Karel Schwarzenberg

ROZHOVOR S KANDIDÁTEM NA PREZIDENTA REPUBLIKY

Karel Schwarzenberg: Ústava neposkytuje možnost, aby prezident přikazoval neúčast ve vládě některé ze stran

10. 1. 2013 / Martin Kunštek

Na poslední chvíli se nám se nám podařilo získat rozhovor s ministrem zahraničních věcí a předsedou TOP09 Karlem Schwarzenbergem, který se v nadcházejících volbách uchází o post hlavy státu. S Hradem dobře obeznámenému bývalému vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla jsme kladli otázky, týkající se toho, jak by vykonával v případě svého zvolení pravomoci svěřené Ústavou prezidentu republiky. . Ústava ČR rozděluje pravomoci prezidenta republiky na samostatně vykonávané (za podmínek tak, jak jsou obsaženy v čl. 62), a sdílené (jež jsou obsaženy v čl. 63 - k jejichž platnosti je nutný spolupodpis předsedy vlády nebo pověřeného člena vlády). Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon (čl. 63 odst. 2 Ústavy). I na ně se v rozhovoru ptáme.

Ústava Čl. 62 písm. a)

Prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi.

Držel byste se dlouholeté ústavní tradice a jmenoval byste po volbách předsedou vlády představitele vítězné strany?

Jmenoval bych premiéra, který má největší šanci sestavit vládu a získat důvěru Sněmovny.

A když by Vám premiér pověřený sestavením vlády předložil dohodu parlamentních stran o sestavení vlády -- respektoval byste tuto dohodu? Nestavěl byste si jako podmínku, že se tvorby vlády nesmí účastnit některá ze stran?

Dle mého názoru neposkytuje Ústava možnost, aby prezident přikazoval neúčast některé ze stran.

Ústava Čl. 70

Člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon

A pokud jde o jednotlivé ministry. Čl. 70 Ústavy stanoví, že "člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce". Podle výkladu a již použité praxe v případě Davida Ratha, kterého prezident Klaus odmítal jmenovat ministrem zdravotnictví, dokud byl prezidentem ČLK, je prezident republiky v takovém případě oprávněn odmítnout návrh na jmenování ministrem osoby, která je ve střetu zájmů. Co byste pokládal za střet zájmů takového typu, že by to dané osobě znemožňovalo být Vámi jmenován za člena vlády?

Závisí na konkrétním případě, otázku nelze odpovědět všeobecně. Ale určitě by se mohlo stát, že bych žádal premiéra, aby navrhl někoho jiného.

Kdyby Vám premiér předložil demisi člena vlády nebo návrh na jeho odvolání -- provedl byste úkon ihned, nebo byste napřed s dotyčným chtěl mluvit?

Určitě bych s ním promluvil, nicméně bych zřejmě konal dle návrhu premiéra. Považoval bych za zásadní, aby byl v tu chvíli jasný nástupce.

Ústava Čl. 62 písm. e)

Prezident jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy.

Čl. 84 odst. 2

Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.

Nedlouho po prezidentských volbách vyprší mandát podstatné části Ústavních soudců. Máte už představu o osobách, které byste navrhl Senátu ke jmenování do Ústavního soudu?

Konkrétní osoby ještě ne, nicméně bych před jmenováním velmi důkladně konzultoval každé jedno jméno.

Byl jste řadu let senátorem, takže víte, jak to v Senátu chodí. Snažil byste se návrhy na ústavní soudce napřed předjednat v senátních frakcích, než byste je "vystavil veřejnému grilování" ve výborech"?

Pravděpodobně ano.

Radil byste se o návrzích ústavních soudců s předsedou Ústavního soudu a se zástupci profesních organizací (Soudcovská unie, Advokátní komora atd.)?

Zajisté bych se radil s předsedou Ústavního soudu. Spíše bych konzultoval se všemi znalci ústavního práva, než profesní organizace. Obávám se případného lobbování.

Měl by podle Vás Ústavní soud být složen ze zástupců všech právních profesí?

