Svět je na pokraji pěti "katastrofických" klimatických zlomů, zjistila studie
9. 9. 2022
Obří ledové příkrovy, oceánské proudy a věčně zmrzlé oblasti již možná překročily bod nevratné změn
Podle rozsáhlé studie přivedla klimatická krize svět na pokraj několika "katastrofických" bodů zvratu.
Ukazuje, že pět nebezpečných zlomových bodů již mohlo být překročeno v důsledku globálního oteplení o 1,1 °C, které doposud způsobilo lidstvo.
Patří mezi ně zhroucení grónského ledovce, které by nakonec způsobilo obrovské zvýšení hladiny moří, zhroucení klíčového proudu v severním Atlantiku, které by narušilo deště, na nichž jsou závislé potraviny miliard lidí, a náhlé tání věčně zmrzlé půdy bohaté na uhlík.
Podle analýzy se při oteplení o 1,5 °C, což je minimální očekávaný nárůst, čtyři z pěti bodů zvratu změní z možných na pravděpodobné. Při teplotě 1,5 °C se stane možných dalších pět bodů zvratu, včetně změn v rozsáhlých severských lesích a ztráty téměř všech horských ledovců.
Celkem vědci nalezli důkazy pro 16 bodů zvratu, přičemž podle jejich odhadů je k vyvolání posledních šesti bodů zapotřebí globální oteplení o nejméně 2 °C. Tyto body zvratu by se projevily v časovém horizontu od několika let po staletí.
"Je možné, že Země opustila "bezpečný" stav klimatu po globálním oteplení o 1 C," uzavřeli vědci s tím, že celá lidská civilizace se vyvinula při teplotách pod touto úrovní. Překročení jednoho bodu zvratu často pomůže spustit další, čímž vzniknou kaskády. To se však stále zkoumá a nebylo to do analýzy zahrnuto, což znamená, že analýza může představovat minimální nebezpečí.
Prof. Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu, který byl součástí studijního týmu, uvedl: "Svět směřuje ke globálnímu oteplení o 2 až 3 °C.
"Tím se Země dostává na cestu k překročení několika nebezpečných zlomových bodů, které budou mít katastrofální následky pro lidi na celém světě. Abychom na Zemi zachovali podmínky pro život a umožnili stabilní společnosti, musíme udělat vše pro to, abychom překročení bodu zvratu zabránili."
Dr. David Armstrong McKay z Exeterské univerzity, hlavní autor studie, uvedl: "Je to opravdu znepokojující. Existují důvody k zármutku, ale stále existují i důvody k naději. Studie skutečně podtrhuje, proč je cíl Pařížské dohody 1,5 °C tak důležitý a proč je třeba za něj bojovat. Neříkáme, že kvůli tomu, že pravděpodobně narazíme na nějaký zlomový bod, je vše ztraceno a hra končí. Každý zlomek stupně, který zastavíme nad 1,5C, snižuje pravděpodobnost, že narazíme na další zlomové body."
Nedávný výzkum ukázal známky destabilizace amazonského deštného pralesa, jehož ztráta by měla "hluboké" důsledky pro globální klima a biologickou rozmanitost, stejně jako pro grónský ledový příkrov a proudy Golfského proudu, které vědci nazývají atlantická meridionální převratná cirkulace (Amoc).
V nedávné zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu se uvádí, že riziko vyvolání klimatického zlomu se stává vysokým při globálním oteplení o 2C.
Analýza zveřejněná v časopise Science vyhodnotila více než 200 předchozích studií o minulých bodech zvratu, klimatických pozorování a modelových studií. Zlomový bod nastává, když je překročen určitý teplotní práh, což vede k nezastavitelné změně klimatického systému, a to i v případě, že globální oteplování skončí.
Diskuse