Co když Washington opustí Kyjiv?

21. 3. 2023

Vlajky Polska, Ukrajiny a USA vlály ve studeném větru, když Joe Biden vyšel koncem února před varšavský hrad. "Když Rusko zahájilo invazi, nebyla to jen zkouška pro Ukrajinu. Celý svět stál před epochální zkouškou," řekl americký prezident. "Odpověděli bychom? Byli silní nebo slabí? Spojení nebo rozdělení? O rok později známe odpověď." Západ je pevně na straně Ukrajiny.

Ale bude tomu tak i nadále, až se rozjede volební kampaň v USA v roce 2024?

V polovině minulého týdne se objevila předzvěst toho, jakým směrem by se debata mohla brzy vyvinout. Pomoc Ukrajině proti Putinovi není "hlavním národním zájmem", řekl floridský guvernér a jeden z možných prezidentských kandidátů.

Ron DeSantis označil ruskou invazi do suverénní sousední země za "územní spor".

Jeho vnitrostranický konkurent Donald Trump zastává stejnou linii. Pro jeho zemi není boj proti Rusku strategickým zájmem – "ale pro Evropu ano. To je důvod, proč by Evropa měla platit mnohem více než my, nebo alespoň stejně."

Taková prohlášení způsobují, že Evropa a Německo vypadají stále nervózněji ohledně vlastní bezpečnosti. V Bruselu a Berlíně se člověk ptá: Obstojí transatlantická aliance proti Moskvě?

Osudová volba pro Evropu

Ve Washingtonu je tato otázka kladena stejně naléhavě. V těchto březnových dnech je v americké metropoli cítit první jarní teplo. Po dlouhé době ledové s COVIDem město ožívá, reportéři a představitelé politického establishmentu se po práci znovu setkávají v barech kolem Bílého domu.

"Podpora Ukrajiny mezi Američany byla a stále je velmi silná," řekl vládní úředník, který požádal o zachování anonymity. A smysluplně dodává: "alespoň do příštího jara".

Přiznání, které vás donutí sedět a všímat si situace více než jedním způsobem. Americké volby v příštím roce budou pro Evropu a zejména pro Německo osudovou volbou. Výsledek závisí na očekávané dynamice, kterou spustí kampaň o Bílý dům. Například když Donald Trump předvídatelně obviní Demokraty z "plýtvání" penězi amerických daňových poplatníků na bezpečnost Evropy.

Ale bez ohledu na to, zda závod nakonec vyhraje Demokrat nebo Republikán, tlak na Berlín se zvýší, aby Německo dokončilo svůj obrat – nejen s ohledem na Rusko, ale i na Čínu. Ve Washingtonu už nejde jen o strategickou autonomii Evropy nebo dvouprocentní cíl NATO.

V boji s USA chce čínský prezident Si Ťin-pching přivést svou zemi k novým silným stránkám modernizací armády. Lidová osvobozenecká armáda by se měla stát "Velkou ocelovou zdí". Klaus Geiger, šéf odboru zahraniční politiky, říká: "Čína nechce válku za každou cenu."

V Londýně si to už lidé velmi dobře uvědomují. "Vláda USA za posledních 12 měsíců prokázala, že plně podporuje transatlantickou bezpečnostní architekturu. Na oplátku chce, aby země jako Německo a Velká Británie byly ochotny plout na východ od Suezu. Sdílené chápání toho, co je volný obchod a mezinárodní řád založený na pravidlech," řekl WELT AM SONNTAG James Heappey, náměstek na britském ministerstvu obrany.

Válka na Ukrajině a konfrontace s Čínou podle konzervativce patřily k sobě. Washington chce vidět alianční partnery po svém boku v Indo-Pacifiku, "na oplátku zůstává oddán Evropě a NATO".

Spojené státy už dlouho hledí k Pekingu

Britové se již v otázce Číny pevně postavili na stranu Washingtonu. Minulé pondělí se premiér Rishi Sunak setkal s Bidenem a australským premiérem Anthonym Albanesem v San Diegu v Kalifornii. Trojice představila první realizaci své bezpečnostní spolupráce AUKUS uzavřené v září 2021 a dohodla se na společné stavbě ponorek s jaderným pohonem pro Indo-Pacifik.

Kontinentální Evropané se na druhou stranu vyhýbají vyvozování závěrů z prohlášení učiněného na posledním summitu NATO v Madridu, že Čína je pro Západ "systémovou výzvou".

Ve Washingtonu mezitím pozorovatelé doporučují nepřeceňovat DeSantisova hlasitá hesla. "Nevidím žádný scénář, kdy by americký prezident nepochopil, jak kritická je bezpečnost Evropy pro americkou bezpečnost, svobodu a prosperitu," řekla Rebeccah Heinrichsová, bezpečnostní výzkumnice z konzervativního Hudsonova institutu. Místo toho by člověk měl věnovat pozornost pozornost Republikánům, kteří volají po rychlejší a silnější vojenské pomoci Ukrajině.

Z pohledu této frakce Bidenovo postupné navyšování pomoci brání Kyjivu dokonce dosáhnout bodu, kdy by mohl uvažovat o příměří nebo jednání. "Což je také způsobeno tím, že americká vláda se příliš stará o udržení aliance pohromadě a zohlednění pozice Německa," řekla Heinrichsová.

Před pár týdny se němečtí politici mohli na vlastní oči přesvědčit, že strana Ronalda Reagana se úplně nedostala do izolace "Ameriky na prvním místě". "Zprávy o naší slábnoucí podpoře silného vedení USA ve světě jsou hrubě přehnané," řekl Mitch McConnell, vůdce republikánské menšiny v Senátu, na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. "Vedení mé strany drtivou většinou podporuje silnou, angažovanou Ameriku a robustní transatlantickou alianci. Nedívejte se tolik na Twitter, dívejte se na lidi u moci."

Zdroj v němčině: ZDE