Ne bezpodmínečně, ale zajisté bych rozšířil výběr ústavních soudců do akademické sféry.

Ústava Čl. 62 písm. f)

Prezident republiky jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu.

Jak byste přistoupil k výběru předsedů obou našich nejvyšších soudů -- Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu? Jel byste si prodiskutovat s již přidělenými soudci těchto soudů o situaci jaká tam panuje? Zjišťoval byste jejich názor, koho by rádi viděli v čele soudu?

Zajisté bych s nimi vedl velmi důkladný rozhovor o všech otázkách, týkajících se příslušného soudu.

Ústava Čl. 62 písm. g)

Prezident republiky odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení.

Začněme konkrétním příkladem: -- Řada lidí považuje za absurdní rozsudek nad Romanem Smetanou, který byl za počmárání billboardu odsouzen ke 100 hodinám veřejně prospěšných prací a když je odmítl nastoupit, tak mu byl trest změněn na 100 dnů vězení, ačkoliv před vynesením rozsudku škodu zahladil. Těch 100 dnů si již "odseděl" a nyní je znovu trestně stíhán ve fázi vyšetřování pro maření výkonu soudního rozhodnutí za to jak se nějakou dobu, než se sám vydal, vyhýbal nástupu trestu. Není toto podle Vás modelový případ pro abolici?

Celý případ považuji za poněkud absurdní.

V jakých typech případů by jste používal práva udělit milost nebo nařídit zastavení trestního stíhání?

Jsou případy, kdy vyšší spravedlnost určuje člověka omilostnit. Pamatuji se, že v době mé práce pro prezidenta Václava Havla jsme každý případ pečlivě posuzovali, než jsme se odhodlali milost doporučit. U tragických případů je podle mne milost potřebná.

Podle jakých kritérií byste se rozhodoval v případě milostí?

Kromě toho, co jsem Vám odpověděl u minulé otázky, bych navíc přidal hledisko vysokého věku omilostněného člověka.

Ústava Čl. 62 písm. h)

Prezident republiky má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního.

Čl. 50 odst. 1

Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.

Uměl byste říci, jaké kategorie zákonů byste Parlamentu jako prezident vracel?

Zabýval bych se pouze případy, u kterých bych měl pochybnost o tom, zda je příslušný zákon v souladu s Ústavou. Druhá kategorie jsou normy, které by odporovaly legislativě EU, neboť se musíme řídit i naším členstvím v Unii. Do třetice, veto bych použil v případě, kdyby zákon ohrozil zásadní zájmy státu. Nezabýval bych se ale intenzivně oblastí ekonomických zákonů.

Ústava Čl. 62 písm. i)

Prezident republiky podepisuje zákony.

Čl. 51 Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády.

Za obou dosavadních českých prezidentů došlo k situaci, že některé zákony prezident sice nepodepsal, ale ani je nevetoval. Prostě nechal marně uplynout 15 denní lhůtu a nechal jej jít do sbírky zákonů, i když pod nimi nechtěl být podepsán. Jak se na tuto praxi díváte? Uchyloval byste se k ní, nebo byste se držel zásady, že zákon, který nemohu podepsat, vetuji?

Člověk musí říci jasný názor, jasné ANO či NE.

Ústava Čl. 62 písm. j)

Prezident republiky jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

Čl. 97. odst. 2

Prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny.

V minulosti jsme zažili situaci, kdy Sněmovna navrhla ke jmenování prezidentem NKÚ svého tehdejšího místopředsedu Františka Brožíka a tehdejší prezident republiky Václav Havel jej však nejmenoval. Mohlo by se něco takového stát za Vašeho prezidentství? Nakolik byste se cítil vázán návrhy Sněmovny?

Návrh je návrh, nejsem jím vázán, ale bral bych jej velice vážně.

Ústava Čl. 62 písm. k)

Prezident republiky jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

Máte už představu o konkrétních osobách, které byste jmenoval do Bankovní rady ČNB?

