Lidé změnu nechtějí

13. 1. 2013

čas čtení 1 minuta

Kdysi nedávno jsem ve svém příspěvku, zde na Britských listech , reagovala na články pana Dolejšího a na jeho zjevný pesimismus a na názor, že se v této republice nic nemůže změnit, dokud se nezmění celý systém, píše Kristina Šteflová. Tenkrát jsem jako správný idealista oponovala a tvrdila, že i přes to, že se to zdá marné budu volit a protestovat a dělat všechno pro to, aby se tu něco změnilo.

Poháněla mě víra v lidi a víra ve vládu. Víra v to, že současný prezident i vláda dělá všechno pro to, aby lidé začali sami něco dělat pro změnu. Věřila jsem, že většina už nechce nic z toho, co se tu děje snášet a projeví to při každé možné příležitosti.

Volby parlamentní jsou ještě celkem daleko, ale doufala jsem, že lidé svou nespokojenost vyjádří v těch volbách nejbližších -- prezidentských. A ty dopadly, jak dopadly.

A já a moje víra se ptáme -- co teď? Jak bojovat a prát se za změnu, když ji lidé zjevně nechtějí? Jak mít víru v budoucnost, když hlavními "tahouny", kteří způsobili tyto výsledky byli hlavně mladí lidé -- moji vrstevníci? Myslím si, že jsem ještě moc mladá na rezignaci na všechno, ale mám chuť vykašlat se na jakoukoliv politickou aktivitu a nechat "lid" ať získá takové vedení, jaké si zaslouží...

0
Vytisknout
9139

Diskuse

Obsah vydání | 11. 1. 2013