. Zde lze pochybovat, zda to Klaus myslel vážně, nebo to bylo jen bezvýznamné gesto, aby svým dalším slovům dodal jisté vážnosti a dobrého úmyslu. Vezmeme-li v úvahu charaktery lidí, kteří se z jakýchkoliv důvodů dostali za mříže, pak jistě bude většina těch, kteří pro spáchání trestného činu měli své důvody. Otázka je, zda je amnestie pro ně skutečně to, co by je mělo přimět vést normální život. Uplynulo pár dní a už cca stovka propuštěných na amnestii se znovu dostala do křížku se zákonem. Václav Klaus je po operaci očí, přesto zůstal značně krátkozraký, co se následků amnestie týká. Po propuštěných z vězení chce, nebo alespoň v to naivně doufá, že povedou normální život. Zapomněl, že ten "normální život" mnohé dostal tam, odkud byli propuštěni. Nyní, po propuštění se tedy dostávají zpět do "normálního života", který by podle Klausovi až dětské naivity, měl být lepší, než dříve. Vůbec mu nedošlo, že tito lidé (nemám na mysli tuneláře, podvodníky, zloděje a podobné lidí, kteří participují na zmíněných 18 kauzách závažných trestných činů) vyjdou z věznic bez finančních prostředků, nezřídka bez domova a co hlavní, bez práce. Jak si Klaus představuje, že by měli vést "normální život" bez peněz, nemají-li práci a jak mají žít, nemají-li kde bydlet? Bylo to ze strany přecitlivělého prezidenta domyšleno? Sotva, jinak by takovou nehoráznost neudělal.

c) Amnestie však "postihne" prezidentovou velkorysostí a smyslem pro odpuštění i lidi, kteří se výrazně liší od kategorie lidí, o nichž je zmínka výše. Jsou to lidé, kteří spáchali velmi, ale opravdu velmi závažné trestné činy, pohříchu především ekonomického charakteru, Co je však hlavní, v tomto případě jde o škody v řádech několika set milionů, v souhrnu opak přesahující několik miliard korun. Těmto lidem by se mělo (zda tomu tak bude, ještě není úplně jasno, nicméně Klausova amnestie k tomu směřovala) dostat nejen svobody, nejen dobrozdání nevinného, ale budou nebo by měli být zbaveni odpovědnosti za náhradu škod, které svým trestním jednáním způsobili. Jde o částky rozhodně ne zanedbatelné, za nimiž je řada poškozených, kteří by se tak (možná) již nikdy nedočkali náhrady škody, těmito lidmi jim způsobené. Ani v tomto případě však pan prezident nevidí nějaký negativní faktor, dokonce, jak je výše uvedeno věří, resp. je o tom přesvědčen, že jeho rozhodnutí (rozuměj amnestie) bylo správné a že čas ukáže, že bylo i prospěšné! Zde nelze než konstatovat: jak pro koho!

Václav Klaus, tč. stále ještě prezident ČR nám, tedy občanům, ale i státu samotnému, dal svou amnestií "zabrat". Dehonestace práce, úsilí, času, nervového vypětí, finančních prostředků, mnohdy i osobních následků, někdy i tragedií lidí, zapojených do trestního vyšetřování, stíhání,objasňování, soudního řízení, vedlejších nákladů a řada dalších faktorů, je výsledkem amnestie prezidenta V. Klause. Co horší, že to nijak nezastaví růst kriminality. Trestaní, vracející se z vězení do "normálního života" nemají vytvořené předpoklady k tomu, aby žili normální život. Normální život totiž nevedou desítky až statisíce lidí, kteří ve vězení nebyli, a přesto nemají dostatek prostředků, živoří, protože jsou mnozí bez práce (někteří bez domova), nebo mají tak mizerné nízké mzdy, že sotva vystačí na život, který se však nazývá "bídný"! Pan prezident však po navrátilcích z věznic chce, aby žili normálním životem. Dost troufalá představa, i když u V. Klause to není pohled a představa nijak mimořádná. On vůbec vidí život v naší společnosti výrazně jinak, než miliony lidí skutečně žije. Nicméně nezbývá než si počkat, jak se naplní jeho slova v blízké budoucnosti. Zda to bude on, kdo má či bude mít pravdu, nebo občané, kteří amnestii nemohou a ani nechtějí přijít na chuť. Ona je totiž pro žaludek občana zcela nestravitelná!

0
Vytisknout
5198

Diskuse

Obsah vydání | 11. 1. 2013