Jmenoval bych lidi, kteří jsou v odborné sféře bráni za experty na slovo vzaté, a zajisté bych neusiloval, aby byla bankovní rada jednobarevná. Chtěl bych naopak, aby v ní byli stoupenci všech ekonomických teorií.

Umíte si v Bankovní radě ČNB vedle sebe představit zastánce politiky, podle níž se má ČNB starat jen o stabilitu měny a bankovní dohled společně s těmi, kteří zastávají přístup, že Bankovní rada má při svém rozhodování o úrocích apod. brát ohled i na dopady na hospodářský růst a zaměstnanost?

Rozhodně si to představit umím. Základem všeho je diskuse. Pokud je o můj názor, pak hlavním cílem je cenová stabilita, hospodářský růst až v druhé řadě. Z minulosti známe neblahé příklady zemí, kde centrální banka ve snaze podporovat hospodářský růst způsobila obrovskou míru inflace. Domnívám se, že současné nastavení cílů je správné.

Členy Bankovní rady ČNB může prezident jmenovat zcela sám bez ohledu na všechny. Považoval byste přesto za vhodné se o adeptech poradit se sociálními partnery, s Hospodářskou komorou, nebo s vládou a členy rozpočtového a hospodářského výboru Parlamentu?

Především bych se poradil se všemi odborníky, lidmi, kteří věci opravdu rozumí.

Ústava Čl.63 odst. 1 písm. a) Prezident republiky zastupuje stát navenek.

V naší zemi máme téměř už ústavní tradici disharmonie mezi vládou a prezidentem republiky v některých otázkách zahraniční politiky. Václav Havel měl v minulosti a Václav Klaus má dodnes často jiné názory než vláda na Evropskou unii nebo i další věci v oblasti zahraniční politiky. Jak byste se Vy choval v situaci kdy byste měl na zahraničněpolitické otázky jiný názor než vláda?

V běžných záležitostech bych zastával stanovisko vlády. Jen kdybych viděl opravdu reálné nebezpečí pro Českou republiku, tak bych veřejně projevil i odlišný názor.

Účastnil byste se osobně jednání Evropské rady (summit šéfů států a vlád EU -- pozn. aut)?

Ne vždy, ale někdy ano. Tak jako předchozí hlavy státu.

Ústava Čl.63 odst. 1 písm. b)

Prezident republiky sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy.

Umíte si představit, že byste již sjednanou smlouvu odmítl podepsat?

Těžko.

Obvykle to funguje tak, že prezident pověří vyjednáním smlouvy některého člen vlády. Ale nemusí tomu tak být. Umíte si představit nějaký případ, který by pro Vás byl tak citlivý, že byste chtěl být u jednání po celou dobu a mít na tím kontrolu? Tedy že byste řekl na jednání s ministrem zahraničí, financí či průmyslu, nebo tím co by to měl na starosti, budeme tam jezdit společně?

Spíše předpokládám, že bych se spolehl na ministry české vlády.

Ratifikoval byste svým podpisem smlouvu o umístění cizí vojenské základny na území ČR, nebo smlouvu o dlouhodobém pobytu cizích vojsk na území ČR?

Pokud by to bylo prospěšné pro naši bezpečnost, pak ANO.

A smlouvu s Vatikánem? Smlouva je vyjednaná a hotová (sjednána za vlády premiéra Špidly -- pozn. aut.). Posledně její ratifikaci zastavil Parlament. Ale již jednou jsme zažili situaci, kdy Parlament v případě Rámcové úmluvy o kontrole tabáku napřed ratifikaci odepřel a na druhý pokus souhlas vydal. Jak byste se postavil ke konkordátu, který církevní právnické osoby vylučuje z jurisdikce českého vnitrostátního práva?

Není možné církevní subjekty vyloučit z českého práva. Nicméně církve mají mít určitou autonomii. Je nutné, abychom sjednali smlouvu s Vatikánem, ale předpokládám, že nebude identická s tou smlouvou, která už byla Parlamentu jednou předložena.

Ústava Čl. 63 odst. 1 písm. c)

Prezident republiky je vrchním velitelem ozbrojených sil.

