Německo: Opravdu Scholz chtěl, aby Ukrajina prohrála?

25. 11. 2022

"Řeknu vám něco hrozného," řekl Johnson v rozhovoru pro americkou televizi CNN. "Německý pohled v jednu chvíli byl: Pokud se to stane, pak to bude katastrofa a bylo by lepší, aby celá věc rychle skončila. Aby se Ukrajina vzdala."

Johnson řekl, že to byl "katastrofální názor", který "nemohl podpořit". Německo uvedlo pro svůj postoj "ekonomické důvody" a změnilo jej až později.

Mluvčí spolkové vlády Steffen Hebestreit (50) Johnsonova tvrzení rázně odmítl. "Velmi zábavný bývalý premiér" měl "vždy svůj vztah k pravdě" a nejinak tomu bylo "i v tomto případě". Johnsonova prohlášení jsou "naprostý nesmysl", řekl Hebestreit.

Hebestreit odkazoval na slavný projev Olafa Scholze "Zeitenwende" z 27. února jako na důkaz pro Johnsonova údajná nepravdivá prohlášení. Tři dny po ruském útoku kancléř v Bundestagu prohlásil, že Německo dalo na ruský útok "jasnou odpověď": "Jak víte, včera jsme rozhodli, že Německo dodá Ukrajině zbraně na obranu země."

Skutečnost, že Německo po začátku války poslalo na Ukrajinu zbraně, má dokázat, že Scholz – na rozdíl od toho, co tvrdí Johnson – se napadené země nevzdal. Proti tomuto argumentu však existují vážné námitky.

Zbraně, které Německo dodalo Ukrajině v prvních týdnech války, byly "zbraně odpalované z ramene", které by "byly také použity v partyzánské válce," říká vojenský expert Gustav Gressel (43) z Evropské rady pro zahraniční vztahy.

Německá vláda dlouho odmítala dodávat těžké zbraně, kterými by ukrajinská armáda mohla Rusy efektivně zatlačit, protože dodávka, výcvik a logistika by trvaly "příliš dlouho".

"Nebylo zmíněno, že "příliš dlouhé" odkazovalo na očekávanou životnost Ukrajiny," říká Gressel. Expert je i dnes kritický k postoji spolkové vlády. "Ale co mě tenkrát trápilo, bylo, že se ani neuvažovalo o tom, že by věci mohly dopadnout jinak."

19. února na Mnichovské bezpečnostní konferenci německý kancléř a britský premiér obšírně hovořili o hrozbě války na Ukrajině. Scholz označil ruskou agresi za "vážnou chybu" a nasazení vojáků za "neoprávněné". Scholz neřekl nic o vojenské podpoře Ukrajině.

Ne tak Johnson. Brit řekl, že je "hrdý", že jeho země od ruské invaze na Donbas v roce 2014 vycvičila již 22 000 ukrajinských vojáků a v posledních měsících "patří mezi národy, které dodaly obranné zbraně v podobě 2 000 protitankových střel".

Britský lídr jasně řekl, že rychlé ruské vítězství proti Ukrajině není pravděpodobné z vojenských důvodů. "Domnívám se, že prezident Putin a jeho okolí vážně špatně počítají přípravy na invazi na Ukrajinu (...), jejíž ozbrojené síly nyní přesahují 200 000 mužů a která je dnes výrazně bojově zocelenější než v roce 2014."

S rozhodnutím německé vlády nedodávat Ukrajině zbraně přišla Scholzova předchůdkyně Angela Merkelová (68). Bývalá kancléřka dodnes tuto politiku hájí tím, že dodávky zbraní na Ukrajinu by měly malý efekt kvůli vojenské převaze Rusů, ale mohly by Rusko dříve přimět k útoku na Ukrajinu jako celek.

Duch politiky Merkelové přežil její funkční období. Brigádní generál ve výslužbě Erich Vad (65), bývalý vojenský poradce Merkelové v kancléřství, prohlásil, že německé dodávky zbraní jsou zbytečné i po ruském útoku na Ukrajinu.

"Z vojenského hlediska je věc u konce. A moje hodnocení je, že to bude jen otázka pár dní a nic víc," řekl Vad 24. února, kdy už nebyl poradcem vlády, ale vyhledávaným odborníkem. O týdny později argumentoval proti dodávkám tanků a obrněných transportérů. To je "vojensky nesmysl", technologie by tam byla pozdě.

"Myslím, že Putin tuto válku vyhraje, protože ruské ozbrojené síly jsou moderní, dobře vybavené a mají mnohonásobnou převahu," řekl Vad.

Expert na zahraniční politiku CDU Johann Wadephul (59) pro BILD řekl, že německá vláda "od počátku přecenila vojenskou sílu Ruska a podcenila schopnost Ukrajiny bránit se". To je "po celé měsíce důvod, proč spolková vláda příliš váhala a v dodávkách zbraní Ukrajině byla nedostatečná".

Spolková vláda však nebyla v tomto hodnocení sama. Šéf CDU Friedrich Merz (67) v rozhovoru pro BILD v den ruského útoku řekl, že doba německých dodávek zbraní "pokud vůbec někdy byla, (...) uplynula". Problém "už nelze řešit zbraněmi". Ruská armáda má ve zbrani milion vojáků, takže vojenské řešení "nepřichází v úvahu".

Váhavé dodávky zbraní naznačují, že spolková vláda Olafa Scholze – stejně jako mnoho jiných vlád – předpokládala, že Ukrajina nebude schopna se dlouhodobě bránit ruským silám. Na rozdíl od jiných vlád (např. USA, Velká Británie, Polsko) Berlín celé měsíce odmítal dodávat Ukrajině těžké zbraně.

Podrobnosti v němčině: ZDE