Zákon o ozbrojených silách § 5

Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil

a) schvaluje základní vojenské řády,

b) jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky.

Nakolik se zajímáte o armádu? Jak Vás oslovuje tato pravomoc?

Roli vrchního velitele ozbrojených sil beru velice vážně. O armádu se zajímám, jako prezident bych se určitě střetával nejen s vysokými důstojníky, ale snažil bych se navštěvovat i běžné útvary, abych zjistil postoje a názory vojáků.

Mezi armádními dokumenty, které prezidentovi procházejí rukama. je např. i plán výstavby ozbrojených sil. Jako Jihočech považuji za nešťastné zrušení našich světově proslulých ženijních praporů, které odvedly velmi dobrou práci za povodní a které byly zrušeny ministryní obrany Vlastou Parkanovou. A přes prezidenta Klause to prošlo. Jak byste se k této situaci postavil Vy?

Jako vrchní velitel armády bych bránil armádu a její nutné vybavení.

Ústava čl. 63 odst. 1 písm. d)

Prezident republiky přijímá vedoucí zastupitelských misí.

Tím se myslí vedoucí diplomatických zastoupení cizích států u nás. Na první pohled to vypadá jako ceremoniální pravomoc. Dovolím si však připomenout případ konfliktu mezi Topolánkovou vládou -- které jste byl členem - a prezidentem Klausem ve věci uznání Kosova. Prezident Václav Klaus nesouhlasil s tím, že vláda uznala nezávislost Kosova. Ústava ani žádný zákon neupravuje postup uznávání nově vzniklých států. Procedura je dodnes upravena vyhláškou Federálního ministerstva zahraničních věcí ČSSR, která stanoví, že o uznání nově vzniklého státu rozhoduje vláda usnesením, které veřejně vyhlásí. Prezident Klaus svůj nesouhlas s uznáním nezávislosti Kosova opírá o fakt, že akt vyhlášení nezávislosti Kosova byl jednostranným aktem, který je rozporu se zásadami obsaženými v Závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. A do nynějška odmítá přijmout osobu, která by potenciálně měla vést kosovskou diplomatickou misi a tím završit proces navázání diplomatických vztahů s Kosovem ve smyslu Vídeňské úmluvy o diplomatických vztazích. Jak byste se postavil k tomuto problému s Kosovem?

Kosovo je dnes uznáno všeobecně. Jen málo evropských státu Kosovo neuznává - z vnitropolitických důvodů. Navázal bych naprosto normální vztahy.

V Evropě se mluví o možnosti vyhlášení nezávislosti Skotska, Katalánska ale třeba i o odtržení severní části Itálie. Napjatá je situace na mnoha místech v Africe, kde mohou vzniknout nové státy. Jak byste se stavěl k potenciálním vyslancům těchto nových států? Máte nějaká kritéria k tomu, abyste přijal vyslance nového státu, nebo byste prostě vzal na vědomí, že nějaký nový stát prostě vznikl, vláda jej uznala, a tudíž byste neblokoval navázání diplomatických vztahů?

Jsou-li splněny předpoklady, že je nový stát funkční a ovládá své území, nebránil bych jeho diplomatickému uznání.

Ústava čl. 63 odst. 1 písm. e)

Prezident republiky pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí.

Za prezidentství Václava Havla se stávalo, že odmítal vyslance navržené ministerstvem zahraničí jmenovat. Tedy ne že by je rovnou zamítl, ale prostě ten krok neučinil. A odvolával se na to, že nemá stanoveny žádné lhůty. Totéž se opakovalo za prezidenta Václava Klause, což jste si ostatně "užil" i jako ministr zahraničních věcí. Jak byste tuto věc "zúřadovával" jako prezident Vy?

Obvykle bych nezdržoval. Jen velmi vzácně - pouze kdybych dotyčnou osobu považoval za opravdu nevhodnou, bych ji nejmenoval.

Když už jsme u lhůt - jak byste nakládal s problémem lhůt? Respektoval byste při výkonu úřadu lhůty stanovené Správním řádem?

Samozřejmě.

Ústava čl. 63 odst. 1 písm. g)

Prezident republiky jmenuje a povyšuje generály.

Kromě armády mohou mít v čele organizace generály i bezpečnostní sbory -- Policie ČR, zpravodajské služby, Vězeňská služba, nebo hasiči. A máme v tom trochu disproporce. Řadu let stál v čele hasičů generál Štěpán -- dnes mají "jen" plukovníka". V čele Policie ČR - 40 tisícového sboru je policejní prezident Červíček, který je dnes "jen" plukovník. V minulosti chvíli měli generála a někdy ne. Je to paradox, když to srovnáme s Vězeňskou službou, která je početně asi desetinová, a které řadu let velel generál Kula. U zpravodajských služeb je to také "každý pes jiná ves" -- Vojenská zpravodajská služba nyní paradoxně nemá v čele generála -- nově ji šéfuje pan Kovanda -- bývalý velvyslanec u NATO. I když v minulosti službě vždy velel generál. Brigádního generála Langa však má v čele BIS. Ale civilní rozvědka UZSI má v čele "jen" plukovníka Schwarze. Jak se Vám tato disproporce jeví? Prezident sice dělá až ten druhý krok -- napřed musí navrhnout ke jmenování příslušný ministr. S těmi byste však mohl jednat o návrzích na jmenování i aktivně. Jaká je Vaše představa o uspořádání?

Těmito otázkami bych se musel důkladněji zabývat. Mám ale dojem, že vojenské hodnosti ve sborech, které nepatří k ozbrojeným silám, jsou poněkud nemístné.

Ústava čl. 63 odst. 1 písm. h)

Prezident republiky propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán.

Začněme konkrétním příkladem. Opakovaně se vedou debaty o tom, jestli by státní vyznamenání měli dostat bratři Mašínové. Vy byste je vyznamenal?

Jediný žijící o české státní vyznamenání nestojí, je to tedy bezpředmětné.

Dále tu stále ještě máme žijící příslušníky odboje proti nacistům a účastníky bojů proti Třetí říši na obou frontách. Co v jejich případě?

Pokud si je zasloužili, tak samozřejmě. Většina z nich už ale bohužel není mezi námi. A ostatní členové společnosti -- podle jakých kritérií byste si vybíral z došlých návrhů na vyznamenání. Prezident také může oceňovat i bez návrhu. Jací lidé by podle Vás měli být vyznamenáni?

Vyznamenání by měla být udělována čistě podle zásluh.

Ústava čl. 63 odst. 1 písm. i)

Prezident republiky jmenuje soudce.

Podle zákona o soudech a soudcích jmenuje prezident republiky soudce na návrh ministra spravedlnosti. Zažili jsme v minulosti konflikt, který řešil i Ústavní soud, kdy prezident Václav Klaus odmítl jmenovat část navržených soudců z důvodu nízkého věku. Zkoumal byste co je to za lidi, které Vám ministr navrhuje, nebo byste to bral tak, že splnili formální kritéria a tak byste je jmenoval?

Když splní kritéria, jmenoval bych je. Vyžadoval bych ale odbornou zdatnost.

Ústava čl. 63 odst. 2

Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.

Zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů § 8 odst. 2 písm. a)

Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce je oprávněn podat prezident republiky proti kterémukoliv soudci,

§ 8 odst. 3 písm. a)

Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského soudu.

Když už jsme u soudců - podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů může prezident republiky podat návrh na kárné řízení proti kterémukoli soudci a také proti předsedovi obou nejvyšších soudů a předsedovi vrchního soudu, nebo krajského soudu. Sáhl byste někdy k použití této pravomoci? Můžete uvést co by Vás k tomu vedlo?

Pokud bych to považoval za nutné, tak ano. Nemůžu teď ale říct konkrétní důvody, záviselo by to na konkrétním příkladu.

Ústava čl. 63 odst. 1 písm. i)

Prezident republiky má právo udělovat amnestii.

Máte představu, že situace je zralá na další částečnou nebo úplnou amnestii?

Obávám se, že tento nástroj je aktuálně poněkud znehodnocen. Než bych přikročil k další amnestii, vyžadovalo by to dlouhodobou a velmi důkladnou přípravu. Aby se nestalo, že lidé, kteří si to nezaslouží, jsou omilostněni.

Ústava čl. 64 odst. 1 a 2

(1) prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.

(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.

Využíval byste této možnosti?

Spíše vzácně.

A nyní k dalším pravomocem o nichž hovoří čl. čl. 63 odst. 2, tedy takové u nichž konkrétní zákon stanoví působnost prezidenta.

Zákon o zpravodajských službách § 8 odst. 1, 2 a 4

(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti.

(2) Zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně.

(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády.

Co by Vás zajímalo od zpravodajských služeb? Tedy pokud by odpověď dopředu nezmařila jejich práci...

Veškerá fakta, týkající se bezpečnosti ČR.

Zákon o statistické službě § 18 odst 1 písm. a)

Český statistický úřad seznamuje veřejnost s výsledky statistických zjišťování prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, vlastních publikací i jiných médií a způsobem umožňujícím dálkový přístup a dále poskytuje požadované vytvořené statistické informace bezplatně Parlamentu, prezidentu republiky, vládě, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, ministerstvům a jiným správním úřadům, soudům, České národní bance, Bezpečnostní informační službě, Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu a orgánům územní samosprávy.

Co by Vás zajímalo od ČSÚ mimo rámec jejich běžné publikační činnosti?

V tuto chvíli nevím, co by mě nad běžný rámec konkrétně zajímalo.

Zákon o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže § 1 odst. 3

V čele Úřadu je předseda, kterého na návrh vlády jmenuje prezident republiky.

Prezident jmenuje na návrh vlády některé vedoucí funkcionáře ústředních orgánů státní správy. Jako je již zmíněný ČSÚ a též ÚOHS. V těchto případech byste návrhy vlády respektoval, nebo byste zkoumal co to je za člověka?

Zajisté bych návrh respektoval, ale každého adepta bych rozhodně osobně přezkoumal.

V evropských státech je antimonopolní úřad nesmírně silnou institucí. I proto, že na poli své působnosti má pravomoci jako u trestního řízení policie, prokuratura a soud v jednom. U nás je tak trochu na okraji a někdy je považován za "trafiku". V Evropské komisi je generální ředitelství pro hospodářskou soutěž vůbec nejobávanější složkou z celé Komise. Nezkusil byste vyjednat s vládou aby navrhla nějakého experta na soutěžní právo nebo veřejné zakázky? Někoho na úrovni jako byl komisař Mario Monti?

Obávám se, že toho času nedisponujeme osobností, která má vlastnosti Maria Montiho. Nicméně jsem přesvědčen, že ÚOHS by měl být mnohem přísnější. V zemi se totiž vytvářejí oligopoly a prakticky i monopoly.

Zákon o vysokých školách

§ 10 odst. 3

Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy prezident republiky. Návrh se podává prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministr").

§ 73

Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra.

Respektoval byste návrhy vědecké rady vysoké školy na jmenování profesorů, nebo byste měl potřebu zkoumat jestli např. dotyčný práci "neopsal"?

Nevím, jestli mám dostatečné nástroje každý případ sám přezkoumat, ale zajisté bych každý případ k důkladnému prozkoumání předložil.

Ctil byste volbu akademického senátu a jmenoval byste jim rektora, kterého si zvolili?

Kromě mimořádných okolností bych volbu senátu ctil.

Zákon o Akademii věd

§ 10 odst. 2

Předsedu Akademie věd jmenuje a odvolává prezident republiky z členů Sněmu a na návrh Sněmu, který projedná vláda.

A u Akademie věd - tam byste rozhodnutí Sněmu respektoval rovněž?

Platí totéž, jako u minulé otázky.

Děkuji za rozhovor.

foto Štěpán Kotrba

0
Vytisknout
5150

Diskuse

Obsah vydání | 11. 1. 2013